Dostal záchvat, pak upadl do bezvědomí. V Pelíškách byl za hvězdu, v soukromí bojoval o život

Některé filmy mají v srdcích českých fanoušků zvláštní místa. Mezi takové může patřit třeba lidová série Slunce, seno, oscarové Ostře sledované vlaky nebo nezapomenutelné Pelíšky. Právě poslední jmenovaný film nám do kolektivního povědomí daroval nesmazatelné hlášky a stal se vánoční tradicí pro mnoho Čechů. Zazářila v něm celá řada českých herců, kteří jsou v dnešní době považováni za špičky české kinematografie. Mnoho diváků však nemá ani tušení, že představitel jedné z nejvýraznějších postav snímku si mimo filmové plátno prožil hotové peklo. Potkaly ho totiž velmi závažné zdravotní potíže. S jeho problémy si doktoři dlouho nevěděli rady a šlo mu dokonce i o život.

Pelíšky jsou naprosto jedinečný film. Jen málokterý jiný totiž tak dobře shrnuje naši specifickou českou zkušenost. Melancholii zasazení v měsících předcházejících okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy by cizinec jen těžko naplno pochopil. To však není vše. Filmu nechybí ani specificky český kousavý humor, který slouží jako jakási forma tichého odporu a ryzí interakce mezi jednotlivými členy rodiny, ve kterých mnozí mohou vidět náznaky vlastní rodinné dynamiky.

Zajímavým tématem je také samotná politická situace, která postavy obklopuje. Jednou z nejsmutnějších kapitol je tak příběh otce Šebka, který se změní ze zapáleného svazáka v muže pokoušejícího se oběsit. Bravurně ho ztvárnil Miroslav Donutil.

Do smíchu jen před kamerou

I když je příběh Šebka seniora v celé své délce smutný, výkon Miroslava Donutila patří mezi jeden z nejvtipnějších z celého filmu. Jeho vzájemné popichování s bratrem Bolkem Polívkou vůbec nepůsobilo, jako dva herci, ale jako dva skuteční bratři. Stejně tak od vydání filmu doslova zlidověly některé jeho výchovné hlášky a národním pokladem se stala i slavná scéna se lžičkami z NDR.

Málokdo však ví, že i když na place Miroslav Donutil doslova sršel vtipem, mimo kamery mu už tak do smíchu nebylo. Potkal ho totiž velice nepříjemný zdravotní problém, se kterým si lékaři dlouhé roky nevěděli rady.

Se špatným zdravým se Donutil potýká už od mladistvých let. Zhruba v osmnácti letec začal trpět záchvaty, které se objevovaly z ničeho nic. V některých případech byly dokonce tak extrémní, že kvůli nim upadal do bezvědomí. Podle lékařů se však nejednalo o epilepsii.

„Jednalo se o nějakou neurologickou, blíže nespecifikovanou nemoc, byla dost závažná a dlouhá, trvala přes pětatřicet let,“ uvedl Donutil v rozhovoru. Skutečnou diagnózu se přitom prý nikdy nedozvěděl. A jednou se prý kvůli špatným lékům a přístupu ošetřující lékařky dostal do stavu ohrožujícího život.

Pomohl Josef Vinklář

Sám herec záchvaty popisoval podobně, jako tomu bývá u epileptiků. Občas prý šlo jen o chvilkové škobrtnutí, jindy zas o kompletní ztrátu vědomí. Pomoc však Donutil naštěstí našel u hereckého kolegy Josefa Vinkláře. Ten ho totiž dovedl k jiné doktorce, které se podařilo hercovu záhadnou nemoc nadobro vyléčit. To bylo již před více než dvaceti lety a po dekádách strachu ze záchvatů si tak konečně mohl oddychnout.

Dnes o celé věci vtipkuje a bere jako velké pozitivum fakt, že kvůli léčbě nesměl pít a díky tomu se z něj dle vlastních slov nestal alkoholik. Je to podle něj riziko, kterému podlehne mnoho kolegů z branže. Věděli jste o zdravotních problémech Miroslava Donutila?

Zdroje: ČSFD, cnn.iprima.cz, Blesk