Hluboká díra měla odhalit nitro Země. To, co za peklo tam ale našli, nedává vědcům spát

Více než padesát let, přesně tak dlouho hoří Brána do pekla, která nedá nejen obyčejným lidem, ale ani vědcům spát. To, co příroda za pomoci lidí dokáže, je neuvěřitelné.

Přírodních úkazů i podivných jevů je kolem nás mnoho. Své o tom ví i diváci, kteří zhlédli fantasy snímek s hororovými prvky z roku 2009 Díra. Ten vypráví příběh o bezedné jámě, která se objeví v domě nově přistěhované rodiny. Dva bratři se za pomoci sousedky Julie pokusí díru probádat. Ještě než se do toho ale pustí, začne se z ní šířit podivné zlo. Dokážou se děsivým stínům a dalším nezvyklým jevům tři hlavní hrdinové postavit?

Ve filmu Díra se setkáváme s velmi zvláštním otvorem, který pravděpodobně nemá konec a do světa přináší jen samé zlo. To Brána do pekla, jak je přezdíváno obrovské díře v zemi, žádné nadpřirozené schopnosti nemá. I tak ale dělá vrásky na čele mnoha vědcům.

Brána do pekla vznikla úplnou náhodou

Je 70 metrů široká a 30 metrů hluboká, oficiálně se jí říká kráter Darvaza a jde o úkaz, který na planetě Zemi nemá obdoby. Mnozí lidé si myslí, že se jedná o přírodní úkaz, ve skutečnosti za hořící jámu mohou lidé. Darvaza Gas Crater, jak zní jeden z názvů kráteru, vznikl někdy okolo roku 1971. Stalo se tak poté, co se sovětští geologové rozhodli vrtáním hledat zemní plyn.

Přestože dnes hořící kráter připomínající Bránu do pekla může působit děsivě, ve skutečnosti není žádnou záhadou. Variant toho, jak vznikl, je hned několik. Pravděpodobně se o jeho vznik zasloužili sovětští hledači ropy. Ti prováděli vrty, během nichž došlo ke zřícení půdy a otevření kráteru.

Kourounis je jediným, kdo do kráteru kdy sestoupil

Hořící jáma zemního plynu je jedinečným úkazem, který se v roce 2013 rozhodl probádat průzkumník George Kourounis. Expedice byla spuštěna i přesto, že se teplota v kráteru pohybuje okolo 1000 °C. Kourounis je dodnes jediným člověkem, kterému se do hořícího kráteru povedlo vstoupit. Celkem v pekelné jámě strávil 17 minut.

Za tak krátký čas musel nasbírat co nejvíce vzorků. I když se může zdát, že jde jen o pouhou čtvrthodinu, pro tohoto vědce to byl nezapomenutelný a také velmi náročný zážitek. Hlavními cíli bylo probádat a zjistit složení plynů v kráteru, teploty a podmínky uvnitř jámy i možnost existence života v extrémním prostředí.

Riskantní expedice přinesla důležitá data

Vědci získali mnoho důležitých dat. V kráteru se nachází bohaté ložisko zemního plynu. Už před expedicí bylo jasné, že je kráter velmi nebezpečný. Vědci to následně potvrdili a přidali další detaily. V jámě hoří metan, který produkuje CO₂ a vodní páru, což uvolňuje obrovské množství tepla a způsobuje trvalé hoření kráteru viditelné na kilometry daleko.

V současné době je Brána do pekla velmi populárním místem pro turisty. A to i přesto, že jde o nebezpečnou lokalitu, kde se nachází otevřený oheň a také extrémně vysoké teploty. Na dně i stěnách kráteru se teploty pohybují od stovek až do tisíců stupňů. Podmínky jsou tak naprosto neslučitelné s lidským životem.

Uhašení kráteru pravděpodobně není správným řešením

Vědci už dlouhá léta spekulují o tom, zda by bylo vhodné Bránu do pekla uhasit. Přestože nejsou jednoznačně rozhodnuti, většině se zdá tato operace riskantní. V případě, že by se oheň uhasil, by mohlo dojít k narušení proudění plynů a vytvoření výbušné směsi. Vědci tak nejednou upozornili, že neuvážené uhašení by mohlo vést k velmi nebezpečnému výbuchu.

Za jejím vznikem stojí práce hledačů zemního plynu, přesto je Brána do pekla, jak se kráteru na území Turkmenistánu říká, jednou z největších přírodních záhad. Rady si s ním dodnes neví žádný z vědců.

Měli byste odvahu toto nebezpečné místo navštívit?

Zdroje: Csfd.cz, Nationalgeographic.com, Ct24.ceskatelevize.cz