Za socialismu na ně byla fronta jak na novýho Žigulíka. Dnes leží ladem

Byly časy, kdy se na tuto lahůdku stály fronty, jako by šlo o poslední kus. Dnes byste ji udali jen těžko. Co se stalo s jídlem, které babičky připravovaly úplně běžně? Pokrm, který byl neodmyslitelnou součástí zabijaček, už dnes nenajdete ani v restauraci.

Některá jídla našich babiček už v dnešní době neobstojí, ačkoliv za socialismu byla velmi oblíbená a stály se fronty jako na Žigulíka.

Jídlo, které se vařilo hodiny, ale skvěle zasytilo

Když přišla zima, dříve to ve většině rodin znamenalo zabijačku. Při ní se samozřejmě zpracovalo úplně vše, protože maso se nekupovalo každý den. Pomalé vaření, charakteristická vůně vývaru a dlouhé chladnutí, to byl celý proces přípravy. Nikdy se příliš neřešilo, jestli je jídlo na pohled estetické, tudíž dnes by si ho lidé nejspíš na sociální sítě nefotili.

Historické kuchařky ale potvrzují, že tahle lahůdka není jen českou záležitostí. Existují různé variace napříč evropskými státy od Francie až po Maďarsko, kde dokonce existují festivaly zasvěcené tomuto pokrmu. V klasických knihách s recepty je toto jídlo popisováno jako „chuťově výrazný rosol z masového vývaru“. Často obsahuje další ingredience jako maso, zeleninu nebo vajíčka.

Ve světě je toto jídlo považováno za luxus, v Česku to odjakživa bylo považováno za běžný pokrm, který vznikl jako zbytkový po zabijačce.

Proč se na něj stály fronty

Pro mladší generace to možná zní šíleně, ale na tuto lahůdku se za socialismu opravdu stály fronty. V obchodech byl omezený výběr prakticky všeho, i potravin. Maso bylo drahé a dostupné nebylo pořád. Díky tomu se lidé naučili zpracovávat každou část zvířete. To, co se dnes považuje za zbytky, bylo dříve bráno jako poklad. Bylo to výživné jídlo, které nestálo moc peněz.

Původní tradiční recepty se často dědí z generace na generaci, a tak v některých domácnostech tuto pochoutku najdete ještě dnes. Podle zjištěných dat o preferencích českých strávníků se ale chutě razantně změnily. Klasika jako svíčková nebo řízek jsou stále populární, ale některá jídla, která připravovaly babičky na vesnicích už jsou dávno out.

Po revoluci přišly nové možnosti

Po roce 1989 se změnilo skoro všechno. V jídle to byly nové suroviny, moderní postupy a větší důraz na estetiku. Dříve byly pokrmy z aspiku pokladem, dnes je to něco, co si lidé dobrovolně nedají. Nehledě na to, že vzhledově to také není úplně na fotku na Instagram.

Největší rozdíl v technologiích byla samozřejmě lednice. Dříve se na vesnicích potraviny uchovávaly jinak. Spousta věcí se chladila za oknem nebo ve sklepě, kde bylo stabilně chladno. S příchodem ledniček a mrazáků se usnadnilo uchovávání potravin, takže si většinu věcí můžeme koupit a nechat v lednici. Není tak potřeba si jídlo složitě vyrábět.

Co se ale týče aspiku, má spoustu blahodárných účinků. To potvrzují i odborníci z Harvard T.H. Chan School of Public Health: „Želatina může být přínosná pro zdraví díky své jedinečné kombinaci aminokyselin, zejména glycinu, který zřejmě hraje roli při podpoře spánku, zdraví střev a prospívá kloubům.“ Přestože zmizela potřeba výroby a konzumace aspikových výrobků, nemusí to tak být napořád.

Návrat světového trendu, který překvapí

Je celkem paradox, že mezitím, co se u nás podobným jídlům vyhýbáme, ve světě je to vyhledávaná pochoutka. Příprava není extrémně náročná a zvládne ji každý. Znovuobjevený trend aspikových pokrmů je výzva i pro kuchaře. Moderní restaurace to berou jako možnost vytvořit a nabídnout něco nového.

V Česku se ale tak velký návrat nekoná. Někteří na toto jídlo nedají dopustit, jiní by se ho ani nedotkli. O čem že to konkrétně mluvíme? Je to samozřejmě huspenina nebo také sulc. Příprava byla opravdu snadná, jen časově náročná. Různé části masa včetně kostí se vařily ve vodě, přidalo se koření, zelenina a už se jen čekalo. Po uvaření se vývar nechal ztuhnout v chladu. Možná to není úplně vábná představa, ale opravdu poctivý vývar má spoustu pozitivních účinků na zdraví. Přestože klasický aspik není tak populární, pomalu tažený vývar je mnohem oblíbenější.

Zapomenutý kus tradice

Dnes je doba úplně jiná. Když přijdete do supermarketu, nevíte, co dřív vybrat. Dříve se i na obyčejný ztuhlý vývar stály fronty. Dnes je důležité, aby jídlo na pohled vypadalo dobře, dříve se kladl důraz spíše na praktičnost.

Pokud byste dnes nabídli huspeninu mladší generaci, nespíš by odmítla. Oproti tomu lidé, kteří na tom vyrůstali, by si dali s chutí. Aspik sice není nejoblíbenější jídlo Čechů, ale ve formě poctivého vývaru, který je plný kolagenu, se vrací na výsluní. Dali byste si kvalitní huspeninu?

Zdroj: masoprofit.cz, nutritionsource.hsph.harvard.edu, wikipedia.org