„Vraťte polovinu splátek hypotéky.“ Muž po rozvodu musel bývalé manželce uhradit přes 900 tisíc korun

Rozvodem nemusí finanční závazky mezi bývalými manželi skončit. Na sociálních sítích vzbudil pozornost příběh, kdy měl muž po rozvodu zaplatit bývalé manželce více než 900 tisíc korun. Důvodem mělo být vypořádání splátek hypotéky. Podobné spory přitom řešily i české soudy. 

Titulek s názvem „Vraťte polovinu splátek hypotéky“ šířený na Facebooku otevírá otázku, která může po rozvodu zasáhnout rodinné rozpočty na dlouhé roky. Částka přes 900 tisíc korun působí na první pohled jako mimořádně vysoký účet za společnou minulost. České právo podobné majetkové spory zná. A některé z nich se dostaly až k Nejvyššímu soudu.

České soudy už podobný případ řešily

Podobný případ už české soudy řešily. Veřejně dohledatelným příkladem je například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. srpna 2019, sp. zn. 22 Cdo 1920/2019. Z tohoto případu je zřejmé, že muž po rozvodu požadoval po bývalé manželce 77 520 korun. Tato částka byla vypočítána na základě následující situace. Během manželství si vzali manželé společně úvěr a po rozvodu splácel závazek jen muž. Od prosince 2013 do ledna 2017 uhradil 38 měsíčních splátek, které dohromady činily 155 040 korun. Po bývalé manželce požadoval polovinu této částky.

Ve sporu ovšem nastala jedna zásadní komplikace. Bývalí manželé se totiž před rozvodem ústně dohodli, že muž úvěr doplatí sám. Tato dohoda ale nesplňovala zákonné požadavky na platné vypořádání společného jmění. Okresní soud v tomto konkrétním případě žalobu zamítl a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud však v srpnu 2019 rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dle něj dosavadní právní odůvodnění neobstojí a věc se musí znovu projednat.

V usnesení soudu je uvedeno: „Ostatně ani dohoda bývalých manželů o tom, že jeden z nich bude nadále hradit dluh tvořící společné jmění manželů, neznamená – oproti častému přesvědčení – že druhý z bývalých manželů již není vůči věřiteli dlužníkem. Taková dohoda se třetí osoby (věřitele) žádným způsobem nedotýká. Jde tak fakticky jenom o dohodu bývalých manželů o tom, kdo je ochoten poskytovat plnění věřiteli, zpravidla již ze svých výlučných prostředků, tj. plnění, které poskytuje i za druhého manžela, ač ve vztahu vůči věřiteli jsou dlužníky pořád oba manželé. Taková dohoda je do značné míry riziková právě pro toho manžela, který se k plnění zavázal, protože poskytuje plnění již ze svých výlučných prostředků na úhradu společného dluhu a je nucen následně uplatnit regresní požadavek vůči druhému manželu.“ Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. dubna 2020, sp. zn. 22 Cdo 986/2020, dovolání bývalé manželky odmítl. Rozhodnutí, podle kterého měla zaplatit 77 520 Kč s úrokem z prodlení, tak zůstalo v platnosti.

Co říkají české zákony a judikatura

Pokud nemovitost patřila jen jednomu z manželů před svatbou (nebo ho získal darem/dědictvím), nemovitost nespadá do společného jmění manželů (SJM). Jestliže byla hypotéka během manželství splácena z peněz, které patřily do SJM, jedná se o tzv. vnos (investici ze společného do výlučného majetku). Soudy automaticky nevracejí polovinu zaplacených splátek. Rozhodující je zejména fakt, zda splátky hypotéky nepřevyšovaly běžné náklady na srovnatelné nájemní bydlení. Pokud totiž manželé v domě společně bydleli, splácení hypotéky se považuje za plnění potřeby rodiny a bydlení. Nárok na náhradu vnosu (nebo jeho poměrnou část) vzniká tehdy, pokud splátky hypotéky byly výrazně vyšší než obvyklé nájemné v daném místě. Málokdo například ví, kolik musí vydělávat, aby mu banka schválila hypotéku 5 milionů.

Názory lidí na tuto problematiku

Pod příspěvkem na Facebooku se rozvířila na toto téma diskuse. Například uživatel Louis Yon Cornella uvádí: „Proto se raději nebudu ženit a budu žít jen jako přítel abych se toho vyvaroval. Manželství je jenom o tom, aby žena z toho později měla výhody. Tak, a teď mě ukamenujte, ženy. Jsem rád že mě tohle nepotká, protože já bych měl o co přijít.“ Přidává se i Oli Eibová: „Tak tohle jsem měla vědět před 14 lety. 8 let splácení hypotéky a právník mi řekl, že nemám nárok vůbec na nic. Prý nula k nule.“ Rodinám s hypotékou nyní hrozí další výdaj.

Co říkáte na takovéto požadavky po rozvodu vy?

Zdroje: Zákony pro lidi, BPV Braun Partners, Hypo na míru