„Důchod? Žádný nebude.“ Češi řeší, co budou dělat ve stáří. Jeden chce hrát Minecraft, jiný se ho raději nechce dožít

S přibývajícími roky napadne asi každého z nás otázka, jaké to vlastně bude, až bude v důchodu. Pracující člověk si tohle období někdy příliš idealizuje a těší se na něj jako na placené nicnedělání. Skeptici se v takovém případě ušklíbnou, placené? To už asi těžko.

Pocházím z rodiny, kde je dlouhověkost zapsaná v rodových liniích obou mých rodičů. I po devadesátce věku zvládali dva z mých prarodičů svoje koníčky bez zásadních zdravotních omezení. Jestli to po nich zdědím i já, mohlo by to znamenat desítky let volného času. Jak s ním ale naložit? A jak budou vypadat senioři budoucnosti? Češi právě řeší, co budou dělat ve stáří.

Aktivní důchodci

Můj volný čas z velké části vyplňuje sport, který mi vzal veškeré předsudky vůči seniorům a důchodcům už v mém útlém mládí. Moji prarodiče procestovali celý svět, moji rodiče jezdí na kole, do hor a na výlety po evropských velkoměstech a dělají všechno pro to, aby neseděli doma za pecí. Jejich vrstevníci tvoří řadu mých přátel z běžecké komunity, přičemž nejstaršímu aktivnímu maratonskému běžci bude brzy osmdesát let.

Senioři s křížovkami nebo televizním programem začínají být vzácností. Moji vrstevníci se už zamýšlejí nad předčasným důchodem a dlouhé roky se na něj finančně připravují. Mého kamaráda by výměna manažerského křesla za domácí papuče měla čekat nejpozději za pět let. Kromě toho už teď hledá nové koníčky, kterými si očekávanou aktivní část života bez práce zpříjemní. Nad podobnou otázkou se zamýšleli i uživatelé Redditu, kteří s kreativitou rozhodně nešetřili.

Hraní her nebo přežívání?

„Dopařit všechny hry na Steam účtu,“ zní například vidina v jednom z prvních komentářů. „Určitě budu hodně cestovat, minimálně jednou měsíčně alespoň 3 – 5 zastávek v šalině na úřad pro podporu,“ píše další z uživatelů. A jiný chce dojet až na konec světa Minecraftu.

Od plánů na sezení u počítačových her jejich fanoušky neodrazují ani škarohlídi, kteří se obávají, že na nějaké koukání do monitorů už nebudou mít dostatečně zdravé oči ani pohotové reakce. Že však hraní videoher není žádnou utopií, ale součást životního stylu, připomíná uživatelka Mafalda_Brunswick. „Babičce je 76 a paří Age of Empires,“ napsala.

Značná část diskutujících už má jasnou představu o tom, co budou v důchodu dělat. Zůstává ale část těch, kteří si myslí, že žádný důchod nebude. Nebo že budou tak nepoužitelní, že už je život ve stáří těšit nebude. Padly dokonce i názory, že i v důchodu bude muset člověk pracovat, protože státní penze podle něj bude velká asi jako hrst oříšků. Důchodový systém podle současného nastavení zkrátka nemá zrovna největší důvěru u mladších lidí.

Důchody se neruší, může se ale změnit jejich podoba

Zrušení důchodů je přitom v dnešním českém právním systému velmi nepravděpodobné. Nárok na něj totiž vychází z Listiny základních práv a svobod, která mimo jiné zaručuje občanům právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. Jak takové zabezpečení bude vypadat, to už může stát rozhodnout sám. Nemůže ale seniory jednoduše nechat bez prostředků.

Česká populace stárne a nejsou to jenom starobní důchody, které vyplácí. Také náklady na zdravotní péči s přibývajícími lety rostou, průměr za celou populaci dosáhl v roce 2024 zhruba 64 tisíc, u nejstarších věkových skupin je suma podstatně vyšší. Částku, kterou je třeba na ono přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří vynakládat, tak nemusí být možné vynakládat i v budoucnosti.

Stát má v takovém případě několik možností. Například může zvýšit věk odchodu do důchodu, zpřísnit podmínky pro jeho získání, změnit výpočet nových penzí, zpomalit jejich valorizaci nebo třeba snížit poměr důchodu k předchozí mzdě. A to je velmi citlivé téma, které se s každou vládou otřásá v základech. 

Senioři ve filmech

To jsme se ale od toho, co dnešní mladí lidé budou jednou dělat v důchodu, odchýlili. Pro většinu z nás je to téma poměrně vzdálené, a to i když se blíží mílovými kroky. Zkušenost současných důchodců je nepřenositelná a asi všichni máme v našem okolí nějakého penzistu, který nic nestíhá.

Jestli je za tím golf, zahrádka, univerzita třetího věku, čtení nebo starost o vnoučata, to už si můžeme představit každý sám. O tom, že penzí život nekončí, vypráví třeba filmy Vratné lahve nebo film Stážista v podání Roberta de Nira. V obou případech si hlavní hrdinové uvědomí, že život v důchodu neplyne zrovna podle jejich představ a rozhodnou se, že ještě chtějí být platní společnosti.

Ať už v důchodu skončíte u hraní her, cestování nebo se třeba pustíte do studia nového jazyka, důležité je, aby vám zůstal ráno důvod vstát. Samotný konec pracovního života totiž neznamená automatickou spokojenost. O to důležitější je vědět, jak s časem, kdy už nic nemusíte, naložíte.

Jak si svůj odchod do důchodu představujete vy?

Zdroje: Reddit, ČSÚ – projekce obyvatelstva, ČSÚ – výdaje na zdravotní péči, Listina základních práv a svobod