Na place se během několika vteřin všechno změnilo. Filmaři položili postel doprostřed kolejí, pak asistentku kameramana přejel skutečný vlak

Některé filmové scény vypadají na plátně jako hračka. Herec udělá pár pohybů, počítačem se všechno doupraví a je hotovo. Jenže natáčení může být nebezpečné, a to na vlastní kůži pocítil štáb v roce 2014. Na železničním mostě totiž při natáčení došlo k tragédii, která otřásla filmovým průmyslem. Na koleje, které byly v záběru, totiž vyrazil opravdový vlak. A na place se během několika vteřin všechno změnilo. 

Stačila jedna chyba a všechno bylo ihned úplně jinak.

Obyčejný natáčecí den dopadl hororově

Únor roku 2014 probíhal jako každý jiný měsíc. Filmový štáb se v americké Georgii chystal na natáčení scény. Na první pohled nic neobvyklého. Nebyla to žádná scéna plná nebezpečných efektů ani riskantní honička. Jen štáb, herci a jedna rekvizita, která měla být v centru dění. Problém byl ale v místě, kde se natáčelo.

Scéna se měla odehrávat na železničním mostě přes řeku Altamaha v Georgii. Filmaři se rozhodli místo kulis vyrazit na reálný most. Ten byl součástí železniční tratě, která byla tou dobou stále aktivní. Podle následného vyšetřování právě to byla nejdůležitější informace celé tragédie.

Produkce potřebovala natočit scénu, kde si herec William Hurt lehne do nemocniční postele, která je na kolejích. Dnes by si většina lidí ťukala na čelo, jak mohl někdo takové natáčení vůbec povolit. Tehdy ale podle informací byli všichni ve štábu přesvědčeni, že místo je bezpečné. Jenže nebylo.

Americký úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zkráceně OSHA, uvedl, že štáb vystavil pracovníky nebezpečí jedoucího vlaku a zároveň nezajistil ochranu proti pádu z mostu. Tehdy filmaři dostali pokutu a porušení předpisů bylo bráno jako úmyslné.

Projely vlaky a šlo se točit

O to nebezpečnější byla celá situace, že štáb už před natáčením viděl po trati projet dva nákladní vlaky. Podle svědků pak filmaři dostali pokyn, že je možné začít točit. Už tady začal velký problém. Na mostě měla vzniknout scéna, kdy nemocniční postel stojí na kolejích a v ní leží muž. Kamery byly připravené a mohlo se začít.

Během chvíle si ale členové štábu všimli, že se v dálce blíží vlak. Ne rekvizita, ale reálný vlak, který tudy běžně projíždí. Nebyl čas ani úniková cesta. OSHA uvedla, že štáb se snažil odtamtud dostat a zároveň vzít i vybavení pryč z kolejí. Bohužel se jim to nepodařilo a z nemocniční postele se stala zbraň. Když do ní vlak narazil, její kusy se rozletěly a staly se osudnými pro asistentku kameramana Sarah Jones.

Vyšetřování Národní rady pro bezpečnost dopravy ukázalo jako hlavní příčinu nehody neoprávněný vstup na kolejiště. Štáb se na místo navíc vydal bez povolení železniční společnosti.

Asistentce nebylo ani 30 let

Sarah Jones pracovala tehdy jako druhá asistentka kameramana. Nikdy se neobjevila před kamerou, ale za ní a diváci by ji pravděpodobně vůbec neznali. Byla jedním z těch lidí, kteří jsou na place nepostradatelní, ale jejich práce není vidět. V ten den jí bylo pouhých 27 let.

Při nehodě utrpěla smrtelná zranění a kromě ní bylo zraněno osm dalších členů štábu. Nebyla to fingovaná nehoda, ale skutečná tragédie. Právě proto je dodnes symbolem nebezpečí, které může na natáčení filmů vzniknout.

V internetové diskuzi na webu Reddit uživatel satansmight k tragédii dodává:

„Když pracuji na vzdálených lokacích mimo Los Angeles, necítím se bezpečně. Je to jako zlatá horečka v USA, kde je hodně pobídek k natáčení, a je to chyba producentů.“

Tehdejší prezident Americké asociace kinematografů Richard Crudo veřejně zase upozornil na odpovědnost za celý štáb:

„Jako kameramani jsme vždy zodpovídali za bezpečnost našich štábů.“

Jeho slova potvrzují, že nešlo jen o nešťastnou událost, ale o touhu natočit scénu i za cenu rizika, které to obnášelo.

Tragédie změnila podmínky natáčení

Smrt Sarah Jonesové nebyla jen zpráva v novinách. Její jméno se stalo symbolem boje za větší bezpečnost při natáčení. Vznikla i iniciativa Safety for Sarah, kterou založili její rodiče. Cílem je upozorňovat na nebezpečí spojené s natáčením filmů například na nebezpečných lokacích. Iniciativa stojí za všemi, kteří u filmu pracují a podporuje je v tom, aby se nebáli ozvat.

Sarah navíc nebyla žádným nováčkem. Svou práci milovala a dělala ji už nějakou dobu. Bohužel ale byla ve špatný čas na špatném místě. Po nehodě produkce projekt zastavila a film Půlnoční jezdec: Příběh Gregga Allmana nikdy nevznikl. Režisér Randall Miller se o rok později přiznal k neúmyslnému zabití a neoprávněnému vniknutí. Dostal desetiletý trest ve vězení, z něhož část strávil ve vězení a část v podmínce. Producent Jay Sedrish také dostal deset let podmíněně. Měl vzniknout životopisný film, místo toho se stala tragédie, kterou si lidé připomínají dodnes. Slyšeli jste o příběhu Sarah Jones?

Zdroj: reddit.com, safetyforsarah.com, dol.gov, theguardian.com