Generální ředitel České televize se snaží na poslední chvíli zastavit zrušení koncesionářských poplatků. Bojí se o nezávislost vysílání

Koncesionářské poplatky jsou třaskavým tématem, ačkoli jsou ve srovnání s jinými pravidelnými výdaji domácností relativně nízké. Někteří lidé je považují za zbytečnou platbu za službu, kterou ani nevyužívají. Právě těm teď nahrávají vládní diskuze o zrušení koncesionářských poplatků. Generální ředitel České televize se snaží na poslední chvíli zastavit zrušení koncesionářských poplatků.

Za televizní vysílání platí jedna domácnost 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek přidává dalších 55 korun. Pro rodinný rozpočet to většinou nepředstavuje žádnou likvidační částku. Ovšem ve chvíli, kdy člověk Český rozhlas neposlouchá a Českou televizi nesleduje, může i těchto 205 korun vnímat jako nespravedlivě vynucený výdaj.

Chudárek varuje před oslabením nezávislosti médií

Vláda chce poplatky od roku 2027 zrušit a obě média financovat přímo ze státního rozpočtu. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek se nyní snaží politiky přesvědčit, aby svůj plán přehodnotili. Varuje, že připravovaná změna přinese propouštění, méně nových pořadů a může oslabit nezávislost vysílání.

Koncesionářské poplatky nejsou žádným novodobým výmyslem, naopak za sebou mají poměrně zajímavou historii. Pravidelné rozhlasové vysílání v Československu začalo 18. května 1923 a první koncese byla udělena v září téhož roku. Kdo chtěl rádio legálně poslouchat doma, musel získat koncesi. Signál ale nijak uzamčený nebyl, a tak se poslech načerno objevoval už tenkrát.

Výše poplatků bývala podstatně vyšší než dnes

Rozhlas byl zpočátku drahým luxusem, měsíční poplatek tenkrát činil 50 korun. Na konci roku 1923 měl méně než padesát koncesionářů. Radiojournal proto pořádal veřejné poslechy a poplatek postupně snižoval. Televizní poplatek přibyl v lednu 1955, a to ve výši 15 korun, což podle inflační kalkulačky odpovídá dnešním 362 korunám. Tehdejší televize navíc podléhala státu. Současnou roli získaly koncesionářské poplatky až roku 1992, kdy začaly plynout přímo Českému rozhlasu a České televizi.

Vládní návrh počítá od roku 2027 s příspěvkem 5,74 miliardy korun pro Českou televizi a 2,065 miliardy pro Český rozhlas. Letošní rozpočet ČT přitom očekává z televizních poplatků zhruba 6,7 miliardy. Generální ředitel Hynek Chudárek proto připravuje snížený rozpočet a chce o konečné podobě zákona jednat s politiky.

Nedostatek peněz může vést k oslabení vysílání

Nominální rozdíl podle aktuální podoby zákona dosahuje téměř miliardy korun. Chudárek ale tvrdí, že k započtení potřeb televize pro rok 2027 by skutečný propad činil přibližně 1,3 miliardy. ČT podle něj dokáže ubrat nejvýše 350 milionů. Na výrobu pořadů by vydala o 70 milionů méně a odložila by například připravovaný dětský seriál. O práci by navíc mohlo přijít až 130 zaměstnanců.

Spory o koncesionářské poplatky se vedou i mezi veřejností, což dokazují četné internetové diskuze. „Jednoznačně zrušit. Platit povinně za 6 kanálů jenom proto, že mám přístroj, na kterém je mohu sledovat, je naprostý nesmysl,“ napsal jeden z uživatelů Redditu.

Koncesionářské poplatky mají své příznivce

Jiný z diskutujících na Redditu upozornil, že zrušením poplatků financování nekončí. Výdaje se podle něj přesunou do státního rozpočtu, následovat mohou personální čistky a omezení výroby. „Pak bude následovat transformace na hlásnou troubu té správné propagandy,“ myslí si.

S tímto názorem souhlasí i řada dalších odpůrců rušení televizních a rozhlasových poplatků. Politici sice také rozhodují o jejich výši, nyní ale peníze míří přímo médiím. Kritici se ale obávají, že přímé napojení médií na státní rozpočet zvětší prostor pro politický tlak na jejich financování.

Vláda argumentuje potřebou úspor

Proti rušení koncesionářských poplatků stojí i Evropská vysílací unie. Ta požaduje právně závazné pojistky, které ochrání redakční a finanční nezávislost obou médií. Vláda naopak odmítá, že by je chtěla politicky ovládnout, nižší příspěvek vysvětluje potřebou úspor.

Návrh musí ještě projít Sněmovnou a Senátem a následně jej musí podepsat prezident republiky. Až do účinnosti případné změny tak domácnosti nadále platí 150 korun za televizi a 55 korun za rozhlas.

Vadí vám povinná platba za veřejnoprávní média, nebo ji považujete za přijatelnou cenu za jejich nezávislost?

Zdroje: Peníze – kalkulátor inflace, Reddit, ČT24, Historie rozhlasu, Vláda ČR, iRozhlas, Lupa, Reflex