Říkalo se, že horší tchyni byste hledali těžko. Matka Karla Čapka prý uměla proměnit domov v peklo

Představte si, že jste úspěšným spisovatelem, žijete s jednou z nejslavnějších hereček a zdaleka netušíte, že se o vás bude mluvit i za sto let. Dalo by se říct, že vám v životě nic nechybí. Co když vám v něm ale něco – nebo někdo? – přebývá?

Karel Čapek pocházel z intelektuálního prostředí. Otec Antonín byl lékař, Karel s bratrem Josefem nechali výraznou stopu v dějinách české kultury, umělecky činná byla i jejich sestra Helena. Přestože tehdejší doba si ještě žádala ženy více v domácnosti než na vrcholu vědy, ani jejich maminka nebyla typickou ženou v domácnosti. Zajímala se o lidovou kulturu, podílela se na sběru podkrkonošských písní, pověstí a zvyků. A právě ona jako první v Karlovi rozpoznala jeho nadání.

Talent v něm rozpoznala matka

Božena Čapková, matka slavného Karla, přišla na svět roku 1866 v Hronově v rodině obchodníka. Jako náctiletá se seznámila s o jedenáct let starším lékařem Antonínem, který působil v nedalekých Malých Svatoňovicích. Navzdory otcově nevoli se Božena za Antonína ve svých necelých devatenácti letech provdala a následovala jej do Malých Svatoňovic, kde posléze založili rodinu.

Postupně se jim narodily tři děti, nejstarší Helena, Josef a nejmladší Karel. Právě Karel měl v matčině životě jakési výsadní postavení. Některé historické prameny o něm mluví jako o slabším a neduživém dítěti, pro tato tvrzení ale neexistuje spolehlivý podklad. V dětství sice prodělal vážnější spálu a v dospělosti mu diagnostikovali Bechtěrevovu chorobu, to ale podle všeho nebyly důvody, proč měl s matkou tak mimořádný vztah.

Jeho matka u malého Karla velmi brzy poznala talent a vedla ho k tomu, aby své schopnosti rozvíjel. Pro Karla tak nebyla jenom rodičem, ale prvním člověkem, který mu rozuměl a viděl v něm budoucího umělce. S podporou ale přicházela i očekávání. Některé zdroje tvrdí, že Božena Čapková sice vedla syna k umění, zároveň mu ale tvrdila, že by měl zůstat sám, aby se své práci mohl naplno oddat.

Z rodinného kruhu se vzdaloval těžko

Silný vliv na Karla měla také jeho sestra Helena. V dětství se o něj starala a ani v dospělosti se od něj příliš nevzdálila. Po smrti svého manžela se přestěhovala za svými bratry do Prahy, jen kousek od dvojdomku, který sdílel Karel s Josefem. Rodinu Čapkových pojilo mimořádné pouto, ze kterého se člověk vymaní jen s obtížemi.

Když roku 1920 poznal mladou Olgu Scheinpflugovou, bylo mu třicet, jí necelých osmnáct a právě začínala jako herečka ve Švandově divadle. Čapka zaujala nejen vzhledem, rozuměli si i po lidské stránce a vzájemné sympatie brzy přerostly v lásku, která přes četné rozchody a krize trvala až do jeho smrti.

Herečka byla pro rodinu lékaře málo

Čapkova rodina však z mladé herečky nadšená nebyla. Podle pozdějších vyprávění Božena nechtěla, aby si její milovaný syn přivedl domů herečku. Herecké povolání sice na počátku první republiky získávalo prestiž, v konzervativně smýšlejících rodinách ale vůči němu přetrvávala nedůvěra. Herečka žila veřejným životem, večery trávila mimo domov a její profesi chyběla jistota i pravidelný příjem. Taková žena se vymykala všem představám o klidné a poslušné ženě, která se vzdá vlastních ambicí ve prospěch muže.

Olga navíc byla v podstatě ještě dítě, s herectvím teprve začínala, zatímco Čapek už byl uznávaným autorem. Pro rodinu váženého lékaře mohla mladá žena od divadla představovat společensky nejistou partii. Olga navíc vstupovala do mimořádně těsného rodinného kruhu a mohla v životě Karla získat místo, které do té doby patřilo především rodičům a sourozencům.

