Pamatujete na tuhle věc z kočárků za socialismu? Sběratelé po ní teď šílí

V kočárku ji mělo snad každé miminko narozené za socialismu a nikdo ji tehdy nepovažoval za nic víc než levný kus plastu. Rodiče ji koupili, zavěsili a zapomněli na ni. Dnes ji ale sběratelé hledají s takovou vervou, že ceny na aukčních serverech leckdy překvapí i prodávající. 

Těžký, hluboký, s pérovací konstrukcí a plachtou, která se dala sklopit, takový byl typický kočárek z dob normalizace. A uvnitř, natažená přes celou šířku korby, visela pestrobarevná šňůra. Na ní se houpaly malé plastové figurky: zvířátka, kuličky, geometrické tvary. 

Miminko je sledovalo, sahalo po nich, občas je vzalo do pusy. Šňůra chrastítek na kočárek byla v Československu sedmdesátých a osmdesátých let opravdu běžnou záležitostí. Nikdo tehdy neřešil, zda je plastová hmota zdravotně nezávadná, zda jsou barvy dostatečně kontrastní nebo zda hračka splňuje evropské normy. 

Žádné takové normy ostatně neexistovaly. Existoval podnik, který šňůry vyráběl, prodavačka, která je vydávala přes pult, a maminka, která ji uvázala do kočárku. Tím celý příběh začínal a zdánlivě i končil.

Konec příběhu je ale někde úplně jinde

Dnes ta samá šňůra, pokud se zachovala v rozumném stavu, putuje na Aukro nebo Bazoš a vyvolává překvapivý zájem a sběratelské šílenství. Jednotlivá chrastítka z období ČSSR se prodávají klidně za 350 až 400 korun za kus a celá sada ve slušném stavu se bez problémů vyšplhá na 1 400 korun i výše.

Kusy v originálním balení, které nikdy neviděly kočárek ani dětskou ručičku, jsou ještě vzácnější kategorií.

Sběratelství socialistických hraček zažívá v Česku dlouhodobý boom a retro chrastítka jsou jeho součástí stejně jako autíčka, panenky nebo stavebnice Merkur, za které sběratelé platí i statisíce.

Odkud se ten zájem bere

Po roce 1989 spousta výrobních družstev zkrachovala nebo se přeorientovala a jejich sortiment šel s nimi. Tahle chrastítka se v původní podobě přestala vyrábět a žádná moderní náhrada je věrně nenahradila. A tak co nejde koupit nové, to se začne shánět staré.

Stav je alfa i omega. Popraskané, vybledlé nebo zlomené figurky zájem nevzbudí skoro žádný, zatímco zachovalý kus vypadající téměř jako z obchodu je mezi sběrateli jiná liga.

A originální obal? Ten dokáže cenu zdvojnásobit, přestože po třiceti letech na půdě z něj někdy čiší vůně, která se dá popsat jedině jako „nezaměnitelná“. Roli hraje i to, co figurky znázorňují. 

Hračka s jednoduchým posláním

Šňůra chrastítek nebyla v kočárku jen tak pro ozdobu. Miminko, které ještě nedokázalo nic uchopit ani ovládat, na ni jen zíralo a to mu stačilo. Barevné figurky se houpaly, chrastily při každém doteku a reagovaly na pohyb. P

ro novorozence to byl doslova první kontakt s tím, že svět kolem něj něco dělá, když vynaloží určité úsilí. 

Jednoduchá šňůra s pár plastovými figurkami tak plnila roli, kterou dnes přebírají sofistikované závěsné hračky se světly, melodiemi a vibracemi za několikanásobnou cenu. Dnešní rodiče mají na výběr desítky variant a přesto ty původní socialistické kusy budí v lidech pocity, které moderní hračka jen tak nevyvolá.

Prohrabejte půdu, dokud ještě můžete

Pokud máte doma nebo na půdě nějaké ty staré hračky z dob ČSSR a stále jste se nerozhodli, co s nimi, je ten správný čas přestat odkládat rozhodnutí. Retro šňůry chrastítek jsou součástí rostoucího trhu se socialistickými hračkami, který se v Česku rozvíjí přinejmenším poslední dekádu.

Než cokoliv nasadíte do aukce, podívejte se nejdřív na dokončené nabídky, ne na ty aktivní. Jedině tak zjistíte, za jaké částky podobné věci opravdu odcházejí, a ne za co je někdo marně nabízí půl roku.

Dobré fotky a poctivý popis stavu se pak postarají o zbytek. Chrastítko sice na tatrovku za 235 tisíc korun zatím nedosáhlo, ale jeho sběratelský příběh teprve začíná.

Zdroje: musee-mccord-stewart.ca, blog.aukro.cz, ebay.co.uk