Pamatujete na staré reklamy s panem Vajíčkem? Jeden z tehdejších produktů se stal celosvětovým unikátem

Vzpomínání na retro reklamy je takovou oblíbenou nostalgií. Nejčastěji lidé vzpomínají na reklamní spoty z 90. let, které do tehdejšího televizního vysílání přinesly potřebnou dávku vtipu a zcela nový styl. Pokud se ovšem podíváme hlouběji do minulosti reklam, najdeme skutečné skvosty.

První televizní reklamy v Československu spatřily světlo světa již v roce 1966. Tehdy vzniklo i samotné oddělení s názvem „Televizní reklamní tvorby“. Od dnešních reklam se ty z dřívějších dob nějakým zásadním způsobem nelišily, ale často byly spojeny s nějakým maskotem, který se nezapomenutelně vryl do paměti tehdejších diváků.

Reklamy za dob socialismu

Kdo by si myslel, že reklamy za dob socialismu neexistovaly a zboží se prodávalo tak nějak samo, byl by na velkém omylu. Právě toto období je spojeno s reklamami i tak, jak je známe dnes, tedy mezi jednotlivými televizními pořady. To, o jaké reklamy se bude jednat, určoval v tehdejší době stát. Neodmyslitelným maskotem se v té době stal pověstný pan Vajíčko.

Kdo to byl roztomilý pan Vajíčko?

Pan Vajíčko byl kultovní animovanou postavičkou, která během socialismu sloužila Československé televizi jako maskot reklamních bloků. Měl podobu postavičky vejčitého tvaru, která měla na vrchu černou buřinku. Stal se v té době celosvětovým unikátem. Úkolem tohoto maskota bylo oddělit od sebe i od ostatního televizního vysílání jednotlivé reklamy. Tato postavička se poprvé na obrazovkách objevila v roce 1967 a vydržela na nich až do roku 1989. Své místo na výsluní si tak držela po dobu neuvěřitelných 22 let.

Autorem této postavičky byl pan Eduard Hofman – významný režisér, scénárista a výtvarník animovaných filmů. Zajímavostí bylo, než začalo být zažité pojmenování „pan Vajíčko“, byla tato postavička zpočátku nazývána „Pumprlík“. Diváci si ovšem vymysleli i další přezdívky, a to například Panáček, Šiška, Panďulák nebo Tipálek.

Hlavní podoba znělek v hlavní roli s panem Vajíčkem

Znělky měly podobu krátkých, většinou dvouvteřinových skečů, které byly doprovázeny typickou melodií a cinknutím. Tyto skeče obsahovaly drobné gagy a vtipné nehody pana Vajíčka. Ten například padal, jezdil na lyžích, kouzlil a vyváděl nejrůznější skopičiny. Nakonec vždy smekl černou buřinku a na černém pozadí se nad ním začaly vznášet balónky s jednotlivými písmeny, ze kterých vzniklo slovo „reklama“. Taková byla podoba tehdejšího reklamního spotu.

Vytvoření finální podoby nebylo zas tak jednoduché

Důležité bylo rozhodovat o tom, co bude postavička v reklamním spotu dělat. To ovšem nebylo pro tehdejší dobu zas až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Vše se totiž dělalo ručně a dalo to dost práce. Každý den bylo třeba vyrobit až 10 různých akcí. Celkem tedy za rok vznikalo kolem 500 dvouvteřinových skečů. A pokud došly tvůrcům nápady? Tak to nebyl žádný problém. Sami diváci byli totiž pravidelně vyzýváni k zasílání námětů.

Po boku pana Vajíčka se objevovala i Panenka

Aby nebylo panu Vajíčku smutno, začala se po jeho boku objevovat i Panenka. Někdy byla označována také jako paní Vajíčková – roztomilé, že? Tvořili tak nerozlučnou partu, která se nezapomenutelně vryla do paměti tehdejších diváků. I když mělo ale původně jít o roztomilé postavičky, někomu připadali jako psychopati. Každopádně se ale stali neodmyslitelnou součástí socialistických reklam.

Pamatujete si staré reklamy s panem Vajíčkem, nebo máte v paměti spíše jen legendární reklamy z devadesátek?

Zdroj: Český rozhlas Brno, Novinky.cz, Retrománia