Dnes večer na ČT2: Legendární komedie „Četník se žení“ z roku 1968 opět rozesměje Česko
Česká televize dnes večer vsadí na francouzskou jistotu. Do programu se vrací komedie z roku 1968, kterou, i když jsem ji viděla nejméně 10x, si stejně pustím znovu, a to stejně jako tisíce dalších fanoušků starých francouzských komedií.
Možná je to dobou, možná hereckým šarmem a možná to ti Francouzi prostě umí. Jejich komedie jsou i dnes pokladem filmové tvorby a umí spolehlivě pobavit další a další generace diváků. A tahle je mezi nimi opravdovým skvostem, na kterém vyrostly celé generace Čechů.
Legenda francouzských komedií
Ve filmovém rybníčku komediální geniality za mě nejvíc rezonuje jedno jméno: Louis de Funès. Jeho nevšední komický talent byl objeven až v jeho padesáti letech a díky němu se prakticky okamžitě stal naprostou ikonou komediálního žánru. Stačilo, aby se na obrazovce objevil se svým typickým rozčilením, začal máchat rukama, zvyšovat hlas, dělat své nezaměnitelné grimasy a bylo jasné, že bude veselo. Právě jeho filmy navíc patří k těm, které se u nás dědily tak trochu z generace na generaci. Naši rodiče je pouštěli nám a my je zase ukazujeme svým dětem, protože tento humor prostě nestárne.

Jedna z nejslavnějších rolí Louise de Funèse
Ono zmíněné proslavení přišlo s filmem, který odstartoval jednu z nejslavnějších francouzských sérií – Četník ze Saint-Tropez. Funès se v něm objevil jako četník Cruchot, horlivý strážce zákona, který dokáže být nesnesitelně přísný vůči podřízeným, vlastní rodině a obyčejným lidem, ale jakmile se objeví jeho nadřízený, jeho sebevědomí se rázem vypaří.
Právě tento kontrast fungoval dokonale. První film měl takový úspěch, že to u jednoho dobrodružství samozřejmě nezůstalo. Po obrovském úspěchu prvního dílu následoval Četník v New Yorku a v roce 1968 přišel třetí díl, Četník se žení. Celkem nakonec vzniklo šest četnických filmů a poslední, Četník a četnice, měl premiéru v roce 1982. A právě třetí díl ukázal Cruchota trochu jinak. Muž, který má obvykle plnou hlavu předpisů, zákazů a pokut, totiž tentokrát narazí na situaci, se kterou mu nepomůže ani uniforma. Zamiluje se.
Tentokrát bude zápletka romantická
Příběh začíná v době, kdy ve Francii začínají prázdniny a četníci ze Saint-Tropez mají plné ruce práce. Do letoviska míří davy turistů a silnice se plní řidiči, kteří si s dopravními předpisy příliš hlavu nelámou. Pro Cruchota je to téměř ideální prostředí. Konečně může kontrolovat, pronásledovat a rozdávat pokuty. V tom kolem něj prosviští automobil takovou rychlostí, že okamžitě vyráží do akce. Jenže za volantem nesedí žádný drzý mladík, kterému by mohl s chutí napařit pokutu. Řidičkou je elegantní Josépha, vdova po plukovníkovi četnictva.
Z muže, který ještě před chvílí nekompromisně hlídal každý přestupek, se stává nervózní nápadník. Do toho se přidává Cruchotova dcera Nicole, které otcova nová známost příliš nevoní. Výsledkem je přesně ten druh chaosu, který z četnických filmů tak dobře známe. Trocha romantiky, spousta nedorozumění, honičky, převleky a především Funès v situacích, ve kterých mu postupně dochází trpělivost.

Natáčení zasáhly bouřlivé události roku 1968
Asi vás to nikdy ani nenapadlo, ale vznik Četníka se žení rozhodně nebyl tak pohodový, jak působí slunné Saint-Tropez na obrazovce. Natáčení začalo v květnu 1968, tedy přesně v době, kdy Francií zmítaly obrovské studentské protesty a stávky. Postupně se k nim přidaly miliony zaměstnanců a zastavovat se začaly továrny, doprava i filmové produkce. Tvůrci Četníka původně věřili, že dalekého Saint-Tropez se nepokoje příliš nedotknou. Jenže se spletli. Ke stávce se přidala i část štábu a natáčení se nakonec na chvíli úplně zastavilo.
Dnes večer na České televizi
Dnes večer raději nikam nechoďte, ČT2 odvysílá snímek Četník se žení 17. srpna od 20:00. A pokud by vám to nestačilo, hned po něm následuje další klasika, americká kriminální komedie Gambit se Shirley MacLaineovou a Michaelem Cainem. Pokud patříte mezi milovníky starých filmů, o pondělním večeru máte rozhodnuto.
Já u obrazovky chybět nebudu. Co vy?
Zdroje: tv.seznam.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org
