Každé ráno si tím zaděláváme na průšvih. Přitom to dělá skoro každý

Zazvoní budík, následuje hygiena, postavení na kafe a zapnutí ranních zpráv. Tento rituál s drobnými variacemi dodržují ze začátku dne statisíce Čechů. Podle lékařů je však jeden z těchto kroků doslova zdraví škodlivý.

Pro jedince se srdečními problémy to může být zmiňovaná káva, pro všechny z nás se však stres ze špatných zpráv hned po ránu může stát spouštěčem silných depresí. Čtení zpráv, poslouchání rádia anebo sledování televize podle psychiatrů způsobují úzkosti a špatnou náladu, které se nás mohou držet po celý den. To se může velmi negativně projevit v pracovním i osobním životě.

Dnešní dobu někteří antropologové nazývají dobou informační. Díky vynálezu internetu a chytrých telefonů jsou tisíce novinek z celého světa doslova na dosah ruky. To je na jednu stranu velmi praktické, člověk může být skvěle informován o světovém dění a veškeré informace je zpravidla možné si důkladně ověřit.

Má to však i svou stinnou stránku. Pro mnohé citlivější osoby může být konstantní přísun negativních zpráv ohromným zdrojem stresu, depresí a úzkostí. Obzvlášť po ránu má podle odborníků čtení novinek silný dopad na psychiku.

Psychiatři bijí na poplach

Sledování novinek hned po ránu je podle psychiatrů opravdovým zlozvykem. Podle psychiatra Roberta Brighta z americké Mayo Clinic může člověk konstantní přísun špatných zpráv velmi snadno úplně zahltit.

„Neustálé informace o stresujících událostech, obzvlášť těch, se kterými nemůžeme nic udělat, mohou vést k pocitům beznaděje a k depresím,“ řekl doktor Bright pro plátek kliniky.

Dopad ranních zpráv může podle něj být dvojí. Někteří lidé propadnou negativitě a dostanou se do spirály, kdy nemají motivaci cokoliv měnit. Někteří zas však v sobě mohou probudit chuť udělat ze světa lepší místo.

Na téma vlivu ranních zpráv na psychiku existuje už i řada vědeckých studií. Jedna z nich například spočívala v pouštění náhodných zpráv v patnácti minutových segmentech jedné skupině a patnácti minutové přednášky druhé skupině a čtvrthodinového relaxačního cvičení u třetí skupiny.

Vědci měřili jejich celkové rozpoložení před a po. Výsledky ukázaly, že stres skupiny s přednáškou se nijak nezvýšil ani nesnížil. Oproti tomu u skupiny provádějící ranní relaxační cvičení se úrovně stresových hormonů výrazně snížily. U skupiny sledující po ránu zprávy se stres výrazně zhoršil.

Jak se stres ze zpráv projevuje

Dlouhodobý stres, který zprávy mohou způsobovat, může vést až k syndromu vyhoření. Při stresu se totiž v organismu uvolňuje hormon kortizol, který v nás probuzuje pud bojovat nebo utéct. Pokud se však organismus v tomto stavu nachází dlouhodobě, dojde ke stavu chronického vyčerpání. To se projevuje jak fyzicky, například unaveností a nechutí k jídlu, tak i psychicky. To znamená především depresivní nálady, nedostatek motivace, apatii anebo poruchy spánku.

Syndrom vyhoření může velmi negativně ovlivnit mezilidské vztahy i pracovní výkon. Pocity beznaděje, které s sebou přináší, mohou vést k nebezpečné spirále. Je totiž velmi složité říct si o pomoc, když je kvůli syndromu vyhoření motivace doslova na nule. Jedná se o složitý stav, který je třeba řešit s odborníkem. Konkrétně kvůli zprávám se do takového stavu však člověk dostat nemusí, stačí udělat jen pár drobných životních změn.

Co s tím dělat?

Podle doktora Brighta je základní řešení jednoduché: nekoukat tolik na zprávy a obzvlášť ne po ránu! Dodal , že se není třeba stydět za pocity, že nesledováním zpráv o něco přicházíte. Většina relací je totiž dělaná podobně, jako návykové televizní seriály, které vás mají chytnout a nepustit. Noviny je podle něj lepší nahradit knihou a nebo podcastem o něčem, co nás upřímně zajímá. Patříte mezi ty, kteří se do světa zpráv ponoří hned po probuzení?

Zdroje: MCpress, Pubmed, Lebanon Valley College