Rozřezala staré větve a vyskládala je na zahradě. Luxusní výsledek překvapil i zkušené kutily

Díky hromadě větví, která zpočátku působí jako odpad a spousta lidí by je spálila, můžete ze své zahrady vykouzlit místo, které vypadá jako z časopisu. O takovou zkušenost se podělila zahrádkářka na svém blogu.

Pokud máte na zahradě staré větve, už nemusíte řešit, co s nimi uděláte. Pojďte si přečíst, jak je můžete využít.

Problém mnoha zahrádkářů

Obzvlášť na konci jara to zná nejeden zahrádkář. Keře a stromy máte ostříhané a na zahradě vám zůstane hromada větví, se kterou nikdo neví, co dál. Někdo se rozhodne je spálit, někdo je někam odveze a jiný je zkrátka nechá ležet a doufá, že si jich nikdo nevšimne.

Nejjednodušší řešení je, když se zapálí sirka a do večera je po problému. Jenže právě tahle zdánlivě neškodná zkratka se dnes může pěkně prodražit.

A pak je tu druhá skupina lidí, tedy ti, kteří větve nevnímají jako odpad, ale jako materiál, který ještě využijí. Tato žena žije na chalupě obklopené lesy a loukami a bez velkých investic si díky starým větvím vytvořila zahradu, kterou jí dnes mohou sousedé závidět.

Proč se právě teď tolik řeší likvidace starých větví? Odpověď nemá nic společného s módou ani estetikou, má co dělat se zákonem, o němž se mnoho zahrádkářů dozvědělo až ve chvíli, kdy jim přišla pokuta.

Zákon, který obrátil práci na zahradě vzhůru nohama

Donedávna platilo nepsané pravidlo, že hromada větví na konci zahrady jednou za čas jednoduše shoří. Postavilo se ohniště, počkalo se na bezvětrný večer a bylo hotovo.

Jenže podle novely zákona o ochraně ovzduší je pálení bioodpadu na zahradě dnes zakázané, a to včetně posečené trávy, listí i čerstvě ostříhaných větví. Za spálení hromady tak hrozí fyzickým osobám pokuta až 50 000 korun, u podnikatelů a firem se sankce může vyšplhat až na 500 000 korun.

Takže kam teď s tím vším dřevem, když ho nesmí spálit a odvoz do sběrného dvora stojí čas i peníze? Někteří si koupili drtič, jiní začali kompostovat a pár šikovných lidí přišlo na kreativní řešení, díky kterému se z otravné povinnosti stala ozdoba zahrady.

Žena proměnila odpad v základ celé zahrady

Šárka Grycová, která se o svou zkušenost podělila, žije na chalupě v okolí lesů a strání a na svém pozemku si postupně vybudovala devět záhonů různých velikostí na celkové ploše zhruba sto osmi metrů čtverečních.

Základ svých vyvýšených záhonů si nevytvořila z nakoupeného substrátu ani z drahých palet, použila k tomu hromadu, kterou tvořily vrbové větve, vrstva dřevěného uhlí z domácího krbu, koňský hnůj a kvalitní zemina z vlastního pozemku smíchaná s půdou vykopanou z původních záhonů.

Nepoužila žádné plastové obruby, betonové obrubníky, ani kupovaný substrát, ale jen to, co jí zbylo po úpravě pozemku a co by jinak skončilo na hromadě ke spálení. Podle jejích vlastních slov se jí v takto založených záhonech daří pěstovat dýně, cukety i okurky, na jaře pak čerstvé saláty a ředkvičky.

S čím ještě dřevo může pomoci

Staré větve nejsou jen levná náhrada za plot, obrubník nebo nákup substrátu. Postupně se rozkládají, uvolňují živiny do půdy a zároveň nabízejí úkryt drobným živočichům, kteří pak zahrádkáři odvedou práci, za kterou by jinak platil v podobě chemických přípravků proti slimákům a dalším škůdcům.

Takže taková hromada dřeva spolu s trsem kopřiv a miskou vody dokáže přilákat ježky, ptáky, obojživelníky a užitečný hmyz. V praxi to znamená méně škůdců bez použití chemie a pestřejší zahradu, která se do jisté míry stará sama o sebe.

Řešení, které se vyplatí i vám

Pokud tedy řešíte, kam s hromadou větví, která vám zbyla po jarním úklidu zahrady, nemusíte hned sahat po zápalkách, ani platit za odvoz do sběrného dvora. Stačí trocha vašeho času, trpělivosti při skládání a ochota vyzkoušet něco nového.

Postup je jednoduchý, nejprve přijdou na řadu silnější větve, které slouží jako spodní, nosná vrstva, na níž se postupně vrství tenčí větvičky, dřevěné uhlí nebo popel z krbu, hnůj či kompost a nakonec kvalitní zemina. Čím pečlivěji se vrstvy skládají, tím uhlazenější a promyšlenější dojem hromada nakonec působí. Rozdíl mezi neupravenou hromadou klestí a stylovým ohraničením záhonu je často jen v troše trpělivosti navíc.

Z materiálu, který by jinak skončil v popelu nebo na cestě do sběrného dvora, tak může vzniknout ohraničení záhonů, které vydrží několik sezón, ušetří peníze za pokuty i nové nákupy a navíc vytvoří prostředí, které podporuje užitečné živočichy.

A jak staré větve na své zahradě využíváte vy? Vezmete si inspiraci?

Zdroje: nuknuk.cz, nasestrecha.cz, prozeny.cz