Když tato česká herečka dorazila do maskérny, štáb se třásl strachy. Její pověst budila respekt po celé televizi
V americkém showbyznysu existuje rčení, které se dá volně přeložit jako: Talentu se nedomlouvá. V podstatě to znamená, že když někdo dokáže podat mimořádný herecký výkon, může si v zákulisí dělat, co chce. Často tak slýcháme příběhy o hvězdičkách, které se na place chovají, jako by jim vše patřilo.
Podobné příběhy máme i u nás. Z mladé naivky se během let stalo skoro až obávané jméno. Když byl nějaký kolega nepřipravený, nebála se po něm ani něčím hodit. Nemůžeme se tak ani divit, že když tato česká herečka dorazila do maskérny, třásl se štáb strachy.
Podobné móresy si však tato česká herečka mohla dovolit. Byla totiž chladnokrevná profesionálka, která i od štábu a kolegů čekala maximální připravenost. Když si tedy někdo „domácí úkoly“ neudělal, brala to za vyloženou urážku. Zajímavé však je, že i když dnes platí za jednu z našich nejuznávanějších hereček, k divadlu se musela doslova probojovat. A ve filmu celý život dostávala spíš vedlejší role. Její jméno tak vlastně dnes není příliš známé.

V divadle jí nechtěli
Slávka Budínová se narodila v roce 1924 v Heřmanicích na Ostravsku. První angažmá získala už v roce 1943, pracovala jako elévka činohry v Ostravě. Zároveň však vypomáhala všude, kde se dalo. Vyzkoušela si tak i balet a muzikál. I navzdory nepopiratelnému nadšení to však v divadle neměla ze začátku vůbec jednoduché. Považovali ji za naivní dívenku, která pro roli udělá cokoliv.
To ilustruje i příběh zahrnující staršího kolegu Eduarda Dubského. Ten ji jednou požádal, aby mu skočila vyvenčit psa a po cestě koupila párky a pivo. Mladá Budínová byla nadšená, že si jí idol vůbec všiml a úkol nadšeně splnila. Později Slávku obsadili do role přesně takové naivky, za jakou ji měli. Premiéra se jí však nepovedla a po ostré kritice čekal mladou herečku vyhazov z divadla. Ředitel se jí při tom zeptal, jestli by jí nebylo lépe na poště.
Nečekaný úspěch
V následujících letech však musel ředitel svá slova spolknout. O nějakou dobu později totiž divadlo hrálo hru Ze života hmyzu a Slávka musela kvůli nedostatku herců zastoupit hned několik rolí. Představení sklidilo úspěch a herečce se poprvé dostalo uznání i od jejích kolegů. „Slávino, ty jsi dnes byla poprvé dobrá,“ měl pronést s uznáním v hlase a polibkem ruky.

Od té doby se její kariéra otočila. V Ostravě začala být nesmírně populární. Poválečná realita však nebyla jednoduchá, a tak když v roce 1946 dostala angažmá v Pardubicích, musela přespávat v rekvizitárně a přežívat na zbytcích chleba.
Temperament až na půdu
V roce 1950 nastoupila do divadla v Olomouci. Postupně jí však začaly nabídky ubývat. Podle slov vedení divadel pro nedostatek talentu. Realita však byla spíš taková, že Budínová byla osobnost s intenzitou hurikánu. Toto období trvalo do šedesátých let, kdy se jí podařilo získat místo v divadle F.F. Buriana a poprvé se dostala i na filmová plátna. Ztvárnila například paní Ofku v Noci na Karlštejně, maminku v seriálu Pan Tau a později třeba paní Buštíkovou v oscarovém snímku Kolja.

Věci létaly vzduchem
I když byla talentovanou herečkou, spolupráce s Budínovou nebyla vůbec jednoduchá. Měla velmi vysoké nároky nejen na sebe, ale i na všechny přítomné kolegy na place. Když někdo nebyl do posledního puntíku připravený, zadělal si u ní na velký malér. Po spolupracovníkovi, který to zkazil, byla schopná hodit tou první věcí, kterou měla při ruce.
Budínová věděla, že je hvězda a nosila se proto s určitou grácií. Některým to imponovalo, jiní ji za to nemohli vystát. Mezi kolegy si vysloužila přezdívku Carevna. V posledních letech života bohužel propadla alkoholismu a zemřela v osamění v roce 2002 ve věku 78 let. Zdá se, že krásné herečky smutné osudy jaksi přitahují. Kterou roli Slávky Budínové si pamatujete nejlépe?
Zdroje: CNN Prima News, Český Rozhlas, Krajské listy
