Prohledejte kredenc. Jedna konkrétní „holba“ na pivo se prodává za neuvěřitelných 23 000 korun

Kolik může stát stará keramická holba s cínovým víkem? Stovku, dvě, možná tisícovku? Tak to jste vedle. Na českém starožitném trhu se právě teď nabízí exemplář, jehož cena by vás nejspíš pořádně zaskočila. 

Přitom jde o předmět, který mohl klidně stát na polici ve vaší rodině. 

Občas na půdě narazíte na jackpot

Mezi starými vánočními ozdobami, vybledlými fotografiemi a hromadou novin se občas objeví zajímavější kousek. Třeba oprýskaný keramický džbánek s kovovým poklopem. Právě takové předměty ale často vykouzlí úsměv na tváři sběratelům i prodávajícím. Než prozradíme, o jakou holbu jde, zastavme se na chvíli u toho, proč vůbec pivní nádoby mívaly víko. 

Dnes nám to připadá zvláštní, vždyť nikdo si na pivo v hospodě nepokládá žádnou pokličku. Jenže v minulosti to mělo velice praktický důvod. Středověká Evropa se potýkala s morem či jinými nemocemi a lidé se pochopitelně snažili chránit jídlo i pití před kontaminací, jak jen to šlo. 

Zakrývání nádob bylo jedním z opatření, které se tehdy rozšířilo a uchytilo se i u pivních holb. Později, když už mor nehrozil, víka z nádob stejně nezmizela. Jaký byl důvod tentokrát? Pod korunami stromů, které stínily první venkovní výčepy, se do otevřených nádob sypalo všechno možné, od spadaného listí přes květy až po nejrůznější hmyz. 

Kovový poklop tedy chránil obsah holby a zároveň pomáhal udržovat teplotu nápoje. Časem se z funkčního prvku stal i prvek dekorativní a cínaři na víka otiskovali vlastní značky, podobně jako zlatníci na šperky. Samotné slovo „holba“ má kořeny v němčině.Pochází z výrazu „halbe“, tedy „polovina“, a označovalo nádobu o objemu přibližně 0,7 litru. Což byl kdysi běžný objem, než ho nahradil současný půllitr.

Obvykle záleží na detailech

Samozřejmě není holba jako holba. Běžný kameninový korbel z 19. století se na starožitných e-shopech prodává za dva nebo tři tisíce korun, někdy i méně. Aby hodnota opravdu vyletěla nahoru, musí se sejít hned několik okolností. Velkou roli hraje materiál a způsob výroby. Ruční malba je vždy cennější než sériový potisk, glazovaná keramika s květinovými motivy vzbuzuje u sběratelů větší zájem než jednobarevné kusy.

Podstatné je samozřejmě i stáří. Spousta starých nádob nemá žádnou dataci, takže odhadovat jejich věk je práce pro zkušeného odborníka. Pokud ale holba nese přímo na sobě letopočet nebo monogram svého tvůrce, je to, co se cenovky týká, na dobré cestě.

Cínařské značky na kovovém víku prozrazují, kdo víko vyrobil a odkud pocházel. V minulosti měl totiž každý cínař povinnost označovat své výrobky vlastní značkou i značkou města, ve kterém působil. Pro sběratele je to naprosto zásadní informace, protože díky ní dokáží předmět zařadit do konkrétního místa a období.

Tenhle kousek z konce 18. století je skutečná rarita

Na webu CzechAntik, jednoho z předních českých obchodů se starožitnostmi, se v současné době nabízí holba s cínovým víkem, jejíž příběh sahá až do roku 1797. Pochází pravděpodobně z Německa, je vyrobena z glazované keramiky zdobené ručně malovanými květinovými motivy a nese monogram J.S.G. spolu s výše zmíněným letopočtem. 

Na cínovém víku se dochovaly dvě cínařské značky, cínová montáž prošla restaurováním a na nádobě jsou patrná drobná poškození odpovídající jejímu úctyhodnému stáří. Rozměrově jde o kousek měřící 23 centimetrů na výšku, 10 na šířku a 15 na hloubku.

Co ale opravdu zaujme, je cena. Za tuhle konkrétní holbu zaplatíte 23 500 korun. A přesto si ji na zmíněném webu prohlédlo přes 3 600 zájemců, což jasně ukazuje, že o kusy tohoto kalibru je na trhu velký zájem.

Čím si to zaslouží? Předně je to věk, protože předmět starý takřka 230 let, který se dochoval v kompletním stavu i s víkem, není na trhu zrovna běžný. Pak je tu ona přesná datace přímo na předmětu, což sběratelé vnímají jako obrovský bonus. A dvě čitelné cínařské značky celý příběh příhodně uzavírají.

Máte doma podobnou holbu?

Zdroje: czechantik.cz, zpravy.tiscali.cz, cs.wikipedia.org