Tuhle pohádku znají nazpaměť už jen senioři nad 65 let. Přitom na ní vyrostlo celé Československo
Sledovat v Google Zprávách
Na televizních obrazovkách se kdysi objevovala tak často, že ji uměl odříkat skoro každý školák. Vznikla v časech, kdy se k jedinému přijímači scházela celá rodina a do biografu se chodilo za pár halířů.
Dnes ji ovšem mladší ročníky míjejí, jako by snad ani neexistovala. Ale můžeme je vlastně vinit, když každý rok vychází desítky nových počinů?
Klenot, na který se začíná zapomínat
Některé filmy se v rodinách předávají z generace na generaci, jiné nám po chvilce vyklouznou z paměti a zůstanou viset jen v hlavách pamětníků. Přesně tahle pohádka začíná spadat do té druhé skupiny, ačkoliv kdysi patřila k pevným bodům svátečního programu. Zeptejte se dnešního třicátníka a mimo název toho moc znát nebude, kdežto babičkám a dědům se rozzáří oči a vášnivě vám popíší celé pasáže.
Tahle pohádka má jednu vlastnost, kterou se nemůže pochlubit jen tak někdo. Celá je psaná ve verších a postavy spolu mluví v rýmech. Myslím si, že jde o vůbec jedinou českou veršovanou filmovou pohádku, takže tenhle rekord jí už nikdo nesebere.
Kořeny příběhu přitom sahají až k bratřím Grimmům a jejich vyprávění o princezně v myší kůži z roku 1810. K nám se látka dostala přes Boženu Němcovou a dramatik K. M. Walló ji pak přebásnil do divadelní hry, z níž vyrostl scénář.
Princeznu Ladu uvedl do kin sám Martin Frič
Zřejmě už všichni z vás poznali, že je řeč o snímku Princezna se zlatou hvězdou z roku 1959, který natočil prvorepublikový mistr Martin Frič. Hlavní hrdinkou je princezna Lada, které čelo zdobí zlatá hvězda. Když ji ustrašený otec málem provdá za hrubiánského krále Kazisvěta, dívka raději uteče.
Zahalí se do kožíšku z myších kůží, aby její tvář ani hvězdu nikdo nepoznal. Útočiště najde v kuchyni sousedního panovníka, rozvážného prince Radovana, který se do nenápadné pomocnice postupně zamiluje, aniž tuší, kdo se pod všemi těmi sazemi skrývá.
Pohádku dnes spolehlivě popíší hlavně diváci nad pětašedesát let, ačkoliv kdysi na ní vyrůstalo celé Československo. Do kin tehdy zamířilo přes šest milionů diváků, což je naprosto šílené číslo.
Princeznou se stala náhodou, a ještě k tomu těhotná
Cesta k obsazení byla všechno, jen ne přímá. Roli Lady měla původně dostat Miriam Hynková, jenže ta krátce před klapkou vážně onemocněla, a tak se hledal narychlo někdo nový. Marie Kyselková přišla na zkoušky původně jen jako tanečnice mezi dvorními dámami, a odešla z nich jako hlavní hvězda.
Bývalá manekýnka navíc v té době čekala s hercem Petrem Haničincem syna, princeznu prý hrála v šestém měsíci těhotenství.
Falešný hrad, pořezaná noha a koruna jako zbraň
Natáčení mělo k pohádkové idylce občas pěkně daleko. Oba mladí hrdinové museli nosit paruky a do pouštní scény se nečekaně připletly mexické agáve s kaktusy. Sídlo prince Radovana je navíc šikovná filmařská skládačka ze dvou míst.
Tvůrci propojili hrad Kokořín se zámkem v Průhonicích tak dobře, že záběr s přivolávanými vojáky působí jako jedno jediné panství. František Smolík coby král málem přišel o oko, když ho Kyselková při ranním pozdravu nechtěně škrábla špicí koruny.
Josef Zíma si zase při šermu pořezal nohu, prý ne tak docela ve střízlivém stavu. A krále Kazisvěta v podání Martina Růžka diváci tak nesnášeli, že po něm při promítání doopravdy plivali. Za zmínku stojí i honorář, princ Radovan dostal za celou roli prý jen 550 korun, zatímco průměrná mzda se tenkrát pohybovala kolem čtrnácti set.
Marii Kyselkovou diváci po tomto povedeném snímku téměř neviděli, protože dala přednost rodině před dalšími nabídkami. Zemřela v roce 2021 ve věku 83 let. V březnu 2025 odešel i její filmový princ Josef Zíma, jemuž bylo dvaadevadesát.
A jak jste na tom vy? Dokazujete, že tuhle pohádku znají nazpaměť už jen senioři nad 65 let? Nebo si myslíte, že mimo Československo by na ní měla vyrůst i každá další generace?
Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, nfa.cz, vlasta.cz
