Každý 10. český důchodce má méně než 16 000 Kč měsíčně. Statistiky ČSSZ ukázaly, proč se některým žije tak těžko

Někteří senioři si mohou důchod užívat relativně v klidu, jiní obracejí každou korunu a přemýšlejí, jestli si i příští měsíc budou moct dovolit zaplatit všechno potřebné. Statistiky ČSSZ ukázaly, že stáří rozhodně nemá pro každého stejnou finanční podobu. Seniorský pár to má ještě dobré: na jedny náklady na bydlení má dva příjmy.

Horší je to u jednotlivců. Ti se musí vejít se všemi výdaji třeba i do podprůměrného důchodu. A některým z nich se žije těžko. Často jim nezbývá nic jiného než sociální dávky, anebo i v pokročilém věku nadále pracovat. Pokud práce člověka baví a zdraví mu to dovolí, proč ne? Horší je, když nemá na výběr. Když místo odpočinku po letech práce znovu nastavuje na ráno budík, protože samotná penze nestačí ani na běžné výdaje.

Ve dvou se to lépe táhne. I v důchodu

Když se řekne důchodce, představíme si člověka, který už má pracovní povinnosti za sebou a konečně může trochu zvolnit. Jenže zatímco někdo si ráno uvaří kávu a přemýšlí, kam vyrazí na výlet, jiný si nad složenkami procvičuje počty. A to bez kalkulačky, protože i ta něco stojí.

Některým seniorům se žije docela dobře. Zvlášť když jsou na domácnost dva příjmy. Dva důchody, jeden byt, jedna lednice a jeden účet za elektřinu. To už se rozpočet skládá přece jen snáz, než když člověk na stáří zůstal sám.

S jedním důchodem se musí umět kouzlit

Statistická ročenka České správy sociálního zabezpečení za rok 2025 ukázala, že každý 10. český důchodce má méně než 16 tisíc měsíčně. Vezměme si tedy seniorku s příjmem 15 tisíc korun. Zaplatí bydlení, energie, telefon, nakoupí jídlo. A kde je drogerie, nové zimní boty, léky, oprava rozbité pračky nebo nedoplatek za topení? V tu chvíli se z důchodu stává účetní rébus. Některé výdaje člověk sice může škrtnout, ale nájem ani elektřinu neukecáte.

Ačkoli průměrný důchod vypadá na papíře jako docela baculaté číslo, nevypovídá o tom, jak se žije člověku na spodním konci tabulky. Když se sejdou tři s různými příjmy, přičemž jeden má 30 tisíc, druhý 20 tisíc a třetí deset, v průměru připadá na každého 20 tisíc. Jenže kdo z vás by chtěl být tím třetím?

Kdo nepracoval, má smůlu…

Proč mají někteří lidé tak nízký důchod? Jednoduchá odpověď neexistuje. Výše penze závisí na délce důchodového pojištění a na výdělcích, ze kterých se odvádělo pojistné. Roli hrají také některé náhradní doby pojištění. Od sametové revoluce už nemáme povinnost pracovat jako v minulém režimu. Někdo se tedy rozhodl pracovat jen příležitostně, někdo měl dlouhé mezery v pojištění. Také se ale stávalo, že člověk pracoval za nízkou mzdu, staral se o rodinu nebo pečoval o nemocného příbuzného.

Neznáme životní příběhy všech lidí, kteří dnes pobírají nízkou penzi. A bylo by příliš snadné prohlásit, že si za to mohou sami. Stejně nespravedlivé by však bylo tvrdit, že každý nízký důchod je výsledkem nějaké životní smůly.

Názory na výši důchodů jsou na Redditu různé:

„Prarodiče dohromady mají kolem 50 tisíc. Vlastní 3+1 a děda občas vypustí, jak má málo. Já musím se stejnou částkou utáhnout hypotéku, ženu a dvě děti. A vyžiju s tím v pohodě.“

„Babča je sama a má 15 tisíc. Není to moc, ale nestěžuje si a vyžije v pohodě. Dokonce i ušetří…“

Každý z nás má za sebou jinou cestu. Někdo pracoval celý život, jiný měl delší přestávky. Někdo podnikal a platil nízké zálohy na pojištění. Teprve později zjistil, že šetřil na vlastní budoucnosti. Stále kolem sebe slyšíme, jak je náš stát zadlužený a že na nic nejsou peníze. Selský rozum napovídá, že kdyby pracovalo co nejvíc zdravých lidí, bylo by alespoň na důchody nejspíš peněz dost. Ekonomicky je to možná příliš zjednodušené, ale jako úvaha snad dobré…

Vy, kteří jste už v důchodu, jste s jeho výší spokojeni? A pro mladou generaci: spoříte si na důchod už nyní?

Zdroje: ČSSZ, Reddit, Peníze