Jméno z Popelky v roce 1973 „zamořilo“ české školky. Dnes by ho rodiče dali jen za trest

Kdysi platilo za jeden z nejkrásnějších dárků, jaké mohli čeští rodiče novorozené holčičce dát. Tisíce rodin po celé zemi volily totéž jméno a nějak zvlášť jim to nevadilo. 

Rok 1973 přinesl na československé obrazovky snímek, který se záhy stal národním pokladem. Režisér Václav Vorlíček natočil příběh o chytré dívce se třemi kouzelnými oříšky a ačkoliv pohádkový námět znal každý z vyprávění Boženy Němcové, teprve filmové zpracování udělalo z celé věci tak obrovský hit.

Obrovskou fanouškovskou základnu si film vybudoval nejen u nás, ale i v Německu. Na zámku Moritzburg, kde se část pohádky natáčela, je během zimy dokonce k vidění výstava kostýmů a rekvizit, kterou ročně navštíví přes 150 tisíc lidí. V roce 2000 diváci film zvolili nejoblíbenější českou pohádkou celého dvacátého století. 

Jenže tahle pohádka neproslavila jen příběh. Proslavila také jméno. Jméno, které tu hlavní roli ztvárnilo tak dokonale, že se na dlouhá léta stalo doslova synonymem české krásy a skromnosti. Herečka, jíž bylo v době natáčení pouhých devatenáct let, vstoupila na plátno jako neznámá absolventka brněnské konzervatoře a odešla z něj jako hvězda.

Kdo vlastně byla „ta Popelka“?

Mladá herečka z moravských Šlapanic u Brna pocházela z rodiny, kde se uměním žilo. Otec byl muzikant a učitel hudby, matka vyučovala na oděvní škole a po večerech hrála v místním ochotnickém souboru. Právě tam malá dívka poprvé ochutnala jeviště. 

Po absolvování brněnské konzervatoře zamířila do Prahy, kde se stala členkou Činoherního klubu. Režiséři jí následně svěřili celou řadu rolí princezen, od Malé mořské víly přes Princ a Večernice až po Třetího prince. Jenže ona nebyla jen princezna. Kdo viděl Slavnosti sněženek Jiřího Menzela nebo Vesničku mou střediskovou, ten ví, že tahle herečka uměla zahrát doslova cokoliv. 

Její výkon ve filmu Kolja jí vynesl Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon a v anketě České televize z roku 2008 ji diváci zvolili nejoblíbenější herečkou celého 20. století.

Jméno, které zamořilo české školky

Celou dobu mluvím o jménu Libuše a o herečce Libuši Šafránkové, která Popelku ztvárnila. Film z roku 1973 popularitu jména Libuše nepřinesl, on ji v jistém slova smyslu završil. Skutečný boom totiž nastal mnohem dříve, v poválečných letech, kdy české rodiny pojmenovávaly Libušemi tisíce novorozeňátek ročně. 

Podle dat Ministerstva vnitra ČR dostalo v roce 1948 jméno Libuše rovných 1 400 malých holčiček. V roce 1952 to bylo 1 245 dětí. A ještě na konci padesátých let se ročně rodilo kolem 800 až 900 Libuší. Celkem v Česku žije téměř 40 000 žen tohoto jména, přičemž věkový průměr nositelek činí 67 let. 

Tohle jméno pochází ze slovanského slova „ljub“, tedy „milá“ nebo „milovaná“, a nese v sobě odkaz na bájnou kněžnu, zakladatelku přemyslovské dynastie, věštkyni, která předpověděla slávu Prahy. Bedřich Smetana po ní pojmenoval národní operu, Alois Jirásek ji zvěčnil ve Starých pověstech českých a pro generace Čechů bylo dát dceři jméno Libuše projevem vlastenectví a hrdosti. 

Proč se za něj dnes stydí?

V posledních letech se ročně rodí pouhých dvacet až třicet Libuší, protože nám jméno přijde zastaralé. Podobný osud ostatně potkal celou řadu kdysi populárních jmen. Ať už je to Božena, Jaroslava, Ludmila, Vlasta nebo Miloslava. Co bylo trendy za první republiky, znělo „normálně“ za socialismu, tak dnes už působí archaicky. 

Právě díky Libuši Šafránkové zní tohle jméno pro většinu Čechů pořád krásně, akorát ne pro novopečené rodiče. Je to jméno, které si spojujeme s konkrétní tváří, s tím milým úsměvem a možná i se scénou, v níž Popelka hází oříšek a mění se ze služky v oslnivou krásku. 

Šafránková své jméno tak skvěle prezentovala, že ho dnes prakticky nikdo nedokáže vyslovit, aniž by mu před očima nenaskočila její tvář. Právě proto je pro většinu dnešních rodičů jako za trest. Nikdo přece nechce, aby se při oslovení vlastního dítěte vybavil okamžitě někdo jiný. Máte ve svém okolí nějakou Libuši i vy? 

Zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, nasejmena.cz, krestnijmeno.prijmeni.cz