Pavel Trávníček si za účast na filmové akci v Norsku řekl o 250 tisíc korun. Pořadatelé ho okamžitě odmítli

Pokud někde milují Tři oříšky pro Popelku stejně jako u nás, je to v Norsku. Když před lety plánovali slavnostní promítání pohádky, pozvali na něj i ta nejdůležitější jména s ní spojená. Pavel Trávníček si ovšem řekl o vysoký honorář, a tak jej pořadatelé okamžitě odmítli.

Zatímco herec si řekl o astronomickou částku, tehdy pětaosmdesátiletý režisér Václav Vorlíček dorazil bez nároku na honorář z vlastní vůle.

Česká pohádka je v Norsku hitem

Bez milované pohádky Tři oříšky pro Popelku si většina z nás neumí představit opravdové Vánoce. Podobně to mají i v sousedním Německu, což není překvapivé, jelikož pohádka vznikala ve východoněmecké koprodukci. Ovšem to, že Libuše Šafránková v šatech půvabné Popelky učarovala i norskému publiku, už překvapivé být může.

Poprvé se pohádka v Norsku promítala v roce 1975, tedy až dva roky po uvedení u nás. Získala si takovou oblibu, že od devadesátých let je stálicí na stanici veřejnoprávní televize NRK na Štědrý den ráno. Pravidelně ji vyhledávají stovky tisíc diváků. Dle norské profesorky Sary Brinchové může být důvodem oblíbenosti i specifický norský dabing. Všechny postavy včetně vypravěče namluvil herec Knut Risan. Ve srovnání s ostatními zeměmi je výběr jediného dabéra unikátním konceptem a podle Brinchové může přispívat k nostalgickému pocitu, který připomíná, jak rodiče předčítají dětem.

„Žádné filmy se tehdy nedabovaly tímto způsobem, tedy pouze jedním hlasem. Ale toho léta jsem byl v NRK, kde jsem daboval jiný film. Pak nám zbylo několik volných hodin. A tehdy producent vytáhl jeden český film,“ komentoval herec Risan.

Ať už za popularitou pohádky stojí cokoliv, Norové ji zkrátka milují. Před pár lety dokonce zorganizovali její slavnostní projekci, na kterou pozvali jak hlavní protagonisty, tak režiséra.

Slavnostní promítání

Když v roce 2015 plánovali Norové slavnostní promítání nově zrestaurované verze pohádky v Oslu, pozvali ta nejdůležitější jména s Popelkou spjatá, tedy Libuši Šafránkovou, Pavla Trávníčka a Václava Vorlíčka.

Tehdy na projekci dorazil pouze pětaosmdesátiletý režisér Vorlíček, zatímco Libuše Šafránková nedorazila kvůli nemoci a Pavel Trávníček kvůli nedohodě o honoráři.

Za 250 tisíc bude k dispozici veřejnosti

Celou akci pořádala norská Národní knihovna jménem ministerstva zahraničních věcí. Národní knihovna řešila Trávníčkovu účast s jeho manažerkou a zároveň manželkou Monikou Trávníčkovou. Ta v e-mailu adresovaném Národní knihovně uvedla, že herec požaduje za svou účast a dostupnost pro veřejnost a tisk 10 000 amerických dolarů, což v tehdejším přepočtu činilo okolo 250 tisíc korun.

Národní knihovna odpověděla s tím, že tak vysokému finančnímu požadavku nebude možné vyhovět. Částka se navíc výrazně lišila od té, kterou si herec naúčtoval v roce 2013 za rozhovor. Tehdy požadoval 500 dolarů, tedy zhruba 10 000 korun. Zároveň se ovšem organizátoři snažili najít cestu prostřednictvím samotného norského ministerstva zahraničních věcí.

„Pořadatelé jsou veřejné instituce, které podléhají přísným pravidlům a předpisům týkajícím se nakládání s veřejnými prostředky. Bohužel nemáme oprávnění takové honoráře hradit,“ uvedlo ministerstvo ve své odpovědi.

Po zamítnutí ze strany ministerstva zkusili organizátoři štěstí znovu u Trávníčkové s tím, že kromě samotné premiéry bude akce zároveň poctou Trávníčkovi. Opět se dočkali odmítavé odpovědi, a tak nakonec požadavkům nevyhověli.

U hvězd je placená účast běžnou záležitostí

Pokud se zrovna nejedná o premiéru, která je součástí práce spojené s novým filmem, je běžné, že si herci za svou účast na akcích účtují honoráře. Festivaly či jiné fanouškovské akce, obzvlášť v zahraničí, jsou součástí herecké profese a bývají placené. Proto mohou být autogramy nebo bližší setkání s herci na obdobných událostech zpoplatněny, neboť jejich přítomnost má svou cenu.

Trávníčkovy požadavky tedy nebyly ničím neobvyklým, akorát se zkrátka nesetkaly s finančními možnostmi pořadatelů.

Myslíte, že Trávníček požadoval rozumnou částku?

Zdroje: Dagbladet, forskning.no, VG