V českých obývácích to bývalo úplně běžné. Nyní to připomíná kulisu z Addamsovy rodiny

Na to, že jsou určité skupiny lidí posedlé retro předměty z doby socialismu, už jsem si nějak zvykla. Jenže jsou tu i hodně bizarní kousky, které si pamatujeme a dnes vypadají spíše jako rekvizity z děsivých filmů a seriálů. A lidé za ně neváhají platit tisíce.

Pro každého to může být něco jiného, já jsem třeba očekávala, že se za mnou v tom mohutném a pořádně zašlém zrcadle, které měla babička v domě, objeví duch. Některé kousky u mě i bez vlivu současného minimalismu prostě evokovaly hororovou atmosféru.

To, co bylo kdysi symbolem luxusu, by si z mého pohledu na kolej vzala třeba Wednesday Addamsová. Jaké kousky by jí udělaly radost, a přitom tvořily součást československých domovů?

Horské slunce dnes vnímáme spíš jako mučírnu

Mezi nejdiskutovanější vybavení domácností patřilo za socialismu takzvané horské slunce. Vycestovat k moři, i když třeba jen do Jugoslávie, nebylo úplně snadné. Ten chybějící vitamin D měl pomoci dočerpat právě tento přístroj, který byl nejčastěji vyroben v národním podniku Chirana. Nejslavnější je model Sirius, který se stal symbolem slunce do každé rodiny.

Jenže v praxi to bylo trochu jinak. Znamenalo to, že si domů přinesete nebezpečí schované v plechové konstrukci. Z šasi totiž sálalo rudé teplo, ale s ním i agresivní UV záření. Pokud si ho rodina v obýváku zapnula, byl cítit štiplavý, dusivý zápach. Ten byl výsledkem těžkého ozonu a pálícího se prachu.

Přístroj byl tak agresivní, že si uživatelé museli nasadit speciální brýle, které připomínají svářečskou výbavu. A právě obrázek rodiny, která sedí v obýváku s klapkami na očích a vyhřívá se pod mrtvolným světlem, do rituálů Addamsovy rodiny skvěle zapadá, no nemyslíte? Vždyť právě oni se vyžívají v praktikách, které jsou hazardem s životem a zdravím.

Dnes už se ví o negativních účincích na lidské zdraví, ale i tak se právě model Sirius občas objeví na aukcích jako retro kuriozita, která se prodává za pár tisícovek.

Kde se vzala myšlenka, že horské slunce pomáhá?

Asi každý známe přísloví, které říká: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař“. I dnešní děti jej znají z pohádky Lotrando a Zubejda. Toho, že máme v našich středoevropských podmínkách především v zimě slunečních paprsků nedostatek, si vždy byli vědomi i lékaři. A právě tak se zrodila myšlenka přenést účinky slunce do českých domácností. Tento hit dosáhl svého vrcholu v 70. letech.

Horské slunce pak bylo často doporučováno dětem, což dnes může znít děsivě, hlavně když víme, jaké účinky má UV-C záření. Na druhou stranu i dnes jsou tu situace, kdy je horské slunce doporučováno. Jedná se především o kožní onemocnění, kdy dermatolog rozhodne, že potenciální přínosy jsou větší než rizika.

Němý děs, který byl často hned vedle televize

Kromě horského slunce byly v českých domácnostech, a především pak na chatách, další věci, nad kterými by se Morticia a Gomez Addamsovi rozplývali. Češi jsou a byli národem chalupářů. Hlavně za socialistického režimu to byla místa, která jim umožnila únik z šedého prostředí panelákových sídlišť, ale i neustálého dozoru.

A mnozí lidé chtěli, aby byla jejich chata nebo chalupa prostě symbolem sepětí s přírodou. To pak vedlo k tomu, že se do popředí dostala taxidermie, a to bohužel ta poněkud amatérská.

Nebylo tak překvapením, když jste na chodbě narazili na preparované zvíře. Hlavně ta malá pak byla ozdobou obývacích pokojů. Nebylo tak výjimkou, že se na vás hned vedle televize koukala vycpaná kuna, bažant nebo sova.

Společným rysem této „dekorace“ byl strnulý nepřirozený výraz a pevné spojení s dřevěným prkénkem. Někdy pak tato zvířata visela i přímo nad jídelním stolem. Addamsovi sice měli na chodbě vycpaného gigantického polárního medvěda, jenže ten odrážel jejich fascinaci smrtí. Oproti tomu v Československu to mnozí vnímali jako to, co utváří útulnost.

Ať už se jedná o horské slunce nebo vycpaná zvířata, od devadesátých let se jich lidé zbavovali. Jenže teď zase začínají mít cenu. Za tyto šílenosti jsou ochotni zaplatit jak sběratelé, ale i mileniálové, kteří je považují za ukázku drzého umění. A co vy, měli jste něco takového doma?

Zdroje: rehabilitace.info, centrum.cz, lifee.cz