Mapa Česka během pár hodin zčervenala. Meteorologové varují před vývojem ve 4 krajích

Meteorologické mapy jsou zvláštní druh umění: nevisí v žádných galeriích, ale na displejích našich mobilů. Nejsou malované štětcem, ale stojí za nimi složité algoritmy. A když se zbarví do červena, člověk má pocit, že se blíží nějaké drama.

Růžová předpovědní mapa, kterou si nejspíš budeme vychutnávat ještě celý týden, se nám všem určitě líbí. Horší by to bylo, kdyby se během pár hodin zbarvila do červena. To pak i meteorologové zpozorní, protože to nevěstí nic hezkého. Často to totiž bývají různé výstrahy.

Mapa jako malířské plátno

Díky barvám v nás meteorologické mapy vyvolávají emoce, které by jim mohl závidět kdejaký impresionista. Ovšem to je do jisté míry jejich účel. Jednou jsou modré jako klidné moře, jindy zelené jak jarní louka. A pak přijde den, kdy se zbarví do růžova a člověk má pocit, že svět je zase na chvíli v pořádku.

Červená barva na meteorologických mapách se objevuje ve chvílích, kdy je potřeba zvýraznit nějaký extrém nebo upozornit na nebezpečí. Jde vlastně o vizuální odlišení výrazně vyšších hodnot od těch běžných. V praxi to ovšem může znamenat několik různých situací; a to podle toho, jaký typ mapy právě sledujeme.

Mapa se barví do červena při vysokých teplotách vzduchu

S odstíny červené až tmavě červené barvy se setkáváme hlavně v létě. Když přijdou výrazně nadprůměrné teploty pro danou oblast, vypadá předpovědní mapa jak košík rajčat. Červenou barvou se rovněž označují bouřková jádra, která bývají spojena s krupobitím. A na výstražných mapách znamená červená nejvyšší stupeň nebezpečí: může jít třeba o povodně, orkány, extrémní vedra.

Červené na meteorologických mapách však nejsou jen barevné odstíny různých oblastí, ale také atmosférické teplé frontální systémy či označení přílivu teplého vzduchu.

Proč zrovna červená?

Protože má největší vliv na naši psychiku; je to psychologicky nejvýraznější barva a okamžitě přitahuje pozornost. Působí tedy už na první dobrou jako varování: „pozor, něco se děje!“

Moderní grafika map se v posledních letech od černobílé posunula k vyšším kontrastům a červená se začala používat i tam, kde dříve bývala oranžová nebo žlutá. A tak se stává, že člověk otevře předpověď a má pocit, že se blíží apokalypsa… A pak vyjde ven a zjistí, že je prostě jen hezky.

Jak červenou číst, aby člověk nebyl zbytečně vyděšený?

Například na teplotních mapách nemusí červená znamenat žádnou katastrofu. U nás může jít jen o tropický den s hodnotou kolem 30 °C. Pokud by šlo o velký mráz, kdy teploty dosahují -20 °C a nižší, bývají tyto oblasti označeny fialovou barvou a ty nejnižší teploty bílou. Když se však objeví červená barva na radarové mapě, může to znamenat opravdu velmi silné srážky, takže tam už je lepší být ve střehu. A na výstražných mapách je zapotřebí brát červené odstíny vážně.

Červená na mapě působí jako siréna, protože znamená nějaký extrém. Extrémní teploty, srážky, bouřky. Extrémní cokoli, třeba vítr. Tahle královna všech barev slouží na předpovědních mapách k tomu, aby zvýšila a udržela naši pozornost.

Aktuální barva map v Česku a ve střední Evropě

Růžová. To znamená jasné nebe a vyšší tlak vzduchu. Slunce. Klid. Takové to počasí, ve kterém se i skeptik usměje. A když se mapa zbarví do růžova v březnu, je to skoro jako kdyby nám počasí poslalo pohlednici: „Nebojte se, jaro je na cestě.“

Ranní realita, která růžovou kazí

Jenže březen je březen. A ten má své ranní rituály. Mrznoucí mlhy, teploty kolem nuly, občas i pod ní. Náledí, které kolikrát není ani pořádně vidět, ale dokáže člověku během tří kroků připomenout, že gravitace existuje. V údolích řek se mlhy drží jako hosté, kteří nepochopili, že večírek už skončil.

A tak se ráno probouzíme do šedé, vlhké, studené reality. Až teprve kolem poledne se růžová mapa naplní. Slunce prohřeje všechna zákoutí i naše kosti a my si řekneme: „Tak jaro je tady.“ A červená? Ta si zatím dává pauzu. Čeká na léto. Na bouřky. Na chvíli, kdy bude moci vstoupit na scénu a říct: „Tak. A teď se dívejte, co dokážu.“

Nyní se červená jižní polokoule a není to studem

A my se dívat budeme. Protože červená na mapě je jako dobrý film. I když nás trochu děsí, stejně nás přitahuje. Na teplotní mapě světa se nyní objevuje nejvíce červené na jižní polokouli. Třeba Afrika září červenými odstíny, anebo západní pobřeží Austrálie. Nebo vzduch nad oceánem. Barvy na mapách totiž nejsou jen estetika. Jsou to signály, kterým rozumíme a většinou se podle nich řídíme. Možná víc, než bychom si chtěli přiznat. 

A co znamená aktuální červená na mapách CHMÚ? Do červena se na mapě zbarvily především Královéhradecký kraj, Liberecký kraj a částečně také Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Tentokrát se jedná o nárazy větru silnější než 19 m/s. Meteorologové před jeho vývojem varují. 

Zdroje: Wikipedia, Meteocentrum, Novinky