Kultovní český film Kamarád do deště se točil pod vlivem alkoholu. Jeden z herců měl během natáčení vypít láhev vína denně

Na filmovém plátně představoval sebejisté padouchy, v osobním životě ale sváděl těžký boj, který se postupně promítl i do jeho práce. Během natáčení zvládal vypít láhev vína za jediný den. Bez alkoholu by prý nepodával výkon, jaký od něj režisér očekával. Takže kultovní český film Kamarád do deště se točil pod vlivem alkoholu.

Kamarád do deště patří k těm filmům, které nestárnou. Ústřední herecká dvojice Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi se záhy stala idoly mladé generace v tehdejším Československu. Na tenhle akční film po česku zavítaly do kin přibližně dva miliony diváků. 

Svět veksláků a podvodníků

Film diváky zavádí mezi taxikáře, veksláky a do pražských podniků na konci osmdesátek. Režisér Jaroslav Soukup začal příběh připravovat se scenáristou Miroslavem Vaicem na začátku roku 1987. Hlavní role psali přímo pro Lukáše Vaculíka a Sagvana Tofiho, s nimiž Soukup spolupracoval už na filmu Vítr v kapse. Vznikla dvojice přátel, kteří se ocitnou v pořádném maléru a musejí vzít spravedlnost do svých rukou.

Číšník Michal (Sagvan Tofi) přijde o tržbu, kterou měl odnést do banky. Protože je v podmínce a bojí se, že mu nikdo neuvěří, odmítne obrátit se na policii. Pomoc mu nabídne kamarád Tomáš (Lukáš Vaculík), který si peníze půjčí od veksláka. Oba kluci následně zjistí, že za přepadením stojí Michalův kolega Kadlec (Karel Augusta) a jeho společník Bureš (Andrej Hryc). Rozhodnou se proto vlastními silami získat peníze zpátky.

Natáčení probíhalo v Praze a podle všeho nebylo vůbec jednoduché. Například Andrej Hryc se během noční práce na Vinohradské třídě pustil se škodovkou do prudkých smyků. Ulice přitom nebyla úplně uzavřená a v protisměru stále projížděla auta.

Natáčení provázely komplikace

Potíže se nevyhnuly ani natáčení romantických scén. Polská herečka Beata Andraszewicz, která si zahrála Magdu, se odmítala líbat se Sagvanem Tofim. Svému žárlivému příteli totiž slíbila, že se ve filmu s nikým líbat nebude. Režisér Soukup později přiznal, že ho její rozhodnutí během natáčení pořádně rozzlobilo.

Skutečně smutný příběh se začal psát až o několik let později. V roce 1992 dorazilo do kin pokračování nazvané Kamarád do deště II – Příběh z Brooklynu. Tomáš a Michal už v něm nepracují jako taxikář a číšník, ale provozují diskotéku Brooklyn. Také v pokračování se do jejich života vrací starý protivník Kadlec, který se chce pomstít.

Představitel Kadlece, herec Karel Augusta, měl během natáčení druhého dílu vážné problémy s alkoholem. Augusta tehdy procházel složitým životním obdobím, rozváděl se se svou manželkou a do života mu vstoupila mladá baletka Dagmar. Zároveň si v tu dobu naordinoval velmi přísnou dietu. Prakticky nejedl a jeho denním přídělem kalorií měla být láhev bílého vína.

„Já věřím v ďáblíka. Řekne mi: Karlíčku, pojď na jedno pivo. Já chvilku váhám, ale poslechnu,“ cituje hercova slova idnes.cz.

Smutný pád geniálního herce

Augustův životní styl se začal podepisovat na jeho fyzické kondici, která rapidně klesala, a stejně tak se začaly zhoršovat jeho herecké výkony. Když hladinka alkoholu v jeho krvi začala klesat, byl podle vzpomínek z natáčení odeslán do šatny „trochu si loknout“. Teprve potom dokázal scénu zahrát tak, jak od něj štáb očekával.

Soukup přesto na Augustu vzpomínal jako na mimořádně nadaného herce. V jednom z pozdějších rozhovorů zavzpomínal, že alkohol sice představoval během natáčení problém, nijak ale jeho průběh neomezoval. Ani při sledování sebejistého a vychytralého Kadlece by diváky nejspíš ani nenapadlo, jaké okolnosti provázely vznik jeho scén.

Karel Augusta se přitom se závislostí pokoušel bojovat, podstoupil také protialkoholní léčbu. Přestože byl podle vzpomínek svých blízkých vzorným pacientem, závislosti se nikdy úplně nezbavil. Augusta kromě démona alkoholu bojoval také se svým podlomeným zdravím. Zemřel v květnu roku 1998 na selhání ledvin.

Na divácký úspěch měl navázat třetí díl

Ani druhému dílu filmu Kamarád do deště se nevyhla věčná otázka, zda může být pokračování úspěšného snímku minimálně stejně kvalitní, nebo jde jen o snahu vytěžit co nejvíc z úspěchu prvního dílu. Diskuze na internetu ale dokazují, že u Kamaráda do deště není odpověď úplně jednoznačná.

V internetové diskuzi na webu Kfilmu.net považují někteří diskutující dvojku za dějově bohatší a zábavnější než jedničku. Jiní naopak tvrdí, že pokračování už nemá kouzlo prvního dílu a samotné prostředí diskotéky ani účast Simony Krainové slabší příběh nezachránily.

Rozdíl je vidět také v hodnocení uživatelů na ČSFD. Zatímco první Kamarád do deště má na tomto webu hodnocení 66 procent, Příběh z Brooklynu získal 48 procent. Televizní reprízy přesto dokazují, že diváci na Michala, Tomáše ani Kadlece nezapomněli ani po téměř 40 letech od uvedení prvního dílu.

Jaroslav Soukup měl připravený scénář i pro třetí díl Kamaráda do deště. Po smrti Karla Augusty ale od natáčení upustil. Nedovedl si prý představit, že by padoucha Kadlece hrál někdo jiný. Karel Augusta se tak stal jednou z nejvýraznějších tváří obou filmů a zároveň člověkem, bez kterého už příběh nemohl pokračovat.

Máte rádi filmy Jaroslava Soukupa?

Zdroje: TV Nova, Wikipedie, ČSFD, Aha, Prima COOL, Kfilmu