Karel mezi ženami

Scheinpflugová později mluvila o střetu s Čapkovými otevřeně. Podle jejích vzpomínek prý Karlova matka dobře věděla, jak si synovu přízeň udržet, a používala k tomu dva silné spojence: Karlovu nemoc a přesvědčení celé rodiny, že Karel patří pouze jim. Nelze ale spolehlivě doložit, že by mu matka vztahy přímo zakazovala. Čapek před Olgou prožil hned několik vztahů, s žádnou ženou ale k oltáři nedošel.

Božena mu zřejmě nepřekážela prostřednictvím otevřených zákazů. Dlouhodobě v něm ale podporovala představu, že se má naplno věnovat tvorbě a zůstat sám. Český rozhlas dokonce mluví o slibu daném matce, z něhož se měl Čapek vymanit až po čtyřicítce. Zda šlo o skutečně vyslovený slib, nebo spíše o dlouhodobý pocit povinnosti, dnes nelze bezpečně určit.

Manželství by zkrátka mohlo Karla dostat tam, kam ani on sám nechtěl. Namísto života za psacím strojem by jej čekala jen nekonečná starost o ženu a děti, které by mu značně zkomplikovaly už tak trnitou cestu nezávislého umělce. Karel se tak stával vodou mezi mlýnskými kameny. Na jednu stranu tu byla práce a matka, které dal slib, že se nikdy neožení, proti ní však stála láska k Olze, se kterou udržoval vztah i přes nesouhlas rodiny.

Když došlo na lámání chleba, utekl do Itálie

Kromě Olgy ale Karel udržoval paralelní vztah i se studentkou Věrou Hrůzovou. Dochované dopisy ukazují, že nějakou dobu hrál na dvě strany. Olze se omlouval, že za ní kvůli práci nemůže přijet, zatímco Věře psal, jak se na jejich setkání těší.

Citovým vztahům se tedy nevyhýbal. Problém nastal tehdy, když měl některé ženě slíbit společnou budoucnost a převzít za své rozhodnutí odpovědnost. Když Olga i Věra začaly očekávat Karlovo vyjádření, raději utekl do Itálie. Olze pak napsal, že v otázce sňatku nemá jasno. Věra tak dlouho nečekala a vztah s Karlem ukončila sama.

Interrupce zůstává nejasnou kapitolou

Olga ale zůstala. S Čapkem pak prožívala další návraty, odloučení i období, kdy to vypadalo, že svatba nikdy nepřijde. Jeden z jejich rozchodů mohl podle některých životopisných zpracování souviset také s Olžinou interrupcí, snad pod tlakem Čapkovy matky. Ovšem jaké okolnosti zákrok provázely, to spolehlivě doložit nelze.

Božena Čapková zemřela v roce 1924, pouhý rok po Karlově cestě do Itálie. Karel a Olga ale uzavřeli manželství až v srpnu roku 1935. Právě tenhle časový rozestup naznačuje, že za Čapkovým odporem ke svatbě nestála pouze matka, jak se některé zdroje snaží naznačovat. Roli tu nejspíš sehrály i jeho dlouhodobé zdravotní problémy, vliv zbytku rodiny, ale také jeho vlastní obavy z odpovědnosti. Kdyby byla jedinou překážkou Božena, nic by mu nebránilo oženit se krátce po její smrti.

Zodpovědnost za své jednání je na Čapkovi

Samotný obřad ale rodině Čapek neoznámil. Sourozenci se o něm dozvěděli až dodatečně, což může znamenat, že si Karel uvědomoval, že sňatkem překračuje hranici, kterou mu rodina kdysi vytyčila. Pověst Boženy Čapkové jako jedné z nejhorších tchyní tak možná nevznikla úplně bezdůvodně. Synovu partnerku nepřijala, její povolání považovala za nevhodné, ačkoliv patřila mezi velmi dobře placené herečky, a Karla vedla k tomu, aby se nikdy neoženil a svůj život zasvětil psaní.

Nelze ho ale považovat jen za oběť matčina vlivu. Vztahy se ženami navazoval, před rodinou je tajil a ve chvíli, kdy se začaly stávat vážnými, jako by se zalekl rozhodnutí o jejich budoucnosti. Božena mu možná svou láskou komplikovala cestu k citové vyzrálosti a samostatnosti, konečné rozhodnutí však musel udělat sám. Trvalo mu to dlouhých patnáct let.

Věděli jste o této „bulvární minulosti“ Karla Čapka?

Zdroje: Seznam médium, Čas jen pro mě, G.cz, Český rozhlas Dvojka