Češi si předělávají pronajaté byty podle svého. Kvůli zdánlivě nevinné úpravě jim ale hrozí okamžitá výpověď z nájmu
Nájemní byt není pouze místem, kde se přespává. Je to útočiště pro rodinu, místo, kde vyrůstají děti. Zkrátka domov. A ten si chce každý přizpůsobit k obrazu svému. A tak se vrtá a maluje, mění baterie nebo dokonce celé kuchyňské linky.
Mnozí nájemníci přitom neváhají investovat desetitisíce korun do bytu, který jim vlastně nikdy nebude patřit. Co však jeden považuje za zkrášlení a zlepšení bydlení, může druhý vnímat jako nepovolený zásah do svého majetku. Tím druhým je samozřejmě majitel bytu. Ten může mít o podobě své nemovitosti jiné představy a nájemníkovi může kvůli zdánlivě nevinné úpravě hrozit okamžitá výpověď z nájmu.
Když se z nájemníka stane bytový architekt
Kdo někdy bydlel v pronájmu, možná to zná. Kuchyň pamatuje sedmdesátky a okna i dveře profukují tak, že by se člověk mohl z fleku přihlásit do soutěže o největší spotřebu teplých ponožek a vypitého rumu. A tak lidé touží v nájemních bytech změnit kdeco. Majitel se totiž do investic příliš nehrne. Nemovitost mu má vydělávat, nikoli vysávat peněženku.

Tak nájemníka napadne, že si poradí sám. Koupí nové obklady, přivleče řemeslníka, vanu vymění za sprchový kout, anebo rovnou pořídí novou kuchyň. Přece tam bydlí a úpravy hradí ze svého. „Vždyť jsem byt zhodnotil,“ hájí se často.
Co by se mohlo pokazit?
Třeba úplně všechno. Stačí, když se z dobře míněného vylepšování vyklube zásah do cizího majetku, se kterým vlastník nesouhlasil. Pak se tento bohulibý záměr může rychle změnit v noční můru. Nájemník se může dovědět, že investoval desetitisíce do bytu, v němž možná nebude smět dál bydlet. Ani peníze vložené z vlastní kapsy nedávají nikomu právo rozhodovat o majetku někoho jiného. Natož do něj jakkoli zasahovat.
Nepovolené úpravy mohou skončit dost neslavně: třeba požadavkem na návrat do původního stavu, pokutou a v závažných případech dokonce výpovědí z nájmu. Pak by nájemník neměl ani své peníze, ani střechu nad hlavou.
Pozor na rozdíl mezi opravou a renovací
Zvlášť opatrní by nájemníci měli být u zásahů do rozvodů vody a elektřiny, změn dispozice bytu, výměny oken nebo rekonstrukce bytového jádra. To už není jen otázka vkusu, jako když si člověk pověsí moderní roletu místo květované záclony. Takové práce by mohly ovlivnit technický stav nemovitosti i její další využívání.
Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňuje, že:
„Nájemce nesmí provádět změny bytu bez souhlasu pronajímatele. Zákon sice umožňuje běžnou údržbu a drobné opravy, ale jakmile se zasahuje do vybavení, dispozic nebo technických rozvodů, má mít nájemník ve vlastním zájmu písemný souhlas vlastníka.“
Některé spory končí u Nejvyššího soudu
Že nejde jen o strašení na papíře, ukazuje případ, kterým se zabýval Nejvyšší soud:
Nájemnice družstevního bytu změnila vedení vody do kuchyně. Místo původního přívodu využila rozvod určený pro koupelnu a toaletu a potrubí vedla podlahou. S družstvem se na takové změně nedohodla. Spor se táhl několik let. Odvolací soud nakonec nařídil, aby nájemnice nepovolené úpravy na vlastní náklady odstranila. Její dovolání Nejvyšší soud zamítl a rozhodnutí potvrdil.
Jindy řešil Nejvyšší soud případ nájemců, kteří bez souhlasu vlastníků provedli rozsáhlé stavební úpravy a změnili dispozici bytu z 2+1 na 3+1. Majitelé následně požadovali odstranění nepovolených stavebních úprav a uvedení bytu do původního stavu. Nejvyšší soud jim dal za pravdu a potvrdil, že pronajímatel je oprávněn požadovat odstranění změn provedených bez jeho souhlasu.
Okamžitá výpověď? Ne za každou cenu
Za každou nepovolenou úpravu ještě nemusí nájemník balit kufry. Zákon rozlišuje závažnost porušení povinností:
„Pokud nájemník provede změny bez souhlasu, může pronajímatel požadovat návrat do původního stavu. Jestliže nájemník takový požadavek nesplní, může to mít následek v podobě výpovědi bez výpovědní doby.“
Jinými slovy, přivrtání obrázku a zásah do rozvodů vody není totéž. Kdyby majitel hrozil vystěhováním kvůli každému drobnému zásahu, neznamená to ještě, že je v právu. Výpověď musí splňovat zákonné podmínky.
Pokud si však nejste při úpravách v cizím bytě jistí, raději se zeptejte. Nejprve oslovte majitele, dohodněte si rozsah prací, jejich financování i to, co se stane při skončení nájmu. Je určitě mnohem lepší nejprve zvednout telefon a teprve potom vytahovat nářadí. Ušetříte si nervy, peníze a možná i stěhování, které jste rozhodně neměli v plánu.
Máte vy sami zkušenost s majitelem, který dělal problémy i kvůli maličkostem?
Zdroje: MMRGov, AsociaceSOS, ČAPNE
