Američané na tenhle český film koukají s otevřenou pusou. Nechápou, jak mohl vzniknout už v roce 1958

Někde v Americe se pozdě večer rozsvítí obrazovka a na ní naskočí prapodivný černobílý svět, který tamní divák nikdy neviděl. Zůstane sedět jako přikovaný a pak si položí otázku, kterou slýchám od cizinců pořád dokola. Jak tohle mohl někdo natočit v malé evropské zemi roky předtím, než vznikl počítačový trik? 

Doma jsme to dílo dlouho brali jako obyčejnou klasiku, jenže v zahraničí ho uctívají jako malý zázrak. 

Američané se nestačí divit, co jsme dokázali natočit

Občas se stane, že se na nějaké americké televizní stanici pozdě večer objeví starý československý kousek a diváci u obrazovek jen zírají. Filmový kritik Leonard Maltin popsal přesně tenhle moment ze svého dětství, kdy na lokálním kanálu narazil na podivuhodný snímek, který do té doby nikdy neviděl. 

V USA totiž vyrostli na efektech, kde je všechno uhlazené a spočítané do posledního pixelu, jenže odtud na ně dýchne něco úplně jiného. Svět, který vypadá, jako by právě ožily staré knižní ilustrace.

Proč tomu za oceánem tak úplně nevěří

Americký divák dostával a dostává převážně snímky s jasnou logikou a uhlazenou technikou, na kterou Hollywood odjakživa sázel horentní sumy. Oproti tomu černobílá podívaná z malého studia do žádné místní škatulky vlastně nezapadá.

Zdejší tvůrce se ovšem nevydal cestou peněz, ale cestou fantazie, trpělivosti a stovek hodin ruční dřiny. Do jednoho obrazu tu splynul skutečný herec s rytinou tak perfektně, že oko nerozezná, kde dělá tečku pero a kde stojí opravdový člověk, a Američanům při tomto pohledu upřímně spadne brada. 

Muž, který ten zázrak stvořil, se jmenuje Karel Zeman

Film Vynález zkázy z roku 1958 natočil geniální kouzelník Karel Zeman. Volně vychází z próz Julese Verna, především z méně známého románu Prapor na obzoru, a vtahuje diváka do světa ponorek, létajících strojů a ďábelského vynálezu schopného ovládnout planetu. 

Do Severní Ameriky ho v roce 1961 přinesla společnost Warner Bros. pod lákavým názvem The Fabulous World of Jules Verne a opatřila jej anglickým komentářem. Bývá označovaný za vůbec nejúspěšnější český počin, který kdy zamířil za hranice, protože obletěl více než sedmdesát zemí a jen v New Yorku ho tehdy nasadilo skoro sto sálů. 

Ještě předtím posbíral ceny po celé Evropě, v Bruselu získal hlavní trofej a slavný režisér Alain Resnais ho zařadil mezi deset nejlepších filmů roku.

Jak se vůbec tvoří svět z tušových čar

Zemanova magie se nedá okopírovat žádným programem. Herce natáčel před vrstvami malovaných kulis a do téměř každého záběru pak vpisoval tenké čárky, aby výsledek vypadal jako stránka vytržená ze starého dobrodružného románu. 

Vodní hladinu naznačovaly klikaté tahy, oblohu rozčísly rovné linky a lidé se v tom všem batolili jako figurky vlepené do obrázku. Kdo tohle spatří poprvé, chvíli neví, jestli sleduje kino, nebo listuje v kouzelné knížce. A přesně po takovém pocitu Zeman celý život toužil, protože Vernovy příběhy jako malý kluk hltal hlavně kvůli těm ilustracím.

Před tímto Čechem smekají i hollywoodští velikáni

K Zemanovi se hlásí jména, u kterých by to jen tak někdo nečekal. Terry Gilliam z Monty Pythonů nezakrývá, že po témž kouzlu, tedy po propojení hrané akce s kresbou, sám marně pátrá dodnes, a Zemanova pozadí označuje za dech beroucí. 

Tim Burton mluví o jeho postupu jako o „mimořádně inspirativním“, nadšeně se k němu hlásí také Wes Anderson, Ray Harryhausen nebo spolurežisér Kung Fu Pandy John Stevenson. Filmoví historici ho rovnou postavili po bok Georgese Mélièse, praotce filmových triků. A za jeho života mu tleskali třeba Charlie Chaplin, Pablo Picasso či Salvador Dalí.

Patříte k lidem, kteří Vynález zkázy zbožňují, nebo k těm, které zas tak neoslovil?

Zdroje: csfd.cz, english.radio.cz, en.wikipedia.org, criterion.com