Na české koupaliště chodily plavat děti. Pak začaly záhadně umírat a lékaři 16 let nevěděli proč

V 60. letech se v jednom bazénu začaly dít děsivé věci, které nikdo nedokázal vysvětlit. Zdravé děti a mladí lidé onemocněli a zemřeli. Lékaři dlouhé roky nedokázali vysvětlit, co se děje. Šestnáct let trvalo, než se přišlo na to, co se vlastně stalo.

Bylo léto roku 1962 a děti v Ústí nad Labem chodily na plavecké kurzy do Vrbenského lázní, krytého bazénu v ústecké čtvrti Střekov, přezdívaného jednoduše „Vrbák“. To by asi ani nestálo za řeč, jenže tyto děti pak začaly umírat.

Co se po plavání v bazénu dělo?

Nejprve se objevily bolesti hlavy, pak přišla horečka, zvracení, ztuhlý krk. A pak v horizontu pouhých několika dní upadali lidé, kteří se v bazénu koupali, do komatu a zemřeli. Lékaři byli zmatení, nebylo to nic, co by znali. Původně měli podezření na bakteriální meningitidu, ale výsledky testů byly negativní. Nikdo neměl tušení, co se to děje, ale jen tak to neskončilo. Epidemie udeřila ve čtyřech vlnách, bylo to v letech 1962, 1963, 1964 a 1965. Nejmladší oběti bylo pouhých osm let, nejstarší 25 let.

Celkem zemřelo šestnáct lidí, tedy šestnáct z šestnácti nakažených, to dělá stoprocentní smrtnost.

Došlo k uzavření bazénu, jeho dezinfekci, výměně dlažby. „Vzpomínám si, že Vrbák několikrát zavřeli. Nakonec museli bazén zalít betonem, když se i po výměnách ta nemoc znova objevila,“ vzpomínala žena z Ústí nad Labem. Jenže to nepomáhalo. Stačilo bazén znovu otevřít a smrt se vrátila.

A roky nikdo nevěděl, co se děje, ani proč se to děje, byla to záhada.

Záhadu rozluštil mladý parazitolog

Teprve koncem roku 1967 přišel průlom, když se mladý parazitolog Lubor Červa z Vojenského ústavu hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze ponořil do histologických řezů z mozků všech obětí. A objevil něco, co ostatní přehlédli, to byly améby. Lékaři je celou dobu zaměňovali za bílé krvinky. Nikdo je nehledal, protože nikoho ani nenepadlo, že by améba mohla zabíjet v krytém bazénu ve střední Evropě.

Naegleria fowleri, lidově řečeno mozkožravá améba

Tento mikroskopický jednobuněčný organismus žije v teplých sladkých vodách. Živí se bakteriemi a za normálních okolností je pro člověka zcela neškodný. Ale v moment, kdy se dostane do nosní dutiny, například při prudkém skoku do vody, se situace dramaticky změní.

Améba putuje podél čichového nervu přímo do mozku, kde se množí a pohlcuje mozkové buňky. Nemoc se jmenuje primární amébová meningoencefalitida a její průběh je bezprecedentně rychlý a krutý. Od nákazy ke smrti uplynou obvykle méně než dva týdny. Léčba tehdy neexistovala.

Kde se améby skrývaly?

Červa sice odhalil původce, ale záhada tím neskončila. Pak bylo na čase zjistit, kde přesně se améby v bazénu ukrývaly.

Kontroly vody vycházely negativně. Chlór améby v bazénové vodě postupně hubil, což byl také důvod, proč analýzy prováděné několik dní po nákaze nic neukázaly. Nakažení totiž přišli do kontaktu s amébami jen v krátkém okamžiku, a pak byla voda zase čistá.

Trvalo dalších jedenáct let, než se podařilo najít odpověď. V roce 1977 byly při pravidelné kontrole v bazénu zachyceny patogenní améby. V únoru 1978 byl bazén vypuštěn a pečlivě prohledán. A tehdy dělníci objevili to, co celou dobu zabíjelo.

Za čelní stěnou nádrže, tedy tam, kde byla v 50. letech vestavěna takzvaná Moniérova stěna, aby byl bazén přesně 25 metrů dlouhý a mohl sloužit pro závodní plavání, se nacházela skrytá dutina, která byla hluboká přibližně deset centimetrů. Stěny pokrývala silná vrstva organických nánosů. Teplota uvnitř se pohybovala kolem 27–30 stupňů Celsia, což jsou pro Naegleria fowleri ideální podmínky.

A při plaveckých závodech, kdy se hladina vody dočasně zvyšovala o 40 centimetrů, byly améby z dutiny vyplavovány do bazénu skrze praskliny ve stěně.

Unikátní tragédie světového významu

Epidemie v Ústí nad Labem není jen lokální historickou epizodou, jedná se o celosvětově nejhorší zdokumentovanou epidemii způsobenou Naegleria fowleri v historii. Nikde jinde na světě nedošlo k tolika nákazám z jediného zdroje.

Vědecká práce českých parazitologů výrazně přispěla k celosvětovému pochopení této nemoci. Výzkum Lubora Červy a jeho kolegů pomohl nastavit diagnostiku a preventivní opatření, která dnes chrání koupající se lidi po celém světě.

Teprve v roce 2023 oznámili vědci z centra BIOCEV ve Vestci u Prahy první úspěšně testovaný lék proti Naegleria fowleri. Testoval se na myších. Léčba na lidech zatím neexistuje, smrtnost zůstává blízko sta procentům. Bazén ve Vrbenského lázních prošel rozsáhlou modernizací a po roce 1965 k žádnému dalšímu úmrtí nedošlo. Dnes je případ uzavřen, ale pro šestnáct rodin z Ústí nad Labem zůstane toto místo nejspíše navždy negativní.

Ústeckou epidemii rozebíral svět i na Redditu. Řekli k tomu například:

„…Naegleria nemusí nutně způsobit, že voda vypadá odpudivě. Jedním ze způsobů, jak se lidé mohou nakazit, je vypnutí ohřívače vody během dovolené a jeho následné opětovné zapnutí. Voda přitom vypadá a chutná normálně…“ – sadrice, reddit.com, volný překlad autorky

„Skutečnost, že trvalo více než deset let, než se podařilo zjistit příčinu, je ještě děsivější“ – Kitchen_Bicycle4339, reddit.com, volný překlad autorky

„Mozkožravá?? Co to…nový strach odemčen“ – seapeple, reddit.com, volný překlad autorky

Slyšeli jste o amébě? A co o epidemii v Ústí nad Labem? Máte k tomu co říct? Budeme rádi, když se s námi podělíte v komentářích.

Zdroje: zpravy.aktualne.cz, ustecky.denik.cz, hygiena.szu.cz