Před 40 lety symbol luxusu. Dnes se o něj perou starožitníci z celého Česka
Sledovat v Google Zprávách
Ještě před pár desítkami let stávalo v mnoha českých obývácích. Poznat ho bylo snadné podle ohýbaného dřeva a typických křivek. Když po revoluci přišla vlna nového nábytku, řada lidí ho bez přemýšlení vyhodila nebo odložila do sklepa.
Dnes by si to možná rozmysleli. Původní kusy jsou totiž mezi sběrateli velmi ceněné a za ty nejzachovalejší se platí desítky tisíc korun.
Stačil jeden kus nábytku a každý věděl, jak si žijete
Prvorepubliková noblesa uměla mluvit beze slov a za svého hlavního zprostředkovatele si zvolila právě nábytek. Kdo chtěl dát najevo, že má vkus i pár korun navíc, nepořídil si jen tak nějakou sedačku, ale kus, u kterého bylo na první pohled znát, že za něco stojí.
Pohodlné dřevěné křeslo s hezky vykrojenými područkami se rychle stalo symbolem dobrého vkusu, který poznal každý se špetkou přehledu. Posedávalo se v něm u rádia, u dobré kávy i u prvních černobílých televizorů a jeho majitel se mohl nadýmat pýchou.
Nábytek, který předběhl svou dobu
Tajemství jeho přitažlivosti se skrývá ve dřevě, které truhláři ohýbali do měkkých oblouků namísto strohých pravých úhlů. Bočnice se v jednom plynulém oblouku stáčejí až k zemi, kde rovnou slouží jako nohy, takže křeslo vypadá, jako by se nad podlahou skoro vznášelo.
Klíč byl v technologii, protože zatímco jinde se v té době sázelo na ohýbanou překližku, tady mistři tvarovali plný bukový masiv. Kvůli dlouhým područkám, které se táhnou hluboko pod sedák, dostal tenhle model přezdívku, ke které se za chvíli dostaneme.
Křivky, které dobyly svět
Řeč je o křesle s katalogovým označením H-269, kterému se kvůli oněm dlouhým područkám láskyplně přezdívá lyže. Navrhl ho ve třicátých letech minulého století Jindřich Halabala, dvorní tvůrce brněnských Spojených uměleckoprůmyslových závodů, zkráceně UP.
Právě tohle křeslo je tím symbolem dobrého života, o který se dnes přetahují starožitníci z celého Česka. Vyrábělo se v několika variantách, včetně polohovacího provedení s příznačným názvem Siesta.
Muž, který Čechy naučil sedět pohodlně
Halabala se narodil v roce 1903 a ke dřevu měl blízko od dětství, protože jeho otec byl na Moravě truhlářem. Vyučil se řemeslu, vystudoval pražskou uměleckoprůmyslovou školu u architekta Pavla Janáka a brzy se vypracoval mezi špičku oboru. V roce 1928 pak převzal vedení prodejny UP v pražské Lucerně.
Během dvou desetiletí navrhl desítky kusů, od židlí přes příborníky až po pověstné konferenční stolky přezdívané pavouk. Jeho cílem nebyl přepych pro pár vyvolených, ale chytře řešený a krásný domov pro běžné rodiny.
Zahřát, ohnout a okouzlit
Ještě donedávna se originály povalovaly po garážích a bazarech za pár stovek, dnes za jediný odborně restaurovaný kus zaplatíte klidně osmapadesát tisíc korun a za pěkný kousek se dostanete mnohem výš. Poptávka je tak velká, že kvalitní originály mizí z nabídky rychleji, než stačíte zaostřit na cenovku.
Dejte si ovšem pozor, protože vedle pravých kusů z UP po internetu koluje i řada novodobých licencovaných replik a lacinějších napodobenin.
Křeslo, ve kterém sedával i klasik
V tomhle křesle si liboval dokonce i sám Karel Čapek, jeden z největších českých spisovatelů, jehož díla od Bílé nemoci po Krakatit dodnes ožívají na filmovém plátně i v televizních adaptacích. Halabalovo křeslo se zkrátka stalo jakýmsi životním stylem, který si spojujeme s elegancí a dobrým čajem o páté.
Jak poznat, jestli máte doma cenný originál? Zaměřte se na značení UP závodů, kvalitu zpracování i použité materiály. Napovědět mohou také původní pružiny nebo charakteristické prvky ohýbané konstrukce. Pokud si nejste jistí, vyplatí se poradit s odborníkem.
Než starý kus nábytku bez rozmyslu vyhodíte nebo odvezete do sběrného dvora, vyplatí se zjistit, odkud pochází a jakou může mít hodnotu. Někdy se totiž i na půdě nebo ve sklepě skrývají věci, o které je dnes mezi sběrateli velký zájem. Měli byste pro takový kousek místo i ve svém domově?
Zdroje: aukro.sk, earch.cz, denik.cz
