Babiš se pustil do financování soukromých škol. Bez peněz od státu by školné mohlo vyskočit z 51 na 200 tisíc ročně
Sledovat v Google Zprávách
Debata o příštím rozpočtu se letos nečekaně přelila i do školních tříd. Jeden politický výrok o miliardových úsporách totiž stačil k tomu, aby se v nestátních školách rozproudily obavy o jejich další osud. V sázce je financování zhruba sto třiceti pěti tisíc dětí ze soukromých a církevních lavic.
Po pondělním jednání kabinetu utrousil předseda vlády Andrej Babiš pár vět, které se rychle rozletěly internetem. Nahlas se podivil, proč vlastně stát posílá dvacet miliard korun ročně privátním školám a proč přidává i těm církevním. Rozbušku odpálil ministr školství Robert Plaga, kterému v návrhu rozpočtu na příští rok schází tři miliardy na povinné výdaje právě pro soukromé a církevní vzdělávání.
Premiér si k tomu ještě rýpl do jedné pražské školy nedaleko úřadu vlády, kde se školné šplhá k osmi stům tisícům a platit se musí dopředu, aby dítě v září vůbec mohlo usednout do lavice.
Za co si vlastně rodiče na privátní škole připlácejí
Kolem nestátních škol koluje jeden častý mýtus. Panuje představa, že taková škola shrábne pěkný balík peněz od státu a k tomu si ještě přilepší tučným školným. Skutečnost je ovšem trochu jiná. Stát pošle na každého žáka příspěvek navázaný na průměrné náklady dítěte ve veřejné škole. Budovy, rekonstrukce a vybavení tříd už jdou plně za soukromým zřizovatelem.
A přesně na tohle slouží poplatky od rodičů, upozorňuje Kateřina Gieslerová, ředitelka pardubické základky V Pohybu. Neplatí tedy oblíbená historka, že by soukromá škola brala od státu plnou sumu jako ta veřejná a k tomu si navrch účtovala školné.
Kolik by stála škola úplně bez pomoci státu
K tematice se vyjádřil Denis Doksanský, poslanec hnutí ANO a zároveň zástupce zřizovatele školy Sion v Hradci Králové, tedy člověk z premiérovy vlastní party. Podle jeho odhadů by se roční poplatek na základní škole vyšplhal někam ke dvěma stům tisícům korun na jediného žáka.
Právě proto se začalo řešit, že bez peněz od státu by školné mohlo vyskočit z 51 na 200 tisíc ročně, tedy na bezmála čtyřnásobek dnešní částky. Podobně to vidí i Gieslerová, podle níž by se u ní poplatek přinejmenším zdvojnásobil, ze současných 5 800 korun měsíčně na dvanáct až třináct tisíc.
Úspora, která nemusí být úsporou
Pokud by si rodiny dražší školné nemohly dovolit, jejich potomci by se jednoduše přesunuli do veřejných škol, které daňový poplatník financuje také. Takový žák se logicky nevypaří do vzduchu, jen se přestěhuje o dům dál, do veřejné třídy placené ze stejné kapsy. Řada obcí však nemá ve svých školách dost místa, takže by bylo nutné narychlo stavět a vybavovat nové kapacity.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Gieslerová dále upozorňuje na to, že kdyby stát přispíval méně, výuka by se nezlevnila. Jen by se dostala z dosahu běžných rodin. Praha je na tom obzvlášť bledě, protože veřejné školy tu praskají ve švech.
„Omezení veřejného financování by tak paradoxně mohlo ze soukromého školství udělat mnohem více elitní záležitost,“ nechala se v rozhovoru pro web zpravy.aktualne.cz slyšet Gieslerová.
Drahé školy, které znáte z obrazovky
Nóbl privátní škola je oblíbenou kulisou televizních filmů i seriálů. Španělský hit Elita poslal na luxusní gymnázium Las Encinas hrstku stipendistů z chudších poměrů a nechal je přežívat vedle rozmazlených spolužáků tak dlouho, až to skončilo vraždou.
Kdo raději preferuje klasiku, vybaví si možná Společnost mrtvých básníků, kde Robin Williams coby profesor Keating burcuje chlapce z výběrové internátní akademie heslem carpe diem, v českém znění navíc nezaměnitelným hlasem Viktora Preisse.
Co bude dál?
Než ale propadneme dramatu, sluší se zastavit se. Zatím jde jen o debatu v souvislosti s hledáním, kde by se dalo ušetřit. Doksanský vzkázal, že je s premiérem v kontaktu a chce mu vylíčit, jak to v terénu doopravdy chodí, aby nedošlo k chybnému rozhodnutí.
Měl by podle vás stát dál vkládat miliardy do nestátních škol, nebo je to zbytečná štědrost?
Zdroje: csfd.cz, en.wikipedia.org, zpravy.aktualne.cz
