Němci si užívali Gottův hit, Češi měli smůlu. Slavná písnička k nám dorazila až téměř o 10 let později
Je to písnička, kterou zvládne odzpívat půlka Evropy, a přesto k nám doputovala se zpožděním, jež dnes zní až neuvěřitelně. Klíčovou postavou téhle záhady je slavný český hlas, který cizina objevila mnohem dříve než jeho vlastní domovina.
Jeho tehdejší nahrávka se stala pojmem od Skandinávie až po Středomoří. Doma po ní přitom léta nebylo ani vidu ani slechu.
Za oponou jsme na zábavu čekali celé roky
Kdo vyrůstal v Československu v osmdesátých letech, tomu nemusím dlouho vysvětlovat, jak pomalu se k nám dostávaly zámořské trháky. Klasické Hvězdné války dobyly americká kina už v roce 1977, jenže do českých kin dorazily až v červenci 1991. Slavnou ságu George Lucase u nás tehdejší cenzura dokonce vinila z toho, že propaguje nacismus.
Podobně dopadl i Indiana Jones a chrám zkázy z roku 1984, na který si diváci u nás počkali až do listopadu 1989. Zpoždění se ale netýkalo jen akčních velkofilmů pro dospělé. Fronty se stály i na propašované videokazety, které pak doprovodil jednohlasý komentář kdesi v garáži za Prahou. V naší zemi měly kolikrát smůlu i docela nevinné dětské pohádky.
Gottova včelka dobyla Německo
Řeč je o kreslené včelce jménem Mája, kterou zná několik generací, a o písničce, jež k ní neodmyslitelně patří. Její příběh sepsal německý spisovatel Waldemar Bonsels už v roce 1912, jenže skutečnou hvězdu z drobné hrdinky vykřesalo teprve japonské animační studio Nippon Animation.

Německá verze s názvem Die Biene Maja měla premiéru 9. září 1976 a znělku k ní nazpíval Karel Gott. Melodii složil skladatel Karel Svoboda, český text k ní později dodal Zdeněk Rytíř. Malí Němci si tak prozpěvovali o rozpustilé včelce dávno předtím, než se vůbec objevila na tuzemských obrazovkách. Slavná písnička k nám dorazila až téměř o 10 let později.
Největší zahraniční hit vznikl čirou náhodou
Zpěvák tehdy narazil v Mnichově na kamaráda Karla Svobodu, který právě dokončil hudbu k seriálu, a schůzka nad kávou se nečekaně proměnila v návštěvu nahrávacího studia. Odbyl si to jedním honorářem za pár desítek minut u mikrofonu a na žádné podíly z pozdějších prodejů vůbec nepomyslel.
Sám později přiznal, že na téhle celoevropsky milované melodii prakticky nevydělal, protože nikoho tehdy nenapadlo, jaká hvězda z Máji bude. Paradoxně jde přitom o jeho vůbec nejúspěšnější německou píseň, populárnější tam nemá dodnes.
Slováci nás předběhli a písnička obletěla svět
U sousedů na Slovensku pobíhala Mája po obrazovkách dříve než u nás. Za tím náskokem stál Jaroslav Hlinický, který tehdy vedl bratislavské filmové studio Koliba. Německý mediální magnát Leo Kirch se odvděčil za dřívější zakázky tím, že na Slovensko odeslal dodávku plnou kazet, a nechtěl za ni ani korunu.
Malí slovenští diváci tak poznali oblíbenou hrdinku zhruba o půl roku dříve než jejich čeští vrstevníci. Melodie se mezitím vyšvihla na jaře 1977 mezi přední německé hity a časem ji ve vlastní řeči nahráli zpěváci od Portugalska po Skandinávii.
„Když mi bylo 5 let, Včelka Mája byla nejnapínavějším seriálem. A Vilík je boží,“ píše na ČSFD Legas.
Za zpožděním stály valuty, ne zákaz
Za tím dlouhým čekáním nestál žádný zákaz veselé včelky, nýbrž docela přízemní ekonomika. Seriál byl západní koprodukce a vysílací práva držel německý magnát Leo Kirch, jehož licence se platila v nedostatkových západních valutách. Kreslená pohádka ze Západu neměla ve frontě na vzácné devizy přednost před domácí a spřátelenou tvorbou. Než tedy na ni konečně došla řada, uplynula pěkná řádka let.
Dneska stačí pár kliknutí a premiéru máme doma ve stejné vteřině jako zbytek světa, což v souvislosti s touto vzpomínkou člověku připadá skoro k nevíře. Kdy jste tuhle písničku slyšeli poprvé vy, vzpomenete si?
Zdroje: csfd.cz, novinky.cz, cs.wikipedia.org
