Kdysi sem mířily tisíce lidí. Dnes z oblíbené české destinace zůstalo jen torzo a lidé mají zlomené srdce
Jsou stavení, která se proslavila víc než nejeden herec. Postačí jim k tomu pár minut ve filmu a fanoušci se za nimi pak trmácejí klidně přes půl Česka. Tahle konkrétní lokace patřila ke skutečným hvězdám a kdysi ji znal kdekdo.
Místa spojená se známými filmy a seriály patří dlouhodobě mezi oblíbené turistické cíle. Mnoho lidí se chce podívat tam, kde se natáčely jejich oblíbené scény, a na vlastní oči vidět prostředí, které znají z obrazovky.

Dobře je to vidět například v jihočeských Hošticích, kam fanoušci trilogie Slunce, seno jezdí dodnes. Ne každé filmové místo však dokázalo popularitu proměnit ve výhodu.
Tady vyrůstal mlynářův syn Petr
V tomto případě mluvím o Máchalově mlýně v droboučké vsi Střehom v Českém ráji, který se otiskl do milované vánoční pohádky S čerty nejsou žerty z roku 1984. Zrovna v téhle roubence u rybníka Komorník trávil dětství poctivý mlynářský synek Petr Máchal, kterého ztvárnil Vladimír Dlouhý.
Režisér Hynek Bočan tu zachytil scény, které umí odříkat skoro každý, od hrabivé macechy Doroty až po čerta v podání tehdy ještě mladičkého Ondřeje Vetchého. Že nešlo o žádnou lacinou záležitost, dokládá suma kolem 7,2 milionu korun, na osmdesátky takřka závratná.
Diváci na Redditu označili mlýn za jedno z nejkrásnějších filmových míst v Česku. Není těžké pochopit proč. Kombinace vodního toku, starého dřevěného stavení a pískovcových skal vytváří prostředí, které jako by bylo stvořené pro pohádky.

Mlýn se navíc objevil i v dalších filmech a seriálech a během let se zde vystřídala řada známých herců včetně Vladimíra Menšíka.
Mlýn, který pamatuje pět století
Filmové publikum si mlýn spojuje především s pohádkami, jeho historie ale sahá mnohem dál. Podle dochovaných záznamů existoval už v roce 1516. Během staletí vystřídal řadu historických období a od 18. století patřil rodině Opočenských, která ho vlastnila po generace.
Obilí se tu drtilo až do roku 1953, kdy přišel mlýn o živnost a zahalilo ho ticho. Vodní kolo se ještě nějaký pátek loudavě protáčelo, dokud ho lehkovážní výletníci nepodlomili natolik, že se nadobro zastavilo.
Den, kdy na scénu dorazil oheň
A teď přichází ta nejbolavější kapitola celého vyprávění. V březnu roku 2018 zachvátil druhé patro roubenky zničující požár, při němž zahynul její osmasedmdesátiletý majitel. Hasičští vyšetřovatelé došli k závěru, že plameny vzplály od elektrického přímotopu a hořlavých materiálů.
Přímá škoda se vyšplhala na sto padesát tisíc korun. Trpký rozmar osudu spočívá v tom, že se majitel léta marně doprošoval u památkářů, ať mu dovolí starý dům zateplit, jelikož v něm musel přitápět i v noci. Kdyby to povolení dostal, mohlo to s mlýnem i majitelem dopadnout mnohem veseleji.
Z oblíbeného místa je dnes už jen vzpomínka
Kdo sem nyní přijede s představou pečlivě zrekonstruované památky s návštěvnickým centrem, prohlídkovou trasou a suvenýry, bude nejspíš překvapený. Stav mlýna dnes zdaleka nepřipomíná jeho nejslavnější filmová léta.
Běžní návštěvníci se dovnitř nedostanou, původní vybavení se nedochovalo a budoucnost celého areálu zatím není zcela jasná. Místo, které si mnoho lidí spojuje s pohádkovou atmosférou, tak dnes působí spíše jako připomínka toho, jak rychle dokáže čas změnit i velmi známé lokality.
Obrys roubenky nad vodní hladinou naštěstí poznáte na první pohled a na mlýnském kole prý posedává vycpaný čert coby tichý hlídač vzpomínek. A teď dotaz na vás, milí čtenáři, byli jste se u Máchalova mlýna někdy podívat a jak na vás zapůsobil? Napište nám do komentářů, zda vás místo dokáže stále okouzlit, anebo jej už berete jen jako torzo oblíbené české lokace.
Zdroje: marianne.cz, novinky.cz, zivotvcesku.cz
