Zemřel ještě před premiérou. Herec nikdy neviděl pohádku S čerty nejsou žerty, díky které ho dodnes zná celé Česko

Když se blíží Vánoce, spolehlivě se každý rok objevuje pohádka, ke které usedá k obrazovce skoro celá země. Vystupuje v ní hodný starý mlynář s laskavýma očima, jehož tvář si nejspíš vybaví každý, ale jméno jeho představitele málokdo. 

Za tím vlídným obličejem se skrýval muž, který celý život toužil po nějaké opravdu velké roli. Když konečně dorazila, osud k ní připsal hořký dovětek. Skutečný příběh ukrytý pod maskou dobráckého mlynáře je smutnější než všechny čertoviny dohromady.

Tuhle klasiku mám spojenou s prosincem stejně pevně jako vůni purpury a cukroví. Odmalička jsem u ní sedávala a spolu s celou rodinou odříkávala hlášky dříve, než je vůbec herci stačili vypustit z úst. A minule jsem se pozastavila právě nad tím, že vlastně nevím, jak se jmenoval hodný mlynář.

Kolik takových filmových či seriálových tváří vlastně máme uložených v hlavě, aniž bychom k nim uměli přiřadit jméno?

Herec, který marně čekal na svou velkou příležitost

Během kariéry ztvárnil role v desítkách snímků, scenáristé mu ale léta nabízeli spíš ty drobnější. Zahrál si dvakrát v kultovním seriálu Třicet případů majora Zemana, jednou coby předseda Včelák, podruhé jako polský vrátný. V roce 1971 sice dostal hlavní roli ve snímku Klíč, po vytoužené větší příležitosti však pořád jen toužebně pokukoval. 

Vysněná úloha, po které prahnul celý svůj umělecký život, mu dlouho unikala mezi prsty. Svým vlídným zjevem byl předurčený k rolím hodných strejdů a dobráků od kosti. O to větší poprask to byl, když si ve sci-fi komedii Zítra vstanu a opařím se čajem střihl samotného Adolfa Hitlera. 

„Začala na nás německy řvát a horlivě u toho gestikulovat. Menšík se tak lekl, že spadl pod gauč, Bróďa nebyl schopný slova,“ cituje zážitky z natáčení web idnes.cz.

V masce a kostýmu se nakonec diktátorovi podobal tak dokonale, že se ho prý Vladimír Menšík lekl a zapadl za pohovku. Právě tato role ukázala, kolik hereckého umu se v tomhle nenápadném muži skrývalo. Řeč je o herci jménem František Vicena, který na svět přišel 24. června 1933 ve Znojmě, a to do rodiny, kde se umění dědilo z generace na generaci. 

Svou nejslavnější postavu, starého mlynáře Máchala, stihl sice odehrát, radost z hotového filmu už si ale nikdy neužil. Zemřel 15. října 1984, v pouhých jednapadesáti letech, ještě dřív, než se dokončený snímek vůbec dostal mezi diváky. Herec tedy nikdy neviděl pohádku S čerty nejsou žerty, díky které ho dodnes zná téměř celé Česko. 

Poslední klapka patřila hodnému mlynáři

V pohádce, jak už víme, ztvárnil dobromyslného mlynáře, kterého jeho hrabivá a výrazně mladší manželka, kterou hrála Jaroslava Kretschmerová, uštve. Osud tomu chtěl, že šlo o vůbec poslední film, který kdy natočil. Když se dnes u obrazovky zasmějeme hlášce „Máchale, spadlo ti to,“ herec už o tom neví. Neví, že se mu splnil sen a opravdu v našich hlavách zůstal jako schopný herec.

Za usměvavou tváří se dlouhá léta skrýval člověk, kterého tížily deprese a psychické trápení. Na potíže bral silné léky a k tomu bohužel sahal po alkoholu, což byla kombinace, která ho pomalu stahovala dolů. Jeho blízký přítel a kolega Jan Přeučil ho popisoval jako poctivého chlapíka, kterého nakonec stáhlo ke dnu právě pití.

Vysněná velká role nepřicházela a umělec svůj žal utápěl způsobem, jenž mu bral síly a paradoxně i nabídky. Život si dobrovolně vzal na podzim roku 1984, tělo doma objevila jeho manželka, herečka Naděžda Prchalová Vicenová, se kterou vychovával dva syny.

Profesor, který vychoval budoucí hvězdy

Vicena ale nebyl jen tvář z filmů, dlouhá léta totiž působil jako pedagog na pražské DAMU a stál v čele studentského divadla DISK. Pod jeho křídly prošla celá řada pozdějších herců, mezi jeho žáky patřil třeba i Martin Stropnický. Ten na svého kantora vzpomíná v dobrém a přiznal, že si ho profesor kdovíproč oblíbil a hodně spolu pracovali. 

Talent měl ostatně v rodokmenu, mezi jeho příbuzné patřil houslista Jaroslav Kocian i herec Miroslav Doležal. Byl to zkrátka umělec tělem i duší, byť se s vlastními stíny pral celý život.

Vybavíte si jej v pohádce S čerty nejsou žerty?

Zdroje: svetzeny.cz, cs.wikipedia.org, cnn.iprima.cz