Exekutor mu ve 12 letech zabavil hračky. Když začal jako dospělý pracovat, sáhl mu i na první výplatu

Dětství má být dobou her a odřených kolen, školních trampot a prvních dobrodružství. Co když se do něj ale připlete exekuce? Nejde o zápletku černé komedie ani o nepovedený vtip. Skutečně se stalo. V soupisu majetku dítěte exekutor označil i hračky. A později mu sáhl i na první výplatu.

Příběh kluka, kterému exekuce vstoupila do života dřív než první holení, ukázal pořad 168 hodin. Vytáhl na světlo případ, který by jinak tiše zapadl mezi tisícovkami spisů, složek a úředních rozhodnutí.

Dětství s nečekaným návštěvníkem

Většina dětí řeší, zda budou o velké přestávce hrát fotbal nebo se poperou kvůli spolužačce. Tento chlapec řešil exekuci, která byla vedena od jeho dvanácti let. Když se řekne exekutor, většina z nás si představí dospěláka, který nezaplatil půjčku a zamotal se do dluhů jako moucha do pavučiny. Tady to bylo jiné: zatímco spolužáci sbírali kartičky hokejistů, chlapci stát sepisoval majetek.

A příčina? Rodiče uzavřeli smlouvu na telefonní služby na synovo jméno. Účty neplatili a dluh postupně doputoval až k exekuci a přenesl se na dítě. Původní částka činila přibližně 3 200 korun. Jenže z malého dluhu se časem stal mnohem větší problém – podobal se sněhové kouli, kterou pustíte ze svahu.

Jednoho dne byl tedy exekutor v bytě, aby sepsal majetek tohoto dítěte. Mezi označenými věcmi byla i chlapcova oblíbená modelová lokomotiva za 150 korun. Hračky sice nakonec nikdo neodnesl, ale už samotná situace působí absurdně. Když se řekne nebezpečný dlužník, většině lidí se nevybaví školák sedící v dětském pokoji mezi vláčky.

Dospělost a první výplata

Člověk by čekal, že tím celý příběh skončil. Nestalo se. Roky běžely, chlapec vyrostl a nastoupil do práce. A těšil se na první výplatu. A ejhle, místo radosti nestačil valit oči. Do účtárny totiž dorazil exekuční příkaz a sáhl mu na první výplatu. Tento mladík vstoupil do dospělosti rovnou se srážkami ze mzdy. Podle advokátky Kristýny Dolejšové Kabelové však takový postup nebyl v souladu se zákonem:

„Od července 2021 platí pravidla, která v případě dětských dluhů výrazně omezují možnosti jejich vymáhání.“

Zjednodušeně řečeno, dluh vzniklý v dětství neměl být vymáhán z majetku nabytého až po dosažení plnoletosti. Navíc smlouvu za dítě uzavřeli rodiče. Jenže úřední soukolí se točilo dál…

Sedmnáct tisíc za trochu klidu

Strach bývá někdy silnější než přesvědčení, že má člověk pravdu. Mladík se obával, jaké následky by mohla exekuce způsobit v budoucnu. Třeba při žádosti o hypotéku. Aby měl klid, zaplatil tedy něco kolem 17 tisíc korun. Přitom šlo o dluh, který nevytvořil vlastním rozhodnutím. Ve dvanácti letech si děti vybírají spíš příchuť zmrzliny než telekomunikační služby.

Když pomůže televizní kamera

Změna přišla až ve chvíli, kdy se o případ začala zajímat média. Zatímco exekutor Lukáš Jícha na dotazy redaktorky vůbec nereagoval, společnost O2 se jako původní věřitel ozvala hned po odvysílání reportáže. Uvedla, že došlo k pochybení a že exekuce neměla pokračovat. Přitom ještě několik měsíců předtím se zastavením řízení nesouhlasila.

Po další reportáži nakonec požádala o okamžité ukončení exekuce a mladík měl dostat své peníze zpět. Nakonec tedy zvítězil zákon a zdravý rozum. Jen si dal pořádně načas. Ovšem nebýt televizních kamer…

Úřední razítko vs. zdravý rozum

Česká televize v pořadu neukázala jen osud jednoho mladého člověka. Otevřela tím i otázku, jak velký může být rozdíl mezi tím, co říká zákon, a tím, co se skutečně děje v praxi. A zároveň připomíná, proč jsou důležití novináři, kteří se nespokojí s prvním vysvětlením. Bez jejich otázek by tento příběh nejspíš zůstal někde hluboko v archivu. A modelová lokomotiva za 150 korun by se stala hračkou, v níž systém spatřoval majetek vhodný k exekuci.

Vy jste se někdy setkali s nesprávně nebo nespravedlivě řešeným případem?

Zdroje: ČT24ČeskáTelevize, CentrálníRegistrDlužníků, ČlověkVTísni