Od dětských svačin po talíře seniorů. Tahle nenápadná klasika je ve skutečnosti nebezpečná

Kdyby to škodilo, tak by se to neprodávalo. Tenhle argument mě popravdě zvedá ze židle a zasloužil by své místo v síni slávy největších bizárů. Většina potravin nepůsobí na první pohled nijak jedovatě, pokud je nenecháme omylem dlouho v nepříznivých podmínkách a ony nezačnou žít svým vlastním životem. Některé z nich jsou ale tichým zabijákem, o kterém nejspíš víme, ale nechceme si to připustit.

Školní jídelny, domovy pro seniory, snídaně, večeře, svačiny. A velmi často i filmová rekvizita, která má zpravidla poukázat na to, jak bídně se žena o svého muže stará. Konzumace tohohle fenoménu přitom v naší kultuře zakořenila natolik, že se nezdráhám mluvit o něm jako o národním jídle. Přitom jde o průmyslově zpracovanou a potenciálně nebezpečnou potravinu, na kterou upozorňují odborníci už dlouhodobě – a stále bez efektu.

Jídlo, které je všude

Dusičnany a dusitany využívá potravinářský průmysl dlouhodobě, některé procesy se bez totiž neobejdou. Konzervují totiž potraviny, typicky maso a uzeniny, díky nim si může dopřát rychlá jídla během chvíle. Mají však negativní dopad na lidské zdraví, jejich nadměrná konzumace může za určitých podmínek vést až k rakovině slinivky.

Zdá se vám to přitažené za vlasy, protože množství těchto aditiv je přísně střeženo? Máte sice pravdu, že konzervovat maso lze jen za podmínek, kdy je množství dusitanů a dusičnanů ještě bezpečné. Problém nastává, když takového masa sníme víc, než bychom měli.

Stačí jednou denně a zaděláváme si na problém

Přitom stačí jeden jediný párek v rohlíku za den, abychom zvýšili riziko rakoviny o 20 procent, nebo 150 gramů jakékoli uzeniny denně, abychom jej zvýšili o celých 57 procent. Párek přitom hraje hlavní roli v řadě českých jídel, taková čočka na kyselo je bez něj jaksi nekompletní. K tomu k snídani má oblíbená míchaná vejce s párkem, párek s hořčicí jako rychlá večeře nebo párek v rohlíku cestou na večírek a na zdravotní problémy je zaděláno.

Tohle jídlo hraje i ve filmech

Párková kultura české gastronomie je navíc silně zakořeněná i v české kinematografii. Vybavuju si třeba scénu z filmu o chobotničkách ze druhého patra, které v restauraci sebraly párek přímo z talíře zamilovaného páru, který si pro samou lásku ani nevšiml, že je okraden. Nebo ze seriálu Život na zámku, kde jej Bronislav Poloczek coby zemědělec Pešák večeřel po smrti své ženy. Nebo z filmu Kameňák, kde se bez něj zpravidla někdo z hrdinů neobejde už při snídani.

K zakousnutí i na vaření

U nás v Česku párky zkrátka nijak tragicky nevidíme. Konzumujeme je celkem hojně, a to včetně malých dětí. Párky chutnají, snadno a rychle se připravují a mají poměrně široké využití od klasického párku do ruky po frankfurtskou polévku. Pravdou je, že jeden párek nás o život nepřipraví, a stejně jako po jedné tabulce čokolády nepřibereme, ani čerstvý hot dog nám neuškodí. Navíc je to relativně levná potravina, za pár korun se může navečeřet celá rodina.

Jídlo jako jed

Potíž nastává až s pravidelností, jak dokazují studie. Dopřát si každý den kus uzeniny plné soli, barviv a dalších přísad, jako jsou konzervované dusitany a dusičnany, může vést nejen k nádorovým, ale i kardiovaskulárním onemocněním.

Dá se tomu nějak zabránit, aniž by se člověk musel vyhýbat kultovní potravině? Podobně jako u jiných surovin, i u uzenin včetně párků záleží na množství a kvalitě. Levné varianty s nízkým podílem masa a vyšším obsahem přísad představují větší riziko, narozdíl od vysoce kvalitních výrobků, které si dopřejete jen jednou za čas.

Rychlovky během dne

Na filmovém plátně se tak párky používají k dokreslení situace „nestíhám, nevařím„, případně „mám chuť na něco rychlého„. I taková nenápadná rekvizita, která se v záběru použije jen proto, aby měl hlavní hrdina „něco v ruce„, se ale divákům silně zaryje do podvědomí a vzpomenou si na ni ve chvíli, kdy dostanou „chuť na něco rychlého„.

Ze zkušeností přitom vím, že takovou rychlostí i jednoduchostí se vyznačuje i spousta jiných surovin, které jsou podstatně zdravější, a přitom stejně, ne-li více chutné.

S uzeninami zacházejte opatrně

V případě párků jakožto jídla, které si zvládne ohřát každý, se tak nevyhnu připomenout ono známé „kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby„. Rakovina zažívacího ústrojí je v naší zemi častým problémem spojeným právě se stravou, kterou konzumuje.

Zdraví máme přitom jenom jedno a některé nemoci jsou rychlé, zákeřné a nevratné. Volit proto pohodlí za cenu takového konce není zrovna rozumné. Přesto se párků nemusíte vzdávat, stačí se jen u pultu s uzeninami zeptat, který z párků má nejvyšší podíl masa a vyhnout se jejich nadměrné konzumaci.

Zdroje: Aktuálně, iDnes, Sklizeno