Lidé po celém Česku lepí na schránky zoufalé vzkazy s prosbou. Ve skutečnosti jim jsou k ničemu

Že přeplněná poštovní schránka představuje bezpečnostní riziko, to je jedna z prvních praktických věcí, které jsme se naučili na základní škole. Doba je ale jiná, zatímco za mého dětství bylo podezřelé nevybírat doporučené dopisy a pohlednice z dovolených, zloději se podle nich už možná neorientují.

V době mobilních telefonů a e-mailů přestávají dávat poštovní schránky smysl. To důležité nám přijde elektronicky, obsah schránek tak ve většině případů končí ve sběru. U nás v paneláku máme šestnáct bytů, to znamená šestnáct schránek a také šestnáct různých životních stylů. Zatímco sousedka v přízemí je dávno v důchodu a může si dovolit vyběhnout zkontrolovat schránku pokaždé, když slyší prásknout vchodové dveře, majitelé bytu ve třetím patře tu ani nežijí a byt zeje prázdnotou.

Schránky se pořád plní

Jako by současné poštovní schránky vypovídaly o něčem úplně jiném než o nepřítomnosti majitele. Přetékají obsahem, který se hromadí rychleji, než stíháme vybrat. Často se pak musíme uchýlit k jiným řešením. Za sousedy z trojky to řeší domovník, kterému svěřili klíček a který filtruje důležitou poštu od nedůležitého obsahu. Někdy tedy jenom stačí poprosit o pomoc s něčím, co nezvládáme. Někdo dokonce apeluje na doručovatele prostřednictvím vzkazů napsaných přímo na schránku.

Když prosby nestačí

Rodiče mě učili, že když něco chci, musím o to umět správně poprosit. A tak přeju prodavačce dobrý den a pěkně prosím pokaždé, když chci poradit, kde v obchodě najdu povidla. S doručováním pošty do schránky to ale zjevně příliš nefunguje. Ani se vzkazy, které lepíme na schránku proto, že u ní nemůžeme stát nepřetržitě. Jenže ani na ně už skoro nikdo nereaguje.

Naschvály nebo odraz společnosti?

„Když vidím cedulku Nevzhazujte letáky, hned jim tam nějaký hodím,“ přiznává třeba Radek v diskuzi na Facebooku. Podle profilu je Radek na střední škole a přivydělává si roznosem letáků, co svým jednáním ale sleduje, jsem se nedozvěděla. Zda je to skutečná realita nebo nadsázka, na tom v zásadě nesejde. Vyčteme z toho málo o Radkovi, zato dost o našem přístupu k ostatním ano: Že i slušné prosby někdy narážejí na lhostejnost.

Tištěná reklama v 21. století

V téhle souvislosti mě napadá, jestli mají papírové reklamní letáky vůbec nějaký smysl? Pomiňme teď skutečnost, jestli slevové nebo věrnostní akce využíváte či nikoli. Já kupříkladu ano, ne že bych kupovala věci, které nepotřebuju, ale když je mléko v akci, nestydím se za to, že koupím celý karton. Stejně se u nás spotřebovává ve velkém, tak proč jej kupovat za vyšší cenu? To, že mám přehled o slevách, se ale nevylučuje s tím, že reklamní letáky zkrátka nečtu.

E-mail místo schránky

A podle všeho nejsem sama. Na nezájem o reklamní letáky upozornila už v roce 2017 studie GfK Shopping Monitoring, jak informoval magazín iDnes. Letáky hážeme do společné krabice jako sběr. Ne že by u nás byli všichni bohatí a vůbec je nezajímalo, kde jsou levnější jahody. Například jedna sousedka mi svěřila, že dostává letáky přímo do e-mailu. Snaží se tak prý šetřit kromě peněz zároveň i přírodu. To by je ovšem museli přestat distribuovat úplně, pomyslela jsem si.

Televize a internet nahrazují tištěná média

Paradoxní na tom je, že tenhle boj možná vedeme úplně zbytečně. Ne proto, že by lidem přestalo vadit, co jim končí ve schránkách, ale proto, že jejich obsah už dávno není hlavním zdrojem informací. Stačí zapnout televizi. Právě televize je přitom jedním z nejsilnějších nástrojů, jak lidi plošně oslovit. Nejde samozřejmě jen o zpravodajství, ale také o všudypřítomnou reklamu. Řada z nás se asi shodne, že reklamní bloky dokážou být otravné, zvlášť když trvají stejně dlouho jako úryvek filmu, který ohraničují.

Letáky v televizní reklamě

Já u reklam nikdy nevydržím. To si jdu raději uvařit pátý čaj nebo vyšůrovat záchod. Tak jako tak mi ale jejich obsah neunikne a když slyším Zdeňka Mahdala, jak zve na banány za 21,90, je mi jasné, do kterého supermarketu mám zavítat i bez toho, abych reklamu skutečně viděla. Nepotřebuju k tomu další leták, který ani nečtu a rovnou jej hážu do krabice pod schránkami.

Cedulky mi přijdou zbytečné

Na své schránce přesto cedulku „Nevhazujte letáky“ nemám. Když vidím, co všechno čouhá ze schránek, které tenhle vzkaz nesou, přijde mi to zcela zbytečné. Daleko méně práce mi dá schránku otevřít, protřídit její obsah a rozčilovat se nad reklamními bloky v televizi, které nelze přeskočit, než bojovat s větrnými mlýny, kterými lidská lhostejnost nebo dokonce naschvály á la Radek jsou.

Zdroj: iDnes, Facebook, Autorský text