Einsteinův nejbližší přítel pocházel z Brna. Česká televize 27. října odhalí jeho mimořádný i tragický osud

Snad nejslavnějšího vědce všech dob, Alberta Einsteina, netřeba dlouze představovat. Málokdo ale ví, že jeden z jeho nejbližších přátel dosáhl v oblasti fyziky a matematiky podobného významu. Jméno tohohle brněnského rodáka přitom většině lidí nic neřekne. Jeho mimořádný i tragický osud odhalí 27. října dokument České televize.

Za výrazné osobnosti na poli vědy obvykle mluví jejich objevy. Získávají ocenění, dávají základy dosud nepoznaným oblastem a zdá se, že žijí uzavřeně ve světě svých teorií. Každý z vědců, vynálezců a objevitelů ale na pozadí své práce prožívá život zcela obyčejný. Někdy i nezvykle těžký a tragický. O tom se ale obvykle nemluví.

Brno, město významných osobností

Brno se může pochlubit celou řadou významných osobností. Působil zde třeba zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, narodili se tu spisovatelé Milan Kundera a Bohumil Hrabal nebo světoznámý architekt Adolf Loos. V Brně se narodil také jeden z nejvýznamnějších matematiků 20. století.

Už jako malý projevoval zájem o okolní svět. Ve škole patřil mezi premianty a po maturitě na gymnáziu ho přijali na Vídeňskou univerzitu. Původně se věnoval fyzice, postupně ho ale zlákala matematika a matematická logika. V roce 1930 absolvoval s doktorátem a už o rok později publikoval první práci, která zásadně změnila dosavadní pohled na možnosti matematického dokazování. Kromě toho se věnoval i filozofii.

Matematika a filozofie sice mohou působit jako „každý pes, jiná ves,“ v jeho práci se ale doplňovaly. Zajímal se o to, jak zjistit, co je pravda. A jestli se každá pravda dá dokázat. Odpovědi na podobné otázky hledal právě pomocí matematiky. Nakonec zjistil, že i matematika má své hranice a že existují tvrzení, která jsou pravdivá, ale pomocí pravidel daného systému je nelze dokázat. Jeho věty o neúplnosti zveřejněné v roce 1931 patří dodnes k zásadním objevům matematické logiky a ovlivnily také základy informatiky. Ukázaly, že ani matematika nedokáže dokázat úplně všechno.

Trable na pozadí geniality

Kurt Gödel se narodil 28. dubna 1906 v Brně, letos tak uplynulo 120 let od jeho narození. Ve vědeckém světě platí za jednoho z nejvýznamnějších matematiků minulého století, jeho jméno ale zastínili jiní velikáni, jako Stephen Hawking nebo Albert Einstein. S tím se Gödel osobně seznámil v roce 1933 v americkém Princetonu na Institutu pro pokročilá studia. Jejich vztah přerostl v hlubší přátelství až během čtyřicátých let. Nevadil jim ani téměř třicetiletý věkový rozdíl a fakt, že jejich povahy nemohly být rozdílnější.

Einstein byl známý svým smyslem pro humor a náklonností ke společenskému životu. Gödel byl prý jeho pravým opakem, tichý vážný muž, někdy až příliš samotářský. Trápily jej problémy, o kterých příliš nemluvil. Od mládí trpěl úzkostmi a až přehnaným strachem o vlastní zdraví. Později se k výčtu psychických poruch přidala i paranoia a přesvědčení, že se jej někdo pokouší otrávit.

Velkou oporou v těžkých chvílích mu byla o sedm let starší manželka Adele. Seznámili se ještě ve Vídni a po svatbě v roce 1938 odešli do Spojených států. Adele mu pomáhala zvládat obavy. Když se u něj například rozvinul strach z otráveného jídla, ochutnávala jako první, aby ho přesvědčila, že je bezpečné. Situace se zhoršila, když Adele onemocněla a nemohla se dál o svého manžela starat. Gödel odmítal jíst, jeho tělesná hmotnost klesala a na následky nedostatečného příjmu potravy nakonec 14. ledna 1978 zemřel. Adele jej nakonec přežila o tři roky.

Kurta Gödela připomene dokument České televize

Osud Kurta Gödela udivuje dodnes. Na Redditu se v srpnu letošního roku objevila společná fotka Gödela s Einsteinem z roku 1954. „Pouhý rok před Einsteinovou smrtí,“ poznamenal jeden z diskutujících. V diskuzi se také rozebíraly psychické problémy Gödela a okolnosti jeho úmrtí. Život brněnského rodáka nyní přiblíží Česká televize v dokumentu Kurt Gödel – logik proti šílenství. Režisér Jan Mudra se zaměřil nejen na vědcovy objevy, ale i na osobní život a dobu, která jej poznamenala.

Dokument vznikl v brněnském studiu České televize ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno a Slezskou univerzitou v Opavě. Jan Mudra v něm využil dosud nepublikované materiály z Gödelova osobního archivu. Vedle jeho vědecké kariéry se věnuje i psychickým problémům, které nakonec přispěly k jeho tragické smrti. Brněnská Česká televize má na svém kontě i řadu dalších televizních projektů věnovaných skutečným historickým událostem regionu. Dokument Kurt Gödel – logik proti šílenství odvysílá ČT2 v úterý 27. října 2026 ve 21:40. Ve stejný den uvede Česká televize také novou dokumentární sérii Provedu! Cena za svobodu, která diváky zavede na přísně střeženou vojenskou základnu v Litvě.

Věděli jste, že jeden z nejbližších přátel Alberta Einsteina pocházel z Brna?

Zdroje: Reddit, Česká televize, Institut for Advanced Study, Universität Wien, Stanford Encyclopedia of Philosophy, 100+1