Schytala pořádný výprask: Na nejhorší českou pohádku Saxánu se nedá koukat ani se zavřenýma očima

Představte si, že máte pohádku, kterou jste jako děti milovali. Po čtyřiceti letech konečně dostane pokračování a vy se těšíte, že znovu uvidíte své oblíbené hrdiny. Místo kouzelné nostalgie ale přijde jen zklamání. Diváci dodnes tvrdí, že vznikla jedna z nejhorších českých pohádek vůbec.

Diváci si mysleli, že jdou na pokračování klasiky. Jenže pak odcházeli z kina nebo vypínali televizi s pocitem, že viděli něco, co vlastně nikdy vidět neměli a nikdy to nemělo spatřit světlo světa.

Recenze jsou kritické, internet se shoduje, že se jedná o nejhorší českou pohádku. Na ČSFD, kde svůj názor napsaly tisíce lidí, převažuje jediné slovo, a to zklamání. Někteří dokonce tvrdí, že se na tuhle pohádku nedá dívat ani se zavřenýma očima. 

Kouzelnice, která se vrátila, ale raději neměla

Před více než čtyřiceti lety vznikl film, který se stal součástí české pohádkové mytologie. Čarodějná studentka uteče ze školy kouzel do světa lidí za láskou a zamilují si ji celé generace diváků.

Ten film se jmenuje Dívka na koštěti a dodnes patří k nejlépe hodnoceným českým pohádkám vůbec. Na ČSFD se drží na hodnocení 82 procent.

A pak, o čtyři desetiletí později, se režisér Václav Vorlíček rozhodl vrátit ke stejné postavě. Vznikl tak film s názvem Saxána a Lexikon kouzel.

Na papíře to vypadalo slibně. Vrátila se Petra Černocká v roli starší Saxány, ve filmu hrála i Jiřina Bohdalová, k tomu se přidala nová dětská hrdinka a rozpočet, který si mohl dosáhnout na stovky záběrů s triky a desítky animovaných postav. Jenže výsledek dopadl přesně opačně, než se čekalo.

Nejhůř hodnocená česká pohádka vůbec

Podívejme se nejprve na první díl, abychom to mohli dobře porovnat. Původní Saxána je hodnocena 82 procenty od více než 41 tisíců hodnotících, čímž se řadí na 883. příčku nejlépe hodnocených filmů na ČSFD.

Navazující Saxánu a Lexikon kouzel na ČSFD hodnotilo přes osm tisíc lidí a průměr se zastavil na neuvěřitelných 15 procentech, film si vede tedy nejhůře ze všech českých pohádek, jaké se kdy natočily. Na celé databázi ČSFD se jedná o 68. nejhůře hodnocený film. A recenze jsou dosti nehezké, je ale pravda, že film ohodnotili i někteří lidé, kteří jej ve skutečnosti neviděli, jen si všimli špatných recenzí, tak se k hodnocení přidali.

„Strašné zklamání a znesvěcení kultovní klasiky! Pokud máte rádi původní Saxanu, její vtip a nadhled, tak tímhle filmem ve vás umře jeden dětský sen.“ – zykami, ČSFD.cz

Kritici si nebrali servítky. Podle recenze na MovieZone byl film špatný naprosto ve všech ohledech, což bylo znát z prvních upoutávek. Filmserver.cz dal snímku hodnocení pouhých 0,5 hvězdičky z pěti. Recenzent přiznal, že se u filmu sice pobavil, ale rozhodně ne tak, jak tvůrci zamýšleli.

Trikové efekty, na kterých pracovaly desítky animátorů, diváky spíš pobavily než ohromily. Srovnávali je s počítačovou hrou z devadesátých let.

Kde se stala ta zásadní chyba

Jak se stane, že stejný režisér natočí legendu a o čtyřicet let později propadák, který se dodnes uvádí jako odstrašující příklad?

Odpověď se skrývá hlavně v jednom jméně, které u druhého dílu chybí. Scénář k Dívce na koštěti psal Vorlíček společně se scenáristou Milošem Macourkem a spisovatelkou Hermínou Frankovou. A právě Macourkův bizarní, chytrý humor dával filmu ten pravý švih.

Jenže Macourek zemřel v roce 2002, tedy devět let před dokončením pokračování. Vorlíček tak scénář dopisoval prakticky sám, bez parťáka, který uměl ze zdánlivě obyčejné scény vykřesat nezapomenutelnou hlášku. Všimli si toho i recenzenti, podle jednoho z komentářů na ČSFD chyběl scénáři nápad, a bez Macourka se tomu prý nešlo divit.

Změnilo se i cílení filmu. Zatímco původní snímek byl mířený i na náctileté a dospělé a fungoval jako chytrá společenská satira, pokračování sklouzlo k výrazně dětštější, infantilnější verzi. Takže pak zní logicky, že se film nesetkal s uznáním, když se na něj těšili primárně starší dospělí, kteří chtěli zažít nostalgii.

K tomu se ještě přidala technologie. Místo důvtipu a hereckého talentu, na kterém stála čtyřicet let stará klasika, vsadili tvůrci na počítačové triky, které ale zestárly rychleji než cokoliv jiného ve filmu.

Co za tím vším stálo

Nejsmutnější na tom celém je, že podle mnoha recenzí to vůbec nemusel být špatný film. Herecké obsazení bylo silné, příběh měl potenciál, jenže zpracování všechno pohřbilo.

Film se tak dodnes objevuje v žebříčcích nejhorších českých pohádek, často hned vedle titulů jako Řachanda nebo druhý díl Z pekla štěstí.

A jak jste na tom vy? Máte rádi původní Saxánu? A toto špatně hodnocené pokračování jste viděli?

Zdroje: csfd.cz, frekvence1.cz, aktualne.cz