Česká televize čelí největší krizi od konce komunismu. Podle odborníků je ohroženo její fungování

Vláda ANO, SPD a Motoristů chce od roku 2027 zrušit televizní poplatky a přesunout financování ČT pod státní rozpočet. Zní to jako dobrá zpráva pro peněženky domácností, jenže tisíce zaměstnanců veřejnoprávních médií si nemyslí, že je to tak jednoduché. A zkušenosti ze sousedních zemí jim dávají spíše za pravdu.

Premiér Andrej Babiš to prezentuje jako úsporu pro domácnosti a připomíná, že stejný model funguje v sedmnácti zemích Evropské unie. Jenže právě v detailech se skrývá to podstatné. Poplatek platíte vy jako divák a ČT odpovídá za svou práci vám. Oproti tomu peníze ze státního rozpočtu přiděluje vláda a tam už by se toho mohlo zkomplikovat více.

Hynek Čermák to řekl tak, jak to cítí asi každý, kdo o tom přemýšlel déle než pět minut. Platíte poplatek vy, televize dělá pro vás. Platí vláda, televize dělá pro vládu. Není na tom nic složitého, jen se to některým lidem nehodí slyšet.

Přes tisíc zaměstnanců se ozývá

V únoru 2026 podepsalo prohlášení vyjadřující obavy z plánovaných změn přes 1850 pracovníků České televize a Českého rozhlasu, tedy téměř polovina z celkového počtu čtyř a půl tisíce zaměstnanců. Mezi signatáři jsou ředitel zpravodajství Petr Mrzena, šéfredaktor Michal Kubal, moderátoři Jakub Železný nebo Daniel Stach.

Pracovníci v prohlášení upozornili, že celá debata o změnách probíhá bez dostatečného prostoru pro odbornou diskusi a bez přesvědčivých důvodů pro opuštění systému, který funguje desítky let.

Tichý tlak je kolikrát horší než ten hlasitý

Slovo nezávislost se omílá tak často, že mu lidé přestávají věřit. Ale zkuste se zeptat jinak. Kdybyste věděli, že váš šéf dostává peníze od člověka, o kterém píšete, napsali byste to samé? Spousta novinářů by řekla ano. Ale většina by také začala dlouze přemýšlet a následně odpověděla tak, aniž by si přiznala pravdu.

Kupka z ODS to přeložil do češtiny. Jednou ročně přijde ředitel ČT na kobereček k ministryni financí a bude se domlouvat na penězích. Zároveň jeho redaktoři možná zrovna chystají materiál, který té ministryni rozhodně neudělá radost. Spousta z nás si v tuto chvíli asi zvládne představit, co se bude dít.

Maďarsko a Polsko jsou varováním

Nemusíme chodit daleko. V Maďarsku se po roce 2010 odehrály podobné změny a tamní veřejnoprávní média jsou dnes učebnicovým příkladem toho, jak instituce může formálně existovat dál, ale přestat dělat to, kvůli čemu vznikla.

Polsko ukázalo, jak rychle se může věc zvrtnout oběma směry. TVP za vlády Práva a spravedlnosti čelila obvinění, že slouží straně místo veřejnosti. Po volbách přišla nová vláda a hned vyměnila vedení. Výsledkem bylo, že se část komentátorů ptala, jestli jde o obnovu nezávislosti nebo jen o výměnu jedné politické kontroly za druhou.

Co by to znamenalo pro televizní tvorbu

Dosud jsme mluvili hlavně o zpravodajství, ale hrozba se týká i oblasti, která je pro čtenáře tohoto webu možná bližší, tedy filmové a seriálové tvorby. Herec Hynek Čermák přiznal, že si není jistý, jak by změna uměleckou tvorbu ovlivnila. Ale zároveň vypíchl jedno konkrétní riziko. 

Tvorba řízená trhem nebo politickými preferencemi místo uměleckých ambicí by podle jeho názoru byla pro českou kulturu největší možnou ztrátou. Česká televize dnes financuje desítky původních pořadů, seriálů, dokumentů a filmů ročně. Celkový rozpočet dosahuje 8,5 miliardy korun a jen výnos z televizních poplatků letos přesáhne 6,7 miliardy. 

Kdyby se tato částka proměnila v každoroční politické rozhodnutí závislé na aktuální vládní vůli, mohla by se dramaticky proměnit i nabídka toho, co na obrazovce uvidíte.

Zdroje: advokatnidenik.cz, ct24.ceskatelevize.cz, reportrarutangranser.se, lui.cz