Chtěla žít jako hrdinka ze seriálu. Luxusní život ji ale dostal do dluhů, ze kterých už nebylo cesty zpět
Sedět v kavárně s matchou za sto padesát korun, mít na sobě značkový kabát a na účtu mínus osmdesát tisíc. Tohle je příběh, který v různých variantách žije překvapivě hodně lidí. A vždycky to začalo úplně nevinně, často v souvislosti s oblíbeným seriálem.
Carrie Bradshaw chodila po New Yorku v drahých lodičkách, psala sloupky do novin a nějakým zázrakem z toho platila byt na Manhattanu. Jak si ho mohla dovolit, když bydlení v New Yorku patří k těm nejdražším, seriál vlastně nikdy nevysvětlil. A to byl možná největší problém.

Emily in Paris zase bydlela v nádherném bytě v centru francouzské metropole, nosila oblečení odpovídající průměrnému českému platu a jedla v restauracích, kam by jen tak nezašel ani průměrný Pařížan. Tyto seriály jsou jako pohádky pro dospělé, plné krásných kostýmů a záměrně nerealistického pojetí toho, co si kdo může dovolit.
Problém je, že mozek nerozlišuje mezi fikcí a realitou tak dobře, jak bychom chtěli. Opakovaně vidíte ženu, která si kupuje drahé věci a nestará se o to, jak to zaplatí. Až nám to vlastně začne připadat normální.
Začalo to malým nákupem a skončilo velkým problémem
Jana, třicetiletá koordinátorka z Brna, začala intenzivně sledovat lifestyle obsah někdy v roce 2020 během lockdownu. Instagram byl plný dokonalých bytů, ranních rutin s prémiovou kávou a výletů do Říma jen tak na otočku. Jana si říkala, že si přece také zaslouží hezké věci. Koupila si vysněný kabát. Pak přišla kabelka. Následoval víkend v Praze v designovém hotelu, protože to vypadalo skvěle a ona si to přece zaslouží.
Dobře, Jana je sice fiktivní postavou, ale její příběh je složen z reálných vzorců, se kterými se psychologové a finanční poradci setkávají dnes a denně.

Za každým dokonalým Instagramem jsou účty, které nikdo nefotí
Průměrná kreditní karta má limit třicet tisíc korun a úrok kolem dvaceti procent ročně. Kdo platí jen minimální splátku, splácí prakticky jen úroky a jistina se téměř nehýbe. Přidejte k tomu rychlou půjčku na dovolenou, splátkový prodej na telefon a najednou měsíční splátky spolykají třetinu nebo polovinu příjmu.
Za ztrátou kontaktu s finanční realitou velmi často stojí psychologický mechanismus, který odborníci označují jako popření. Člověk přestane dluhy vědomě vnímat, vytěsní je a věnuje se čemukoliv jinému, jen aby nebyl konfrontován s tíhou situace.
Lidé v dluhové spirále pak velmi často pokračují v utrácení i tehdy, když vědí, že by neměli, protože jim nákup přináší krátkodobou úlevu od úzkosti.
Sociální sítě lžou, my to víme, ale přesto na to skočíme
Intenzivní sledování obsahu na sociálních sítích přímo souvisí s vyšší tendencí k impulzivním nákupům a ke konzumnímu chování obecně. Lidé, kteří tráví více času na Instagramu a Facebooku, mají vyšší sklon k utrácení přesahujícímu jejich možnosti a k nákupům, které jim přinášejí pocit statusu nebo příslušnosti k určité skupině.
Vaše kamarádka právě zveřejnila fotku z Barcelony. Kolegyně ukázala novou kabelku. Influencerka, kterou sledujete, se přestěhovala do většího bytu. Dohromady tyto příspěvky vytvářejí obraz světa, ve kterém všichni kolem vás žijí lépe, více cestují a mají hezčí věci. A pak přijdete do obchodu, kde uvidíte kabát, který měla daná influencerka na sobě, a v tu chvíli je rozhodnutí hotové dřív, než ho vůbec vědomě uděláte.
Často také většina obsahu, který sledujeme, pochází ze zemí, kde jsou průměrné platy dvakrát nebo třikrát vyšší než tady. Londýnská influencerka si koupí kabát za pět tisíc a je to pro ni impulzivní nákup po cestě z práce. Pro průměrného Čecha je to položka, nad kterou by měl minimálně popřemýšlet.
Přesto sledujeme stejný obsah a srovnáváme se se stejnými standardy.
Seriály a Instagram za vaše dluhy nemohou
Jsou to produkty navržené tak, aby vás bavily a udržely u obrazovky co nejdéle, ne aby vás učily hospodařit s penězi. Carrie Bradshaw by jinak v reálném světě žila se čtyřmi spolubydlícími a nosila boty ze second handu. Pokud se v tomhle příběhu poznáváte, nejužitečnější věc, kterou teď můžete udělat, není schovávat se před čísly.
Je to vzít papír, sepsat všechny dluhy a pořádně se na ně podívat, i když to bolí. A začít s tím něco dělat. Poznáváte se v některé části tohoto příběhu? Nebo znáte někoho, koho podobná situace potkala? Napište nám to do komentářů.
Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, e-news.cz, wave.rozhlas.cz
