Petr Rychlý přiznal, že když přijde domů, nechce být Petrem. Chce být úplně někým jiným
Sledovat v Google Zprávách
Dvacet let hraje primáře v televizi a stal se jednou z nejznámějších tváří české obrazovky. Jenže když jde po ulici, lidé mu neříkají jeho jménem. Volají na něj Čestmíre nebo Mázle. Petr Rychlý jako osoba skoro zmizel. A když večer zavře dveře bytu, má jedinou touhu, být někým úplně jiným než Petrem či Čestmírem.
Herci mají těžkou práci. Celý den jsou někým jiným, předstírají emoce a prožívají cizí životy. Pak jdou domů a musí se vrátit zase zpátky k sobě. Jenže co když to po dvaceti letech hraní stejné role nejde?
Podobně jsou na tom třeba detektivové z kriminálních seriálů. Herci, kteří celé roky hrají komisaře nebo vyšetřovatele, často vyprávějí, jak je lidé na ulici prosí o radu v trestních věcech. Jako kdyby role, kterou hrajete, měla moc změnit vaši skutečnou identitu. A možná má. Možná víc, než by si kdokoliv z nás chtěl připustit.
Proč nás fascinují životy těch, které známe z televize
Není to jenom zvědavost. Je to lidská touha vidět za oponu, poznat pravdu. Proto sledujeme dokumenty o hercích, proto čteme rozhovory, proto nás zajímá, co dělají doma. A když se dozvíme, že někdo slavný řeší úplně stejné věci jako my, najednou nám přijde bližší.
Herci navíc často musejí žít s tím, že je veřejnost vnímá jako postavu, kterou hrají, ne jako člověka, kterým opravdu jsou. A čím delší dobu hrají jednu roli, tím víc se tato postava stává jejich druhou kůží. Někdy až tak moc, že ji sami nedokážou úplně odhodit.
Dvojí identita českého primáře
Bavíme se o herci, který od roku 2005 hraje primáře gynekologie v jednom z nejsledovanějších českých seriálů. Ordinace v růžové zahradě má miliony diváků a role Čestmíra Mázla je jednou z nejznámějších postav. Petr Rychlý, o kterém mluvím, strávil s touto postavou spoustu let.
Rychlý sám přiznal v jednom z rozhovorů, že při natáčení některých scén už ani neví, jestli je Mázl, nebo Rychlý. Zároveň ale jednou řekl, že se naučil Mázla nechávat v práci. Že si ho domů nenosí. Jenže ta hranice funguje jenom jedním směrem. Zatímco on dokáže postavu nechat v ateliéru, veřejnost to nezvládne. Když jde po ulici, lidé na něj nekřičí Petře, ale Čestmíre.
Herec navíc prozradil, že mu kvůli této roli nepřicházejí jiné pracovní nabídky, nebo přicházejí v omezené míře.
V nemocnici profík, doma kutílek
Zajímavé je, jak Rychlý popisuje postavu Mázla. Říká, že má dvě tváře. V nemocnici se snaží vystupovat profesionálně, s nadhledem a autoritou. Doma je ale brouk Pytlík, který se pouští do všeho. A možná právě tahle charakteristika postavy je tomu, po čem Rychlý touží i v reálném životě, nejblíže.
Možná jen chce být doma někým úplně jiným než venku. Sundat masku profesionála a být prostě jen Petrem, s rodinou, se čtyřmi dětmi a vnoučaty. Rodina je pro něj evidentně důležitá. V rozhovorech mluví o tom, jak sleduje úspěchy svých synů, z nichž dva jdou v jeho stopách. A přiznal, že po příchodu domů chce být především otcem, ne hercem.
Starší Matěj dělá Krimi zprávy a Rychlý přiznal, že se na něj pravidelně kouká a vidí, jak se zlepšuje. Nejmladší syn Ondřej dokonce hrál v Ordinaci jeho syna, takže se potkali i před kamerou.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Když vás zachrání manželka
Od roku 2006 je jeho ženou bývalá tenistka Jana Pospíšilová. Spolu mají syna Petra a Rychlý vychoval jako vlastní i její dceru Denisu z předchozího vztahu. A právě Jana mu pravděpodobně zachránila život. Když mu bylo sedmačtyřicet let, prodělal infarkt. Bylo to v roce 2012, během období, kdy intenzivně pracoval.
Jako workoholik se nezastavil a neposlouchal své tělo, které mu to spočítalo.
Od té doby se jeho přístup změnil. V nedávném rozhovoru přiznal, že raději pravidelně chodí na kontroly. Po infarktu začal více přemýšlet o tom, co je v životě důležité. A zjistil, že to není jenom práce. V rozhovoru pro eXtra.cz otevřeně mluvil o tom, že po šedesátce už člověk přemýšlí, jestli nemá udělat závěť. Ale zároveň dodal, že si musíme užívat každý den.
Zdroje: medium.seznam.cz, ceskenoviny.cz, denik.cz
