Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii

Díky platformě Netflix se čeští filmový fanoušci dočkali dalšího skvostného životopisného snímku. Na sedm Oscarů nominované americké drama „Maestro“ natočil Bradley Cooper a zároveň v něm hraje hlavní roli.

-reklama-


Náročný, dlouho připravovaný projekt, produkovali Martin Scorsese a Steven Spielberg a není od věci připomenout, že oba měli tento snímek původně režírovat. Nakonec však byla režie svěřena Cooperovi, finální rozhodnutí do značné míry ovlivnil úspěch jeho filmu „Zrodila se hvězda „i fakt, že je vystudovaným dirigentem.

Způsob, jakým se převtělil do fenomenálního amerického dirigenta a skladatele Leonarda Bernsteina, je skutečně ohromující. V charismatického, energického a neposlední řadě komplikovaného génia se pomocí maskérů a především svého hereckého i dirigentského talentu, proměnil tak dokonale, že vyvolává dojem Bernsteinovy reinkarnace. 

Ikonická scéna

Lze navíc předpokládat, že téměř desetiminutová scéna, při níž Bradley Cooper coby Leonard Bernstein diriguje Mahlerovu „Druhou symfonii“, vstoupí do dějin kinematografie jako jedna z těch ikonických. Mimochodem, natáčela se tři dny společně s vynikajícími Londýnskými symfoniky (s nimiž Bernstein tuto nádhernou symfonii skutečně nastudoval) a členové orchestru se shodují, že to, co Bradley Cooper předvedl, je velmi věrohodné.

Ostatně, velmi pečlivě se připravoval pod dohledem odborníků, ale hlídal si skutečně každý detail. Díky tomu třeba také členové orchestru prošli „retro“ proměnou, aby vypadali co nejvíce autenticky. Jen někteří si postěžovali si, že v katedrále, kde tuto scénu natáčeli, byla příšerná zima. Výsledek ovšem stojí za to.

Jen průměr?

Nemohu si proto odpustit překvapení nad tím, jak tento vynikající snímek, nominovaný na nejprestižnější filmové pocty a oceňovaný renomovanými médii, rozcupovali čeští kritici a diváci. Nejspíše proto, že o Leonardu Bernsteinovi téměř nic neví, nikdy ho neviděli a zřejmě ani tento film nesledovali pořádně. Jenom tak by například mohli napsat, že se do něj barva vrací až na konci, když barevná je celá jeho druhá polovina.

Nepochopitelné je také zklamání, že jsou některé scény, věnované Bernsteinovu manželství, nesrozumitelné. Naopak, pozorný divák je velmi dobře „rozklíčuje“ a ocení, že je umělcova bisexualita a rozpolcenost naznačena velmi decentně. Nevyvolává tak, jako některé jiné filmy odpor a znechucení, ale naopak empatie, že někdo může milovat svoji ženu (hraje ji rovněž vynikající Carey Mulligan) a zároveň i jinou bytost.

Jen těžko lze uvěřit tomu, že tuzemské publikum tento skutečně mistrovský opus ocenilo průměrným počtem bodů či procent, jako kdejakou tristní českou komedii. Na CSFD získala 61% a na Kinoboxu jen 55%.

Óda na radost

Leonard Bernstein zanechal nezapomenutelné stopy také u nás. Poprvé zde svoje dirigentské umění předvedl v roce 1946 a 1947 na prvních ročnících festivalu „Pražské jaro“, poté ovšem odmítl v zemi, kde vládl komunistický režim, vystupovat. A vrátil se až po roce 1989, kdy ho do Prahy pozval zakladatel tohoto festivalu Rafael Kubelík. Dirigoval Českou filharmonii, která uvedla nádhernou Beethovenovu „Ódu na radost“. Krátce na to Leonard Bernstein ve věku 72 let zemřel.

Zdroje: Netflix, Festival.cz, ČSFD.cz, Maestro – Kinobox.cz

-reklama-