Viděla jsem filmové peklo: Snímek, který má na ČSFD jen 17 %, je českým dnem

Některé filmy vás pohladí po duši, jiné vám ji pořádně provětrají. A pak jsou tu kousky, po jejichž zhlédnutí se člověk chytá za hlavu a přemýšlí, kdo tohle vlastně pustil do kin. Jedním z takových případů je česká komedie z roku 2013, která se na ČSFD propadla na žalostných 17 procent.

Herci v ní přitom nebyli žádní nováčci a námět působil celkem dobře. 

Z kina rovnou do filmového pekla

Česká kinematografie nám darovala perly, jako jsou Pelíšky, Kolja nebo Obecná škola, na které jsme po právu hrdí. Ale stejně tak, jako umíme vyprodukovat nezapomenutelné filmy, umíme dát dokupy díla, na která bychom naopak rádi zapomněli.

V květnu 2013 měl premiéru snímek, který se prakticky okamžitě stal terčem kritiky a posměšků. Na mezinárodní databázi IMDb mu lidé udělili pouhých 2,7 bodů z deseti a na českém Kinoboxu to dopadlo podobně. Přitom to ze začátku vypadalo na originální dílo.

Pětice rozmanitých postav, každá s vlastním životním trápením, se sjede do sanatoria na třítýdenní hubnoucí pobyt. Přísný lékař jim seškrtá jídlo na minimum, nutí je cvičit a dodržovat stanovený režim. Jestli vám to zní povědomě, tak to není náhoda. Prakticky totéž totiž v roce 1988 natočil režisér Karel Smyczek ve filmu Sedm hladových, k němuž scénář dodali Petr Novotný a František Ringo Čech. 

Smyczkova verze sice také nesbírala ceny po světových festivalech, ale na ČSFD si drží slušných 54 procent.

Jména, která nám slibovala zábavu

V novějším zpracování tohoto námětu se mihl celý zástup známých tváří. Dagmar Patrasová, Veronika Žilková, Martin Stropnický nebo zpěvačka Kamila Nývltová jsou jména, která český televizní divák dobře zná. Připočtěte k tomu rozhlasového moderátora Luboše Xavera Veselého, který ve filmu ztvárnil v podstatě sám sebe, a rockera Milana Cháru. 

Každá postava měla svůj důvod, proč do sanatoria přijela. Jeden hrdina se bál, že mu břicho přeroste přes hlavu dřív než láska jeho manželky. Zhrzená knihkupkyně utíkala před nevěrným mužem, který ji vyměnil za mladší kolegyni. A rozhlasový moderátor, ten celou kúru podstoupil kvůli sázce, kterou prohrál v přímém přenosu. 

Film, který spolkl vlastní ambice

Tím filmem, o kterém celou dobu mluvím, jsou Jedlíci aneb Sto kilo lásky od Tomáše Magnuska. Tohoto muže znají čeští filmoví fanoušci především jako tvůrce kontroverzní série Bastardi, která mezi lety 2010 a 2023 rovněž vyvolávala bouřlivé debaty o kvalitě snímků, které u nás vznikají. 

Kritici Magnuska v recenzích opakovaně staví na stejnou úroveň jako legendárního E. Wooda. To je americký režisér, který se proslavil jako nejhorší filmař všech dob. Diváci na ČSFD popisovali sledování Jedlíků jako vyloženě bolestivý zážitek. Vtipy ve filmu podle nich byly opravdu hrozné. Humor se opíral převážně o gagy kolem jídla, obezity a podivných slovních hříček. 

A jako bonus jsme dostali celou paletu reklamních vsuvek.

Muž mnoha talentů, nebo filmařský dobrodruh?

Tomáš Magnusek je vyučený pedagog, absolvent speciální pedagogiky, který vsadil všechno na svůj první filmový projekt a zadlužil se kvůli němu až po uši. Od té doby si ve svých filmech pravidelně přibírá hned několik funkcí najednou, od režie přes scénář až po herectví a produkci. 

Kromě Bastardů a Jedlíků má na kontě třeba film Kluci z hor s Martinem Dejdarem a Jiřím Lábusem nebo snímek Stáří není pro sraby. Vedle filmařiny se věnuje i komunální politice v Náchodě a v roce 2024 se dokonce pokoušel o senátorské křeslo.

V každém případě film Jedlíci aneb Sto kilo lásky zůstává kuriozitou, kterou si jednou za čas někdo pustí pro pobavení s přáteli. Patříte ke skupině, která tento snímek viděla? A pokud ano, co na něj říkáte?

Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, kinobox.cz