Česká televize vsadila na starý film z roku 1983. Sledovanost překvapila i zkušené televizní matadory

České komerční stanice nasazují o prázdninách osvědčené domácí tituly, protože publikum v horkých měsících rádo sáhne po známém obsahu. Že se jim tahle sázka vyplácí, potvrdila červnová i červencová data o sledovanosti. Jeden postarší film se v obou případech vyšplhal mezi nejsledovanější pořady večera, přestože proti němu stály současné pořady všech tří velkých hráčů. 

Zajímavé je složení jeho publika, které se výrazně liší od zbytku programu. Právě ono vysvětluje, proč se snímek na obrazovky vrací rok co rok.

Televizní léto jede v zajetých kolejích

Programová skladba o prázdninách funguje jako dobře seřízený stroj a náhoda v ní nemá místo. Jakmile se venku pomalu roztéká asfalt a lidé se vracejí z chalup až za tmy, sahají dramaturgové po jistotách a nasazují snímky, které publikum umí odříkat i po probuzení. 

Nova z letních pátků udělala malý svátek a osvědčené české veselohry posílá do vysílání zas a znova. Konkurence proti nim staví zavedené značky, od zábavných show přes kriminální seriály až po přenosy z fotbalového šampionátu. Člověk by čekal, že archivní komedie proti takové palbě nemá nárok.

Čísla, kterým se odporuje jen těžko

Podle měření ATO, jehož výsledky zveřejnil server MediaGuru, si v pátek 3. července 2026 na Nově pustilo takový film 567 tisíc diváků starších patnácti let, podíl na trhu přesáhl jednadvacet procent a večer ovládl ve všech hlavních diváckých skupinách. 

Druhá skončila Všechnopárty na ČT1 s 526 tisíci diváky, zatímco zábavná show Máme rádi Česko na Primě zůstala daleko vzadu se 225 tisíci. O čtrnáct dní dříve, tedy 19. června, běžel na téže stanici jeho starší sourozenec a ten k obrazovkám přilákal 460 tisíc lidí, přičemž ve skupině od patnácti do čtyřiapadesáti let posbíral nejvíce diváků z celého večera. 

Ti údajně otrávení mladí u toho ve výsledku sedí také, jen se k tomu na sociálních sítích tak úplně nehlásí. 

Míříme do Hoštic

Řeč je o trilogii Slunce, seno, kterou v jihočeských Hošticích u Volyně natočil Zdeněk Troška. Letos v červenci vyhrál páteční večer třetí díl, v červnu zabodovaly slavné Jahody z roku 1983. Právě první díl odstartoval fenomén, který si česká televizní krajina hýčká už přes čtyřicet let. 

Student zemědělské školy Šimon Plánička přijíždí do vsi ověřit, jestli krávám přidá na dojivosti kulturní prostředí. Na družstvu se na jeho nápad zpočátku dívají skrz prsty a nechtějí o něm slyšet, jenže pak se ve vsi rozkřikne, kdo je jeho otec.

Film vznikl ze vzteku na italskou komedii

Troška prý zašel v osmdesátých letech do kina na italskou veselohru Cukr, med a feferonka, odešel znechucený a řekl si, že podobnou hloupost svede taky. Ve studiu ho kupodivu neposlali domů a jeho nápad podpořili. Točilo se v režisérově rodné vsi a vedle profesionálů před kamerou stojí prakticky celá vesnice. 

Předlohou byl studentský scénář nazvaný Ta naše vesnička česká, který musel autor přepsat do celovečerní podoby. Když si text přečetla režisérova maminka, poznamenala, že o rodině opravdu nemusel psát úplně všechno.

Honoráře, kterým by se dnes herci vysmáli

Kdo si myslí, že si každý na hoštické komedii vydělal ranec peněz, mýlí se. Veronika Kánská, tehdy šestnáctiletá studentka konzervatoře, brala za natáčecí den 160 korun a nad výší částky vůbec nepřemýšlela, protože ji zajímala hlavně první velká filmová šance. 

„Národ si pořád myslí, že za každou reprízu dostávám spoustu peněz,“ postěžovala si herečka v jednom z rozhovorů. Odměny se tenkrát řídily státními tarify a dnešní optikou jsou až komicky nízké. Její filmovou sokyni Milunu ztvárnila Petra Pyšová, které bylo v době natáčení dokonce jen patnáct.

Vesnice po premiéře slušně ožila. Dodnes Hoštice těží z jediného léta roku 1983, výletníci si fotí statek Škopkových, procházejí náves a odvážejí si domů suvenýry s hláškami. 

Patříte i vy k těm, kdo si hoštickou trilogii pustí i po desáté a hlášky znají zpaměti, nebo to raději přepínáte? 

 Zdroje: mediaguru.cz, hosticeuvolyne.cz, kinobox.cz