Babiš znovu otevřel téma televizních poplatků. Slíbil, že je vláda zruší, ale „nejdřív chce řešit jiné věci“

Televizní poplatky jsou v posledních měsících asi nejpropíranějším tématem kolem České televize a rozhlasu. Vláda Andreje Babiše už nějaký ten pátek slibuje jejich zrušení, jenže zatímco politici vidí úlevu pro domácnosti, veřejnoprávní média stojí před otázkou, kde vůbec vezmou peníze na provoz. Premiér tentokrát znovu vysvětlil, kdy a jestli vůbec poplatky skončí.

O poplatcích se debatovalo na schůzi Poslanecké sněmovny.

Poplatky se po dlouhých letech zvýšily

Babiš znovu otevřel téma televizních poplatků. Slíbil, že je vláda zruší, ale „nejdřív chce řešit jiné věci“. Koncesionářské poplatky za služby České televize a Českého rozhlasu jsou dlouhodobě žhavým tématem. Část lidí je bere jako zásadní součást financování veřejnoprávních médií, jiní v nich vidí zbytečný výdaj, který zatěžuje domácnosti. Názory politiků se také různí podle toho, za jakou stranu zrovna kopou.

Největší zlom v celé kauze přišel asi loni, kdy začala platit takzvaná velká mediální novela. Poplatek za televizi se zvýšil na 150 korun a za rozhlas na 55 korun měsíčně. Na první pohled pár drobných, ale pro domácnost je to nárůst ze 180 na 205 korun, což se v ročním součtu vyšplhá na 2 460 korun, a to už je pro někoho dost peněz.

Bylo to přitom první zvýšení poplatku po 17 letech, ale doba se mění a je s podivem, že to nepřišlo dříve. S novelou přišly i další změny, například se upravila definice přijímače. To znamená, že jakmile máte doma cokoli, co dokáže přijímat signál, máte povinnost poplatek platit a nezáleží na tom, jestli rádio posloucháte, nebo ne.

Změny byly reakcí na nové způsoby poslechu, protože lidé častěji využívají chytré telefony a internet. Jenže zatímco jedna část politiků poplatky zvýšila, druhá strana teď prosazuje jejich úplné zrušení. A tím vznikl další spor, který se týká jak našich peněženek, tak budoucnosti veřejnoprávních médií.

Zrušení poplatků jako předvolební slib

Nejvíce se o zrušení rozhlasových a televizních poplatků začalo mluvit v souvislosti se vznikající koalicí ANO, SPD a Motoristů. Všichni představitelé mluvili o tom, jak velká úleva to bude pro domácnosti i firmy. Zároveň všechny ubezpečili, že Česká televize ani Český rozhlas rozhodně nezaniknou. To ale samozřejmě vyvolalo otázku, kde se vezmou peníze na financování, když se poplatky zruší?

Jednou z hlavních možností byl státní rozpočet. V tom případě by se peníze na chod médií přidělovaly ze státní kasy místo z měsíčních příspěvků. Pro domácnosti by to sice znamenalo snížení nákladů, pro televizi a rozhlas ale ne.

Letos v lednu se strany dohodly, že se poplatky zruší a nový systém by měl podle nich začít platit už od začátku roku 2027. Lidé se zprávu dozvěděli od České televize, ale žádné další podrobnosti se ven nedostaly. Už tehdy bylo jasné, že to nebude taková hračka, protože se bude muset upravit zákon a nastavit rozpočet.

Média hrají o miliardy korun

Pro Českou televizi i Český rozhlas je to obrovská změna. Placení poplatků sice skončí, ale náklady na provoz zůstávají, protože média musí platit zaměstnance, pořady, zázemí, zajišťovat aktuální zpravodajství a spoustu dalších věcí. Podle ministra kultury Oty Klempíře by měla ze státního rozpočtu Česká televize získat 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun.

Obě média ale už teď upozorňují, že tyto částky jsou dost osekané oproti tomu, co letos očekávají z poplatků. Vláda ale argumentuje tím, že je potřeba efektivněji hospodařit a že jsou i další způsoby jejich financování. Kritici ale tvrdí, že omezení příjmů bude znamenat méně vlastní tvorby, změny ve vysílání a výrazné škrty mezi zaměstnanci. Na stole je také otázka nezávislosti, protože financování ze státní kasy by mohlo způsobit větší tlak ze strany státu.

Důležité je nastavení pravidel

Zajímavý pohled na věc dává i mediální odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Jirák, který vysvětlil, že samotné poplatky ještě nezaručují nezávislost. V rozhovoru uvedl:

„Není však podstatné, zda financování pochází ze specifického poplatku, nebo ze státního rozpočtu. Důležité je, zda existují jasná pravidla pro to, jakým způsobem se tak děje.“

Jirák dodal, že propojení veřejnoprávních médií s politikou tady bylo vždycky, jen je důležité ho neposilovat. Není tak důležité, jestli domácnost ušetří 205 korun měsíčně, ale jestli budou nastavena jasná pravidla financování.

Kdy dojde ke změně, se neví

Vláda letos připravila konkrétní kroky, přičemž v červnu schválila návrh zákona na zrušení koncesionářských poplatků a předala ho Poslanecké sněmovně, kde se o něm horlivě debatovalo. Svou troškou do mlýna přispělo hned několik politiků a na premiérovi nenechali nit suchou.

Nejprve se opozice pustila do premiéra Andreje Babiše, a kromě jiného přišla řeč právě na televizní a rozhlasové poplatky. Přestože v předvolební kampani jejich zrušení slíbil, teď dal jasně najevo, že vláda má jiné priority. Neznamená to, že by na to nedošla řada, ale nebude to hned. Babiš v debatě uvedl:

„My naše sliby plníme. Ano, i ty poplatky, i s těmi poplatky přijdeme, ale my chceme nejdřív prosadit věci v prospěch lepšího života našich spoluobčanů.“

Jeho slova tak potvrzují, že na zrušení poplatků dojde, jen není úplně jisté, zda to opravdu bude už začátkem příštího roku. Do té doby ale povinnost lidem zůstává. Jak to nakonec celé dopadne, ukáže čas a jestli se to nějak promítne do fungování České televize a Českého rozhlasu, to ví Bůh. Zatěžuje vás placení koncesionářských poplatků?

Zdroje: psp.cz, english.radio.cz, ct24.ceskatelevize.cz, mk.gov.cz