Kalkulačka: Kolik by dnes stál váš byt zakoupený za socialismu? Drsný přepočet odhaluje, o kolik ceny vystřelily

Někdy se mi zdá, že ceny nejsou jen čísla. Že jsou to živé organismy, které se v průběhu času mění, vyvíjejí a hlavně bobtnají. A někdy se chovají tak, že by si zasloužily vlastní psychiatrickou diagnózu.

Stačí se podívat na byt, který si někdo koupil za socialismu. Tenkrát jste si ho pořídili za částku, kterou byste dnes dali za průměrnou dovolenou. V současnosti má stejný byt cenu, za kterou by se rovněž dala koupit dovolená, ale i s menším ostrovem.

Když se ceny utrhnou ze řetězu

A nejde jen o nemovitosti. Vezměte si obyčejný nábytek. Ten, který si lidé v sedmdesátých letech pořizovali za pět stovek, a ještě u toho brblali, že je moc drahý, dnes stojí desetitisíce. Stačilo k tomu jediné: aby dostal nálepku retro. Jakmile totiž něco dostane tento přídomek, cena se začne chovat jako puberťák po energetickém nápoji. Vyletí nahoru a odmítá se vrátit zpátky.

Najednou je z obyčejné skříňky „designový kousek“, z konferenčního stolku „ikonický model“ a z lampičky, která dřív svítila jen občas, je „vintage poklad“. Všechno, co dřív stálo pár korun, vystřelilo vzhůru jak raketa. I věci, které se dřív vyhazovaly. Dnes jsou totiž sběratelskými poklady. A nostalgie je často silnější než ekonomika. A když se ještě spojí s módou, ceny se chovají jako splašené. Nějak jsme se přesunuli do světa, kde si ceny dělají, co chtějí. Stejně jako počasí. A za obojím stojí člověk.

Platy se tváří, že rostou, ale peněženka o tom neví

Podívejme se třeba na vývoj mezd. To má člověk pocit, že se stal svědkem ekonomického zázraku. V sedmdesátých letech byla průměrná mzda kolem dvou tisíc korun československých.  Dnes se zvolna blíží k padesáti tisícům. Zní to jako pohádka. Jenže odborné články a samotná realita říkají o ekonomice něco jiného.

Ve skutečnosti se jedná o nárůst nominální, nikoli reálný. Reálná kupní síla už tak oslnivá není. Jinými slovy: čísla rostou, ale kupní síla nic moc. Ekonomové vysvětlují, že za posledních padesát let se změnilo úplně všechno: struktura ekonomiky, produktivita práce, inflace, ceny energií, globalizace, trh s bydlením, dostupnost úvěrů. Změnili jsme se my. Chceme víc. A když je poptávka, ceny letí nahoru.

Panelákový byt za cenu zámečku

Nemovitosti jsou kapitola sama pro sebe. Tady totiž začíná největší ekonomické kouzlo. Byt, který stál kolem roku 1980 přibližně osmdesát tisíc korun, dnes běžně stojí šest milionů. Ale ne proto, že by přes noc vyrostl o dvě patra nebo dostal zlaté kliky. Trh s nemovitostmi se zásadně změnil. Dřív byly byty sociálním právem, tedy určeny hlavně k bydlení. Osobní vlastnictví tehdy nebylo běžné jako dnes, ale lidé si kupovali byty družstevní.

Dnes je byt zároveň investicí. Přibyli zahraniční investoři, hypotéky otevřely cestu k vlastnickému bydlení. Nových bytů se ovšem staví méně, než kolik jich lidé potřebují; povolovací procesy patří v České republice k nejpomalejším v Evropě. Do toho jsme si zvykli chtít balkon, garážové stání, výtah, nízké náklady na energie a kavárnu za rohem. Není divu, že ceny rostou. Platíme za nadstandard i lokalitu.

S kalkulačkou si vezměte i prášek na nervy

Když si vezmete kalkulačku a přepočítáte hodnotu svého bytu, zakoupeného za socialismu, zjistíte, že cena nevzrostla o desítky procent, ale o stovky, ba i o tisíce. A za těmito čísly není jen inflace. Je tam změna celé společnosti. Byty přestaly být jen domovem. Staly se zbožím, investicí a někdy dokonce spořicím účtem.

Ceny kolem sebe vytvářejí velkolepé drama. Jako by přes noc absolvovaly kurz asertivity a najednou se tváří, že je normální chtít za panelákový byt tolik peněz, za které by se dřív postavila celá ulice. Stačí otevřít staré noviny nebo zalovit v rodinných vzpomínkách. A když to dnes kalkulačka přepočítává, je jí do breku.

Také vám přepočtová kalkulačka připomíná, že čas je nejmazanější realitní makléř, jakého jsme kdy měli?

KALKULACKA-PLAT-1985

Zdroje: MediumSeznam, E15, HypoNaMíru