Začal natáčet svůj poslední film, závěrečné klapky se už nedožil. Dokončit ho za něj musel kolega
Za sebou měl roky před kamerou i úspěšné filmy, které se promítaly v zahraničí. Když se po zdravotních potížích vrátil k práci, pustil se do dalšího příběhu podle českého románu. Stihl natočit téměř celý film, poslední scény už ale musel převzít jeho kolega. Diváci se filmu dočkali pouhé čtyři týdny po režisérově smrti v poměrně mladém věku.
Ve starých českých filmech poznáte spoustu známých tváří, ale jméno režiséra už si pokaždé nevybavíte. Tento režisér byl ale jiný, sám totiž hrál, a to už v němých filmech. S herectvím pokračoval i po nástupu zvuku, postupně se ale prosadil hlavně za kamerou, jeho filmy se totiž dostaly až do zahraničních kin a získaly i ocenění.
Z ciziny se vrátil nemocný
Úspěch za hranicemi jen potvrzuje ocenění, které získal v Benátkách, jeden z jeho filmů se dokonce prodal do více než třiceti zemí. Natáčel také v Rakousku a později v Německu, odkud se ale vrátil s nedokončenou prací. Důvodem návratu od nedokončené práce bylo, že se nepohodl s tamními představiteli a navíc ho ještě trápilo zdraví.
Po návratu domů se jeho zdraví zlepšilo a začal natáčet svůj poslední film, závěrečné klapky se už nedožil. Vybral si český román o manželích, kteří zachrání život mladému muži. Ten se ale začne dvořit ženě svého zachránce.

Zachránili ho, on se začal dvořit vdané ženě
V románu sledujete mladíka, který chce kvůli nešťastné lásce skočit pod vlak. Manželé ho zachrání, on se ale brzy začne dvořit ženě, která mu pomohla.
Záminkou je, že manžel této ženy se při záchraně zraní a ohluchne. Sluch se mu časem vrátí, to ale nikomu neřekne. Zajímá ho, co před ním lidé povídají, když si myslí, že je neslyší.
Vy tak při sledování víte, že slyší každé slovo, ostatní to ale netuší a mluví před ním i o věcech, které by mu do očí neřekli. Postupně se tak dozvídá také o své ženě a mladíkovi, kterému zachránil život.
Film dokončil jiný režisér
Tím nedokončeným filmem je Hlídač č. 47, kterého v roce 1937 natáčel Josef Rovenský podle románu Josefa Kopty. Hlídače Doušu si zahrál Jaroslav Průcha, jeho ženu Annu Marie Glázrová a mladého Ferdu Ladislav Boháč.
Film už byl skoro hotový, když Rovenský znovu onemocněl. Podle životopisu uloženého v Národním filmovém archivu podstoupil operaci kýly a při zotavování dostal zápal plic. Dne 5. listopadu 1937 zemřel doma v pražské Krči ve věku pouhých třiačtyřiceti letech.
Poslední scény za něj dotočil Jan Sviták, který je proto uveden i u režie. Do kin Avion a Metro v Praze se film dostal 3. prosince 1937, tedy jen čtyři týdny po Rovenského smrti.
Diváci chválí příběh i Marii Glázrovou
Na ČSFD má starší Hlídač hodnocení 72 procent, na Kinoboxu 64 procent. Podíváte-li se také na komentáře, najdete vedle pochval i výhrady ke způsobu hraní.
Uživatelka avenis na Kinoboxu označuje herecké projevy za teatrální, zároveň ale oceňuje Marii Glázrovou. Líbí se jí, jak Anna vysvětluje své manželské zakolísání. Důvody jejího chování jí připadají pochopitelné i s odstupem tolika let. Uživatel martin-mickey-stusak zase vyzdvihuje psychologický příběh a způsob, jakým ukazuje bezohlednost lidí vůči hlídači.
Uživatel Disk na ČSFD pak porovnává dvě verze filmu a vysvětluje, že tato je opravdu povedená:
„Překvapivě stále nadčasový snímek, který by si zasloužil pořádnou rekonstrukci (vysílaná kopie je v absolutně strašném stavu). Nejnovější Renčovu verzi neznám, ale původní filmová adaptace v režii Josefa Rovenského překvapuje silnými hereckými výkony (Marie Glázrová je tu fantastická) a atmosféra by se tu taky dala krájet.“
Pokud tedy znáte pouze zpracování Filipa Renče z roku 2008, pusťte si i tuto starou verzi, ať můžete porovnat, která se líbí více vám. V tom novém Doušu hraje Karel Roden, zatímco v původním filmu uvidíte Jaroslava Průchu. Mezi oběma verzemi uplynulo jednasedmdesát let. Při příštím hledání filmu v programu se proto podívejte i na rok výroby, ať víte, který Hlídač vás čeká.
Znáte film? A jakou verzi byste doporučili divákům, kteří snímek neviděli?
Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, imdb.com
