Těžká retro mísa má dnes hodnotu až 45 000 Kč. Za Husáka do ní dával salát každý

Možná ji právě teď držíte v ruce nebo leží v kredenci mezi starými talíři, případně stojí zaprášená na poličce nad sporákem nebo čeká v krabici ve sklepě na svůj osud. Sběratelé by vám za ni přitom zaplatili víc, než kolik stojí týden u moře v Chorvatsku. 

A co víc, s každým rokem její hodnota roste. 

Vitrína, ze které se jen tak nebralo

V obýváku stála masivní nábytková stěna a v ní za sklem věci, na které se jen tak nesahalo. Ani o Vánocích, ani při návštěvách. Uvnitř se leskly barevné mísy, těžké vázy s geometrickými vzory a sklenice, ze kterých se snad za celou jejich existenci nikdo ani nenapil. 

Bylo to takové domácí muzeum, jehož exponáty měly jediný účel, ukázat sousedům, že tady bydlí lidé s vkusem. A pak tu bylo ještě to „horší“ sklo, robustnější, tlustší, v medových, zelených nebo fialových odstínech. To se běžně používalo v kuchyni, nosilo se s ním ovoce na stůl nebo se do něj servírovaly saláty při rodinných oslavách.

Ale pojďme po pořádku

Proč by měl někdo platit tisíce za starou mísu na ovoce? Odpověď se skrývá v jednom slově: Brusel. Ne, nemyslím sídlo Evropské unie, ale světovou výstavu Expo 58, kde Československo naprosto ohromilo svět. Náš pavilon tehdy získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a navštívilo ho přes šest milionů lidí. 

Největší dojem udělalo právě české sklo, které v Bruselu předvedlo, že umí být průmyslovým výrobkem i uměleckým dílem. Instalace od sklářů jako René Roubíček nebo Stanislav Libenský tam sbíraly ceny a obdiv a celý svět se začal dívat na československý design novýma očima.

Z toho úspěchu se zrodil takzvaný bruselský styl, který ovládl šedesátá léta. A právě sklo se stalo jeho nejviditelnějším nositelem, protože ho měl doma opravdu každý. Zatímco v zahraničí lidé za podobnými designovými kousky museli chodit do galerií, u nás se z nich jedlo a pilo.

Od babiččiny vitríny po aukční síň

Ta věc, která se dnes prodává až za 45 000 korun, je retro sklo, konkrétně produkty značek Moser, výrobky z produkce někdejšího koncernu Sklo Union a české lisované sklo obecně. O značce Moser jste určitě slyšeli, i kdybyste se o sklo vůbec nezajímali. Ludwig Moser, karlovarský rytec a obchodník, otevřel svou první dílnu v roce 1857 a záhy z ní vybudoval podnik, který dodával sklo pro císařský dvůr Františka Josefa I. 

Dodnes se tam vyrábí výhradně ručně, každý kus projde rukama desítek mistrů a vzniká z bezolovnatého křišťálu, jehož přísně střežené receptury garantují ty nádherné sytě barevné tóny. Moserovské sklo nikdy nebylo levné, ale starší kousky, hlavně z meziválečného období nebo z padesátých a šedesátých let, dnes dosahují na aukcích tisícových částek.

A pro fanoušky filmu tu mám perličku. Sklárna Moser už přes čtvrtstoletí vyrábí křišťálové glóby pro Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Onu slavnou sošku dívky svírající průsvitnou kouli navrhl fotograf Tono Stano a mezi jejími držiteli najdete jména jako Robert De Niro, Helen Mirren, Jude Law nebo Oliver Stone. 

Kolekce Splendid od Moseru zdobí Prezidentské apartmá v Grandhotelu Pupp, kde při natáčení bondovky s Danielem Craigem v hlavní roli bydlela celá filmová delegace. Takže jestli vám někdo řekne, že české sklo nemá co dělat s filmovým světem, klidně ho opravte.

Těžké, barevné a dnes překvapivě drahé

Druhou kapitolou příběhu je lisované sklo z produkce koncernu Sklo Union. Tady se přesuňme z luxusu do úplně jiné reality. V roce 1965 se několik menších sklářských závodů sloučilo do jednoho celku se sídlem v Teplicích a začala éra masové, ale přesto designově promyšlené výroby. 

Roztavené sklo se lisovalo do kovových forem, výroba byla rychlá a levná a výsledné produkty si mohl dovolit úplně každý. Jenže i za těmito předměty stáli výtvarníci, kteří do průmyslového procesu vpašovali skutečný umělecký náboj. Vízner, který byl jedním z nich, se například později prosadil i na mezinárodní scéně jako tvůrce minimalistických autorských váz, které nemají s masovou produkcí nic společného. 

Jak moc to sběratele zajímá? Stačí se mrknout na aukční portály. Můžete nám dát v komentářích vědět, co vás tam zaujalo. 

Zdroje: nespechej.cz, cs.wikipedia.org, umimeporadit.cz