Na Slunci se něco děje. To, co přijde, může zasáhnout i Zemi

Na Slunci se pořád něco děje. Vždyť v jeho nitru probíhají termojaderné reakce. Každou vteřinu se za obrovských teplot a tlaku přeměňují stovky milionů tun vodíku na helium. A při tom se uvolňuje nepředstavitelné množství energie, která se dostává na povrch. Možná ale, že jsou tyto informace zbytečné, protože si to nikdo z nás stejně neumí představit. Takže jen zkráceně: silná sluneční aktivita občas zasáhne i Zemi. A to už by nás zajímat mělo.

Ono to v podstatě vypadá, že Slunce mívá výkyvy nálady stejně jako lidé a že by potřebovalo svého vlastního vesmírného psychiatra. Anebo budou muset na terapie chodit astronomové. Jednou je Slunce klidné jako rybník v nočních hodinách, jindy se v něm plazma vaří tak divoce, že by se zemské sopky před ní zastyděly. A přesto je to pořád ta samá hvězda, která nám každé ráno svítí do oken jakoby nic. Ale ono se přece jenom něco děje. Zatím ne tady dole, ale tam nahoře.

Sluneční slovníček pro normální smrtelníky

Říkají vám něco názvy sluneční erupce výron koronární hmoty, skvrny na Slunci, koronární díra, solární bouře…?

Sluneční erupce: jde o výbuch energie na povrchu Slunce. Něco jako když si hvězda kýchne. Jen to trvá déle než lidské kýchnutí a má to sílu milionu atomových bomb.

Výron koronární hmoty: to je oblak plazmatu, vystřelený do vesmíru. Když si to namíří k Zemi, máme o zábavu postaráno: silná polární záře, poruchy sítí, a někdy i výpadky techniky.

Skvrny na Slunci: někdy je Slunce poseté chladnějšími místy, kde je silné magnetické pole. Čím víc skvrn, tím víc aktivity. První skvrny na Slunci pozoroval svým dalekohledem už Galileo Galilei.

Koronární díra: jde o otevřený prostor v magnetickém poli Slunce. A odtud uniká prudký sluneční vítr. Dalo by se říci, že jde o jakási větrací okénka hvězdy.

Solární bouře: když se k Zemi dostane silný sluneční vítr nebo výron koronární hmoty, magnetické pole Země se rozvlní. Výsledkem může být v lepším případě polární záře, v horším problémy s technikou.

Když Slunce vydechne svou sílu

V posledních dnech se Slunce chová poněkud nevyzpytatelně. Skvrny se množily a aktivita rostla hlavně v poslední dekádě března, kdy se Slunce rozhodlo ukázat, co všechno umí.  Mezi 20. a 25. březnem hvězda překvapila nejen délkou, ale i intenzitou výkyvů. Podobná situace panovala i u aktivity slunečního magnetického pole. Zároveň byly pozorovány vysoké rychlosti slunečního větru.

Nejprve se k Zemi natočila aktivní oblast AR4405 z jihovýchodu, která si střihla dlouhou erupci M1,34. A aby toho nebylo málo, 30. března ráno si Slunce odkašlalo erupcí X1,49; to už je taková ta kategorie, kdy astronomové přestávají pít kávu a otvírají lahev něčeho silnějšího. Naštěstí to ale vypadá, že hlavní výron plazmatu mířil mimo Zemi. Ale jak známe Slunce a jeho nálady, ještě nás může překvapit. Teď se tedy hlavně sleduje, měří a čeká, co přijde dál.

Česká Sluneční patrola při Akademii věd hlásí na počátku dubna aktivitu nízkou až střední. Další aktivní epizoda se očekává dnes 3. dubna. Větší poruchy se objeví až v polovině dubna.  Co se týká geomagnetické aktivity, i ta v posledních dnech klesla na klidnou až mírně neklidnou úroveň.

Jak Slunce maluje polární záře

Sluneční erupce úzce souvisí s polární září. Když hvězda vychrlí oblak plazmatu, dorazí k Zemi za 1–3 dny. A laicky řečeno: nabité částice se dostanou do atmosféry a ta se rozzáří. Krásně to popisuje Astro: „… silné erupce a geoefektivní oblasti mohou způsobit poruchy magnetického pole, výpadky signálů i mobilních telefonů, ale také vykouzlit polární záře viditelné i z Česka.“

Když Slunce zlobí, Země to pozná

Silná sluneční aktivita není jen efektní obrázek z NASA. Má i velmi konkrétní dopady: výpadky satelitů, které mohou být poškozeny nabitými částicemi či poruchy radiového spojení, zejména na krátkých vlnách. Kolísání elektrických sítí, rušení navigačních a komunikačních systémů. A člověk, který si troufá na ledacos, s tím vůbec nic nenadělá.

Zdroje: Astro, SpaceWeatherLive, SpaceASUČas