Film z roku 1967 změnil české porodnice. Jméno krásné herečky se během chvíle stalo hitem

Rodiče devět měsíců přemýšlejí, jaké jméno dát dítěti. Má být krásné, vznešené, originální. A když už mají pocit, že našli to pravé, stačí jeden večer s dobrým filmem a všechno může být jinak.

Objeví se krásní a stateční hrdinové se jménem, kterého by si včera ještě nikdo nevšiml. A do rána je z něj hit porodnic.

Když film rozhodl za rodiče

Nevím, jestli je to takhle i v dnešní době, ale za Československa to tak bývalo. Když přišel do kin mimořádně líbivý film nebo se v televizi objevil nový seriál, rodiče měli ve zvyku dávat jména hrdinů svým dětem. Tedy hlavně česká a socialistická jména. Dřív se totiž pečlivě hlídalo, aby se u nás příliš nerozmáhala ta z kapitalistické ciziny.

Nakonec i ta zahraniční u nás většinou měla svou domácí podobu. Dlouho se třeba nerodily Štěpánky, Žofie, Elišky. Pak se ale dívky tohoto jména objevily v českém nebo východoněmeckém seriálu a v porodnicích najednou nebylo slyšet skoro nic jiného. Ale byli i tací, kteří zahraniční jméno svému dítku nějak zařídili.

Co přivál západní vítr

V roce 1967 do československých kin vtrhl jako vichřice první díl pětidílné francouzské ságy Angelika, natočený roku 1964. Lidé byli zcela uchváceni. Andělsky krásná a chytrá žena, hrdý a sympatický Joffrey de Peyrac, intriky, kam se člověk podíval: jak u dvora, tak mezi chudinou. A nehynoucí láska. V tehdejší šedi byl tento film něco tak nevídaného, jako když se na plátně objevil Poklad na Stříbrném jezeře nebo Černý tulipán.

Jméno Angelika pochází z latiny a skutečně souvisí s andělem. Kolik dívek asi tenkrát dostalo tohle krásné jméno po ještě krásnější herečce Michèle Mercierové? Mohu říci, že rodičů, kteří se nechali ovlivnit a tohle jméno pro svou dceru vybojovali, nebylo málo. Do roku 1975 se jich narodilo 360. A komu se nepodařilo Angeliku prosadit, tak měl doma Andělu. Pro úřady jméno vyhovující a doma si jí mohli říkat, jak chtěli. Takže jsem přesvědčená, že Angelik byla v tehdejších rodinách spousta. Od roku 1976 začaly počty takto pojmenovaných děvčat klesat.

Když statistiky promluví

Podle statistik dnes žije v Česku 832 žen s tímto jménem. A protože jejich věkový průměr je 36 let, je pravděpodobné, že se jich většina narodila až po revoluci, kdy přestal být se zahraničními jmény problém. Zjistila jsem ale, že mezi lety 2010 až 2013 ubylo 59 Angelik. Je možné, že se některé odstěhovaly do ciziny. Ale spousta jich určitě patřila ke starší generaci a byly pojmenovány podle zmíněného filmu. Od roku 2014 už Angeliky jen přibývaly.

Jméno jak brand

Jak vlastně v dnešní době vybírají rodiče jména svým potomkům? Postupují skoro stejně, jako kdyby zakládali start‑up. Sedí nad seznamy, aplikacemi, tabulkami. Porovnávají trendy a přemýšlejí, jestli se jejich potomek bude jednou lépe prosazovat jako Oliver či jako Hugo. Jméno už není jenom jménem. Je to investice a osobní značka. Jméno jako projekt na celý život. A tak doma probíhá brainstorming, kde se probírají možnosti od tradičních po exotické. Zatímco dítě si v bříšku v klidu roste a netuší, že jeho budoucí podpis právě prochází marketingovou analýzou.

Dřív o jménu vnoučete rozhodovala babička, dnes internet. Rodiče otevírají diskusní fóra, žebříčky oblíbenosti i numerologii. A čtou články typu: „10 jmen, která udělají z vašeho dítěte génia.“ A když už si myslí, že mají vybráno, objeví se další web, který tvrdí pravý opak. A tak se jméno rodí pomalu, ve stejných bolestech jako potomek.

A pak přijde realita: jméno se přetvoří

Ať už rodiče vyberou jméno jakkoli sofistikovaně, život si ho stejně upraví podle sebe. Vždyť už oni sami je budou doslova od kolébky všelijak komolit a zdrobňovat. Z pečlivě vybraného Theodora se stane Tedík, z Amálie Mája nebo Málka a z Viktorie Viki nebo Vikča.

Jméno je sice důležité, ale možná ne tak, jak si mnozí rodiče zpočátku myslí. Dítě a jeho přátelé si je nakonec obrousí a přizpůsobí. Jméno je totiž jen začátek příběhu vašich ratolestí. Zbytek už si napíší samy. Jaké jméno patří k vašim oblíbencům?

Zdroje: KdeJsme, NašeJména, ČSFD