Mělo to být zlaté pivo. Nakonec z toho byl pořádně hořký propadák s hodnocením 15 %

Někdy tvůrci natočí film, který se stane trhákem od prvních okamžiků, a přitom se to ani nečekalo. Existuje však i druhá varianta: o připravovaném filmu se dlouho mluví v samých superlativech. Vždyť tam budou skvělí herci a režisér je zkušený! A námět? Současný a vtipný. Takže výsledkem bude naprostá bomba. Diváci se těší, majitelé kin si mnou ruce… A najednou je tu premiéra. Jenže občas dojde k pořádnému zklamání. Z filmu je propadák.

Jak se to vlastně stane? Film je totiž umělecké dílo, které nelze nastrkat do Excelu a vypočítat jeho úspěšnost. Záleží nejen na tvůrcích, ale především na divácích. A těm nemusí zrovna kápnout do noty.

Velká očekávání, ještě větší pád. Aneb když hype nestačí

Přesně tak to dopadlo s filmem Divoké pivo. Měl být satirickou komedií o privatizaci jihočeského pivovaru. Ale stal se spíš tragikomickou kronikou toho, jak se dá dobrý nápad utopit v sudu nešťastných rozhodnutí. Diváci i kritici se vzácně shodli – a to se nestává často – že tohle dílo se opravdu nepovedlo. To ostatně potvrzují i hodnocení snímku: IMDb 24 %, ČSFD 15 %, Kinobox 27 %.

Tvůrci slibovali úsměvný příběh, kde se potkají policisté, podvodníci, mafie. A dokonce i pohádkové bytosti. Ano, čtete správně. Privatizace, mafie a kouzelná bytost z minulosti. A to už asi bylo moc. Takovou kombinaci by nezkusil ani ten nejodvážnější sládek při experimentu s novým ležákem. Výsledek? Scénář působí, jako by ho někdo napsal v rychlosti při čekání na vlak a kamera připomíná domácí video. A dialogy? Škoda mluvit. Film si ovšem vysloužil odpovídající ocenění: Plyšového lva za nejhorší snímek roku 1995.

Privatizace, která dopadla hůř než ta skutečná

Příběh se odehrává v malém jihočeském městě, kde se privatizuje pivovar. Mafie chce vyhrát výběrové řízení a z minulosti se vrací jakási Dobromila. Ta očaruje pivo tak, že po něm každý mluví pravdu. Ono to vlastně nezní dobře ani na papíře, natož ve zfilmované podobě. Tvůrci chtěli satiru, ale vznikl spíš guláš, ve kterém se ztratila pointa, logika i humor. A když se k tomu přidá fakt, že film vznikal dva roky kvůli nedostatku financí, je jasné, že výsledek nemohl dopadnout dobře.

Tohle si herci nezasloužili

A přitom obsazení bylo skvělé: Lábus, Sovák, Kostelka, Poloczek, Sobota. Vždyť tato jména by dokázala pozvednout i ten nejslabší scénář. Tady to nepomohlo. Někteří recenzenti napsali, že to vypadalo, jako by herci scénář viděli před kamerou poprvé. Něco zkrátka neklaplo.

Nejvíc diváků si zapamatovalo Markétu Hrubešovou. Mělo to dva hlavní důvody: jednak se objevila v několika odvážnějších scénách, a také proto, že hrála dvojroli. Nic z toho však film nezachránilo. Stejně jako pěkná pěna nezachrání špatné pivo.

Jak se z dobrého nápadu stane průšvih

Jak je možné, že film s dobrým obsazením, zajímavým tématem a ambicí být komedií skončí na konci žebříčku? Film je alchymie, kde musí sedět všechno: scénář, režie, timing, humor, peníze, energie herců i nálada doby. Když se něco z toho pokazí, je to znát. A když se pokazí úplně všechno, vznikne Divoké pivo.

Nechte uležet navždy

Když se ale na film Divoké pivo podíváte, má to jednu výhodu: začnete si vážit i těch průměrných filmů, které jste dříve kritizovali. A možná si k tomu dáte skutečné pivo — ne očarované, ne pravdomluvné, jen obyčejné. Protože po tomhle zážitku si člověk zaslouží odměnu. A kdyby měl někdy vzniknout remake, ať ho raději točí sládek…

Jen nevím, kdy a kde budete mít šanci tento průšvih zhlédnout. Podle webu FilmToro totiž není tento snímek nyní nikde k vidění online. A že byste si ho po tomto článku běželi koupit na nějakém nosiči, o tom bych si dovolila silně pochybovat… Některé filmy je možná lepší nechat uležet navždy, stejně jako nepovedené pivo.

Zdroj: FilmToro, ČSFD, Wikipedie