Milovaný večerníček běžel v čínské televizi. Češi ale museli přemýšlet, jestli sledují správný program

Česká animace má velmi bohatou tradici. Ať už jde o legendární kreslené večerníčky z dílny studií jako Bratři v triku, geniálního Karla Zemana jako inspiraci pro Spielberga nebo vítěze Oscara za krátký animovaný film od Pixaru Jan Pinkava. V odvětví animace máme rozhodně na co být hrdí.

Díla našich krajanů udělala ve světě značnou stopu. Jedna česká kreslená postavička však nedobyla jen planetu Zemi, ale podívala se i do vesmíru. V cizích zemích se však kreslený hrdina zalíbil natolik, že si ho rozhodli udělat po svém. Původně ručně kreslenou českou pohádku ztvárnili v moderní 3D animaci a osobitým způsobem ji zasadili do čínského prostředí. Některé animované postavy poznají téměř ve všech koutech světa.

Na mysl přijdou například Simpsonovi. Jednou z univerzálně poznávaných kreslených postaviček je však i náš vlastní Krteček. Zvířecí výtvor Zdeňka Milera původně pochází z filmů z roku 1957. Díky Krtečkově popularitě rychle vznikl i seriál v pořadu Večerníček. Krteček tak byl součástí dětství pro mnohé z nás. Důvod, proč s ním souzní i dětští diváci ze zemí po celém světě, je jednoduchý. Krteček skoro nemluví a vyprávění je tak téměř čistě obrazové.

Čínská verze 

Obzvlášť v Číně se Krtečkovi dostalo ohromného ohlasu. Jeho popularita byla tak široká, že se čínští filmaři rozhodli vytvořit i vlastní verzi v moderním kabátku. Vznikl tak pořad Krtek a Panda (2016). Seriál vznikal v česko-čínské produkci a měl celkem dvaapadesát epizod. Práva čínským studiím prodala vnučka Zdeňka Milera. V Číně se možná seriál dočkal ohlasu tamních dětských diváků, pamětníci původního krtečka se však nestačili divit. Změna je patrná na první pohled. Animace je v moderním duchu a je dělaná novodobou 3D technologií.

To však zdaleka není všechno. Místo zajíců a myšiček v lese a na palouku se krtek ocitá v džungli s opicemi a v bambusových hájích. V recenzích na Československé filmové databázi uživatelé nevěřili svým očím. Jeden uživatel například napsal, že i k původním epizodám Krtečka má své určité výhrady. „Ale to, čeho se vnučka pana Milera dopustila „pro pár jüanů navíc“, to je o několik světelných let dále – tím špatným směrem,“ napsal.

Výhrady má k zápletkám, CGI animaci i samotným zvířecím postavičkám. „Třeba lední medvěd, který si stěžuje na horko, a proto chodí v černé motorkářské/péřové bundě,“ dodal.

Láska k české kultuře

V Číně se však nejedná o jediný příklad místního přetvoření kousku české kultury. Číňanům například doslova učarovala naše historická architektura. O tom pochopitelně svědčí i nekonečné zástupy čínských turistů, které jsou v Praze od devadesátých let naprosto běžné. Tím to však zdaleka nekončí. V Číně mají české historické památky rádi natolik, že se rozhodli postavit několik vlastních replik. V rámci zábavního parku Window of the World ve městě Šen-Čen tak vznikla zmenšenina centra Prahy.

Návštěvníci z celé Číny se tak mohli jít podívat například na Staroměstské náměstí a nemuseli přitom vůbec sedat do letadla. Na nově postaveném náměstí dokonce byla i detailní replika slavného Pražského orloje. To však není jediný příklad tohoto fenoménu. Firma Huawei se Prahu a Český Krumlov rozhodla vybudovat i ve firemním kampusu Ox Horn ve městě Tung-Kuan. Jedná se o kancelářský komplex pro desítky tisíc zaměstnanců, který má být jakousi malou kopií Evropy.

Viděli jste čínskou verzi Krtečka a museli jste chvíli přemýšlet, jestli sledujete správný program, nebo vám podoba přijde dostatečná?

Zdroje: Seznam Zprávy, čsfd, motionhouse