Češi se cítí jako sopky před vybuchnutím. Blíží se invaze, jakou pamatují jen starší generace
Sledovat v Google Zprávách
Některé věci jsou vysloveně letní: jahody, třešně a vůně posekané trávy. Anebo konec školního roku. Soused, který začne rejdit po zahradě se sekačkou v neděli ráno, když my si chceme přispat. A pak jsou tu komáři. Nikdo o ně nestojí, ale přijdou skoro vždycky.
Nejspíš není nikdo, kdo by si vybavil komára s příjemným pocitem. O motýlích píší básníci, u včel obdivujeme pracovitost a užitek. Ale komár? Tvor, který svou kariéru staví na tom, že nám pije krev. A zdá se, že právě teď přichází jeho hlavní sezóna.
Jen pár dešťů a komáří porodnice nestíhá
Poslední týdny jsme všichni spínali ruce k obloze a prosili o déšť. My, zahrádkáři, jsme chodili kolem záhonů s výrazem beznaděje. Trávníky zežloutly, půda ztvrdla a sudy na dešťovku zely prázdnotou. Pak konečně zapršelo. A zatímco my jsme oslavovali každou kapku, komáři si rozjeli svůj vlastní projekt. Každá louže, sud na zahradě či zapomenutý kyblík za kůlnou se proměnily v porodnici pro další generace těchto bzučících potvor.
Entomologové připomínají, že komárům svědčí právě kombinace deště, stojaté vody a následného oteplení. Larvy se vyvíjejí ve vodě a za příznivých podmínek mohou dospět během několika dnů. Stačí trochu tepla a vlhka a najednou jsou jich tisíce. Když jsem byla malá, říkávalo se, že komáři se líhnou hlavně u rybníků a v různých přírodních mokřinách. Dnes už vím, že jim úplně stačí naše vlastní zahrada. Sud na dešťovku, starý lavor nebo okap, který nikdo nevyčistil.
Aneb jak poznamenal kterýsi odborník: „Lidé si často chovají vlastní komáry sami.“
Nepřítel, co volí k útoku noc
O komárech během dne vlastně vůbec nevíte. Ale jak přijde večer… Nejprve jedno nenápadné bzzz kolem ucha. Pak druhé. A to už se schováváte pod peřinu, protože víte, že se z vás stala přistávací plocha v honbě za bílkovinou v naší krvi. Nejhorší na tom není štípnutí. To obvykle nějak přežijeme. Daleko horší je ten psychický teror. Bzzz. Rozsvítíte. Nic. Zhasnete. Bzzzzz…
Mohou být komáři nebezpeční?
Většina komárů, s nimiž se u nás setkáváme, je spíš nepříjemná než vyloženě nebezpečná. Jejich štípnutí způsobuje svědění, zarudnutí a někdy i větší alergickou reakci. Epidemiologové ale upozorňují, že některé invazní druhy komárů, například komár tygrovaný nebo komár japonský, mohou být přenašeči různých virových onemocnění. Horečky dengue, chikungunya nebo západonilské horečky.
Tyto druhy byly v posledních letech zaznamenány i ve střední Evropě. Prozatím není žádný důvod propadat panice, protože Česko není tropická džungle. Ale je dobré vědět, že komár už dávno není jen obyčejný letní otrava. Obzvlášť v době, kdy i my cestujeme po různých koutech celého světa.
Invaze, na které se nezapomíná
Pamětníci si možná vzpomenou na roky, kdy v naší republice přišly větší záplavy. To nebylo možné otevřít okno. Stojatá voda v letním období, no to je pro komáry naprostý ráj. To se jim to množí! Letos to prozatím nevypadá na žádnou katastrofu, ale podmínky pro líhnutí komárů jsou po deštích velmi příznivé. A tak je dobré se připravit.
Jak na ně?
Nakoupit repelenty ve sprejích i do zásuvek, instalovat sítě do oken i dveří. A když je zahlédnete, tlouct je plácačkou i novinami hlava nehlava. Nemyslete, že když je nevidíme, že tam nejsou. I když my žádného nenajdeme, on si stejně najde nás. Je ale zvláštní, že do ložnice nám jich většinou nepřiletí deset najednou. Krouží kolem nás jeden jediný, jako by si rozdělili revíry. A my jen ho uslyšíme, cítíme se jako sopka před vybuchnutím.
Komár pisklavý je sice nepatrný, ale dokáže zkazit večerní pobyt venku při grilování, vyhnat nás z terasy a poklidnou noc změnit ve válečné tažení. A člověk, pán tvorstva, je bez chemie téměř bezmocný proti něčemu, co se dá jen stěží zahlédnout. Máte stejnou zkušenost nebo to vidíte jinak?
Zdroje: IReceptář, Deník, ProUžívání
